Praha - Přesně v půlce volebního období této sněmovny se politické těžiště jasně přesouvá směrem k levici, zřetelný je nárůst preferencí KSČM a propad vládních stran.
Na tom se shodnou květnové průzkumy všech tří hlavních agentur zabývajících se průzkumem obliby politických stran, které jsme srovnali.
Výzkumné agentury se naopak neshodnou v tom, zda - a jak moc - ovlivnila popularitu nejsilnější strany - ČSSD - korupční kauza Davida Ratha.
Záškodník Rath? Agentury se neshodnou
CVVM Sociologického ústavu, STEM i Factum i v květnu sice dál favorizují opoziční ČSSD - podle Factum 26 % voličských hlasů, u CVVM dokonce 36,5 %, s odhadem dopadu kauzy Rath je to ale podobné jako s předpovědí počasí od různých meteorologů.
Srovnejme jen tato dvě sdělení: "Kauza Rath poškodila ČSSD jen mírně" (Factum) a "ČSSD znatelně ztratila, zjevnou příčinou je aféra Davida Ratha" (STEM).
STEM tvrdí, že ještě do 14. května při sběru dat preferovalo ČSSD 28 procent dotázaných, 15. května, kdy aféra propukla, strana spadla na 25 procent a poté v dalších dnech až na 21 procent.
CVVM v tomto sporu dvou agentur zůstává stranou, šetření prováděla ještě před 14. květnem.
Lebeda: Určit počet poslanců? Nesmysl…
Spolu s ČSSD v čele stranického pelotonu výrazně rostou preference KSČM. CVVM a Factum ji dokonce shodně řadí jako momentálně druhou nejsilnější stranu, jen STEM jí přiřadil místo až po ODS.
Opačným procesem procházejí vládní strany - ODS a TOP 09. To ale politolog Tomáš Lebeda považuje za běžný trend i v jiných zemích: nepopulární opatření vlády (bez ohledu, zda pravice, či levice) mají tendenci dělat v první půlce volebního období a doufají, že propad budou kompenzovat v druhé půlce.
"Proto nemám moc rád, když pak opozice vyzývá nepopulární vládu k odchodu na základě průzkumů. Je to, jako bychom zastavili fotbal v poločase a řekli, že jedno mužstvo hrálo natolik špatně, že netřeba ani dohrávat," komentuje to Lebeda.
Srovnání znemožňují samy agentury
Detailně ale srovnat, jak si vlastně strany vedou, je na základě průzkumů téměř nemožné: zatímco STEM zveřejňuje procenta jen stranických preferencí (tedy oblibu stran i u těch lidí, kteří jasně říkají, že k volbám nepůjdou), Factum zase jen procenta potenciálně získaných hlasů voličů (a nikoli stranické preference).
Jen CVVM zveřejňuje obě data, nepřepočítává je ale - na rozdíl od obou zbývajících agentur - na získané poslanecké mandáty.
Naopak u STEM a Factum jsou počty mandátů stěžejním údajem.
V květnových průzkumech by tak ČSSD teď měla 72 poslanců (Factum) nebo 81 (STEM), ODS 38 nebo 48, KSČM 45 nebo 42. TOP 09 se pohybuje mezi 23 a 25 mandáty.
Tendenci přepočítávat preference přímo na mandáty ale kritizuje Lebeda jako expert na volební systémy.
"Uvádět počty mandátů je podle mě velmi problematické, museli by mít volební výsledky po krajích. Jinak je to extrémně nepřesné a bavíme se pak spíše o dohadech než o sofistikovaných datech," komentuje snahy Factum a STEM.
Další trend: Vzestup malých stran?
Co ale z dat vyčíst lze, je možný úspěch některé z malých stran, případně i dvou.
Nejvíce v tuto chvíli průzkumy favorizují lidovce, a to shodně všechna tři výzkumná pracoviště: STEM jim v květnu přisoudil 6 poslanců, Factum dokonce 13 a CVVM uvádí jako jejich volební zisk 5,5 procenta hlasů.
Průzkum agentury Factum je malým stranám obecně více nakloněn: upozorňuje, že i Strana práv občanů-Zemanovci atakují pětiprocentní hranici volitelnosti, i když jen zezdola (4,8 %).
"Průzkumy pouze nemapují stav nálad, ony je také utvářejí. Pro malou stranu je podstatné, zda se ocitne těsně pod, nebo těsně nad pěti procenty. To může psychologicky ovlivnit chování voličů," upozorňuje Lebeda.
Na opačném konci tohoto trendu je donedávna vládní strana Věci veřejné (jejíž 2 poslanci i teď Nečasovu vládu drží): CVVM 1,5 procenta hlasů voličů, Factum pouhé procento.
"V tomto prostředí se pohybuji už dlouho. Proto bych jakýkoliv průzkum bral spíše s rezervou," uzavírá Tomáš Lebeda.
