Praha - O 2,50 koruny poklesne cena benzínu a o dvě koruny půjde dolů nafta, pokud vyjde plán opozičního poslance Milana Urbana (ČSSD) na snížení spotřebních daní.
Urbanův návrh se může na program sněmovny dostat už v září. Bývalý ministr průmyslu chce nižšími daněmi pomoci firmám, které trpí vysokými cenami ropy a dalších komodit.
Takový argument může zabrat i u vládních poslanců.
"Když vláda nenavrhne nic, čím by ekonomice pomohla, podpořím návrh opozice," potvrdil Tlustý pro Aktuálně.cz.
K podpoře ekonomiky Tlustý vyzval vládu i Českou národní banku už v červenci. Zasáhnout by se podle něho mělo především proti inflaci. Od té doby však vláda nic nepodnikla. ČNB snížila počátkem srpna úrokové sazby, tím však riziko vysoké inflace naopak zvětšila.
Kalousek: je to populismus
Rebel z ODS přitom zahájil tažení za nižší daň z benzínu už před několika lety.
Hlavní argument zní, že česká daň vysoko přesahuje minimální sazbu, kterou svým zemím předepisuje Evropská unie. Česká sazba se té evropské stále vzdaluje spolu s tím, jak posiluje koruna.
Tlustý ještě jako opoziční poslanec navrhl snížit spotřební daň už před třemi lety. Tehdy mohl být pokles u benzínu o 1,30 koruny na litr a u nafty o 40 haléřů. Od té doby však koruna zpevnila.
Před třemi lety odmítl Tlustého návrh ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) s argumentem, že by státní pokladna přišla o 13 miliard ročně. Navíc nebylo podle Sobotky jisté, že čerpadla skutečně cenu sníží.
Dnes navrhuje nižší daň Sobotkův stranický kolega Urban. Ministr financí Miroslav Kalousek mu odpovídá po Sobotkově vzoru. Stát by snížením daně přišel v příštím roce o 17 miliard.
"Byl by to jen krátkodobý krok s populistickým podtextem a s obtížně odhadnutelným dopadem na konečnou cenu," vysvětlil Aktuálně.cz, proč Urbanův návrh odmítá.
Podniky čekají
Na 11 miliard korun odhaduje ztrátu státního rozpočtu v případě, že Urban s Tlustým prosadí svou, analytik Aleš Michl z Raiffeisen banky. "Ale může být o tři miliardy vyšší i nižší. Záleží na tom, jaké dodatečné efekty to vyvolá," upřesňuje expert. Ztráty státní pokladny by nemusely být tak velké, pokud by Češi začali po zlevnění benzín víc kupovat.
Michl připouští Tlustého argument, podle kterého je nutné diskutovat o vládní pomoci slábnoucí ekonomice. "Do této diskuse patří i nižší spotřební daň," dodává.
Sám je však jejím odpůrcem: "Je to nesystémové. A větší rozpočtový schodek nás před recesí nezachrání," podotýká Michl.
Slovenské zrcadlo
Tlustý se však může odvolávat na příklad Slovenska, které je vzorem Topolánkových daňových reforem. Jejich autor, někdejší vicepremiér Ivan Mikloš, dnes v roli opozičního poslance také prosazuje nižší spotřební daně.
U benzínu chce daň snížit o 90 haléřů, u nafty o 1,80 slovenské koruny. Také on argumentuje, že není třeba platit mnohem vyšší daně, než vyžaduje Brusel.
Slovensko je v tomto případě zrcadlovým obrazem Česka. V Praze navrhuje opoziční levice snížit daň, i když ji před třemi lety v roli vládní strany odmítla. Vládní pravice však nechce, co před třemi lety v opozici sama navrhovala.
V Bratislavě navrhuje opoziční pravicový poslanec Mikloš snížit daň o stejnou částku, jako před třemi lety zástupce levicové opozice Robert Fico. Dnes je Fico premiér a změnu odmítá, stejně jako ji před třemi lety nechtěl vicepremiér Mikloš.
