Lídr Moravanů: Češi jsou šovinisté, vytvořme Austropu

Strana v minulých eurovolbách nezískala ani půl procenta hlasů
Foto: Ludvík Hradilek

Brno - I politická strana Moravané má svého kandidáta do eurovoleb.

Stal se jím jedenatřicetiletý podnikatel Jiří Novotný, který je velkým "fandou" spolupráce s Rakouskem. Vídni by podle něj měli Moravané dát přednost před Prahou.

Na zemském sněmu strany dnes představil svou vizi Austropy, tedy politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska.

"Spolupráce s okolními státy by pro Moravu mohla být výhodnější a přirozenější," řekl ČTK.

Austropu Novotný přirovnává k principu Beneluxu, tedy úzké spolupráci regionů, jež mají historicky mnoho společného, ale dělí je státní hranice.

Češi jsou švejci a šovinisti

Podle Novotného jsou Češi "švejci" a "skvrna na tváři Evropy", vedou šovinistickou politiku a Moravanům soužití s nimi nepřináší žádný prospěch.

Foto: Aktuálně.cz

"Daleko více obyvatelstvu Moravy prospěje, když se poohlédne po přirozených partnerech, s nimiž je spojena i geograficky. A to je v první řadě Rakousko," uvedl Novotný.

Podle Novotného je současné postavení Moravy v rámci České republiky nejhorší v jejích dějinách.

"My už si můžeme jenom polepšit. Já si dovedu celkem jednoduše představit, že se s Čechy nadobro rozejdeme," uvedl Novotný.

Politická strana Moravané před časem sjednotila dlouhodobě znesvářené promoravské strany a hnutí. Na úspěchy moravistů v 90. letech, kdy měli zastoupení v parlamentu, se jí však navázat nepodařilo. Kandidátka nazvaná Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě získala v posledních volbách do Evropského parlamentu asi 0,4 procenta hlasů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 získali Moravané přibližně čtvrt procenta hlasů.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy