Nezávislí senátoři chtějí každý takový zákon, u něhož udělali poslanci změnu, která s ním nesouvisí, změnit nazpět tak, aby se zabýval pouze tím, co má v názvu. A pokud jejich návrh poslanci zpět přehlasují, podají stížnost k Ústavnímu soudu.
"Nejprve se pokusíme změnit zákon a pak budeme podávat stížnosti k Ústavnímu soudu u každého takového zákona," řekla Aktuálně.cz Soňa Paukrtová (za SOS, Jablonec nad Nisou).
Ústavní soud už minulý týden vydal přelomové rozhodnutí, když zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalé Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň.
Nezabýval se přitom tím, jestli je odškodnění správné. Normu zrušil právě jen kvůli nestandardnímu způsobu přijetí. Odškodnění totiž se zákonem nesouviselo, formou přílepku jej loni k normě přidal poslanec Michal Doktor (ODS).
Ústavní soud bude rozhodovat nyní ještě o dalším zákoně, který prošel formou přílepku. Je to kontroverzní norma o vytěsňování drobných akcionářů (squeeze-out).
Ústavní soud na začátku letošního ledna rozhodnutí odložil, nyní se zkoumá zda by nešlo i v tomto případě argumentovat způsobem, jakým byla sporná novela v roce 2005 přijata.
Vláda nechá řešení poslancům
Bojovat s přílepky takový cíl si dala už předchozí vláda. A právě takový úkol "zbyl" v Legislativní radě vlády na nynějšího ministra Cyrila Svobodu.
Ten ale změnu jednacího řádu, která by měla změnit praxi v dodatečnému nabalování zákonů o nesouvisející normy nepředloží, i když praxi kritizuje. "Neplánujeme žádnou změnu Ústavy. Kdybychom předložili tento zákon, urazili bychom tím Parlament," řekl Svoboda.
"Kdyby už vláda chtěla změnu předložit, měla by přijít raději za poslanci, aby ji vzali za svou než jim diktovat nový jednací řád," potvrzuje předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
Právě ústavně-právní výbor se praxí s přilepování nesouvisejících norem k zákonům tak, aby nemusely obsolovat celý legislativní proces a mnohdy se i zdůvodňovat, také zabývá. Politici se zatím shodli na tom, že se přijímání zákonů musí právě kvůli tomuto nešvaru zpomalit a zkvalitnit.
"Před pěti, osmi lety, by taková praxe s přílepky, jaká je dnes, byla nemyslitelná. Musíme to vyřešit, jinak to vypadá skoro na válku s Ústavním soudem," míní Eva Dundáčková (ODS).
Kdo má přílepky zastavit? Já ne
Zatím jediným, kdo zastavil cestu tzv. přílepků, byl Ústavní soud. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové by na poslance, kteří navrhují tzv přílepky měl dohlédnout v prvé řadě předseda sněmovny nebo předsedající. Politici ale míní, že to není možné.
"Proč bych měl omezovat poslance na jejich právech," ohradil se předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). "Nemohu bránit poslancům v podávání pozměňovacích návrhů. Je proto na každém poslanci, jaký pozměňovací návrh podá, a na celé dolní komoře, zda takový návrh přijme či nikoliv."
Vlček ale potvrdil, že i on chce iniciovat jednání, kde by se měla situace vyřešit.
