O Klausově vetu bude možná v budoucnu hlasovat i Senát

Martina Macková
9. 10. 2008 10:22
Senátorka vyrazila do boje za kvalitnější zákony
Senátorka Soňa Paukrtová obdržela cenu za podání úspěšné ústavní stížnosti proti tzv. přílepkům k projednávaným zákonům, kterými je fakticky obcházen legislativní proces.
Senátorka Soňa Paukrtová obdržela cenu za podání úspěšné ústavní stížnosti proti tzv. přílepkům k projednávaným zákonům, kterými je fakticky obcházen legislativní proces. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - V budoucnu už možná nebudou k přehlasování veta prezidenta stačit jen hlasy 101 poslanců, ale bude nezbytná i podpora senátorů.

Počítá s tím návrh zákona, který předloží senátorka Soňa Paukrtová (SOS, Jablonec n. Nisou). Norma v některých pasážích horní komoru "zrovnoprávňuje". A také se pokouší zkvalitnit vytváření nových zákonů.

Zákonodárci normu, která v určitých pasážích mění i Ústavu, projednají ještě před volbami, které mohou obsazení senátorských lavic změnit.

Prezidentovi pomůže Senát

Pokud by ale norma prošla, musely by o vetu prezidenta nově hlasovat obě komory parlamentu. Nestačilo by, aby jím odmítnutý zákon přehlasovalo 101 poslanců sněmovny. K tomu, aby zákon i přes nesouhlas hlavy státu platil, by se pro něj musela vyslovit i prostá většina senátorů.

Zároveň by ale poslancům zůstala možnost přehlasovat veto senátu, kterou dnes mají. "Máme tady tři pilíře schvalování legislativy a přitom jeden z nich může přehlasovat zbylé dva, to je podle mě hodně silné postavení," řekla Aktuálně.cz senátorka.

Kvalitnější zákony?

Paukrtová se rozhodla pokusit se zkvalitnit přípravu zákonů. Proto například v novém zákoně vyžaduje po zákonodárcích kvalitnější zdůvodnění dopadů zákonů. Například tím, že klade důraz na vypracování důvodových zpráv nebo zpřísnění podmínek pro podání pozměňovacích návrhů.

"Poslanci často říkají, že nemá cenu dělat kvalitní zákony, když se každou chvíli mění. Ale například důvodové zprávy se píší naprosto formálně a mnohdy není ani jasné, jaké bude mít norma dopady do veřejných rozpočtů," míní Paukrtová.

Nové detailnější zobrazení výsledku hlasování po rekonstrukci Poslanecké sněmovny.
Nové detailnější zobrazení výsledku hlasování po rekonstrukci Poslanecké sněmovny. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Ke všem změnám v zákonech, které se v průběhu schvalování stanou, by podle ní měla mít možnost vyjádřit se vláda. "Chápu, že to kolegy nenadchne, ale proto jsem to nepsala. Vytvářet zákony je naše práce a buď se ji budeme snažit dělat co nejkvalitněji, nebo to bude připadat kolegům jako nadbytečný zákon a pak se jen založí do modrých desek," soudí.

Legislativní stop-stav? Není zájem

Senátorka, která získala loni cenu Karla Havlíčka Borovského za podání úspěšné ústavní stížnosti proti tzv. přílepkům k zákonům, přiznává, že po roční debatě v parlamentu vypadá návrh poněkud jinak než původně chtěla.

Nakonec totiž vůbec nehovoří o tzv. legislativním stop-stavu. "Chtěla jsem, abychom schvalovali méně a kvalitních zákonů, ale po diskusích jsem zjistila, že v parlamentu není vůle takový návrh podpořit," vysvětlila Paukrtová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Biden schválil nejrozsáhlejší investice do klimatu a zdravotnictví v dějinách USA

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti.

Demokraté návrh prezentují jako krok ke snížení inflace. Přijetí zákona je pro Bidenovu administrativu významným úspěchem.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zemřel režisér německý Petersen, proslavil ho Nekonečný příběh Dokonalá bouře

Ve věku 81 let v Los Angeles zemřel německý filmový režisér Wolfgang Petersen. Jako jeden z mála německých filmových tvůrců se dokázal prosadit v Hollywoodu. Natočil akční filmy jako Dokonalá bouře (2000) nebo Smrtící epidemie (1995), ale i kultovní a dobrodružný Nekonečný příběh (1984). O jeho úmrtí informovala agentura DPA.

Petersen zemřel v pátek ve svém domě v losangeleské čtvrti Brentwood na rakovinu slinivky, uvádí filmový magazín Deadline.

Rodák z německého Emdenu na pobřeží Severního moře maturoval na prestižním hamburském gymnáziu, později studoval divadelní vědu a nakonec absolvoval berlínskou filmovou a televizní akademii. Začínal jako herec a asistent režie v Hamburku, sám točit začal po škole.

Za kamerou stál při natáčení několika dílů krimiseriálu Místo činu a výrazně na sebe upozornil celovečerní prvotinou Jeden z nás dvou (1974).

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Zimbabwe zemřelo na spalničky 157 lidí, nakažených rychle přibývá

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo 157 lidí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za minulé čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy