Praha/Brusel - Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
"Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl Klaus v pátek na setkání týdeníku Euro s manažery.
Na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to ale nemá vliv.
"Česká republika nemusí ratifikovat smlouvu o ESM. To je mezinárodní smlouva podepsaná všemi 17 státy eurozóny a platí už od konce září," řekl v reakci na zprávy z ČR mluvčí Evropské komise Simon O'Connor.
Klausův podpis se vztahuje na změnu článku 136 lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale pravomoci, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku.
Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.
Kalousek: Partneři jsou na český postoj zvyklí
Mluvčí komise nechtěl Klausova slova na adresu záchranného fondu komentovat. Uvedl pouze, že dokončení ratifikace článku, které jen vyjasňuje právní rámec týkající se smlouvy o ESM, nemá na fungování ESM žádné dopady.
"Jak jsem řekl, ta (smlouva o ESM) už platit začala a (ESM) plně funguje," dodal.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje.
"Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal Nečas.
"Pan prezident tím vyslal jasný signál o svém postoji k evropským integračním snahám a k eurozóně jako takové," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle něhož prezidentův krok vyjednávací pozici Česka v EU nevylepšuje. Na druhou stranu jsou ale prý už partneři Česka na podobné výroky zvyklí.
Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky bude mít blokování ratifikace dodatku lisabonské smlouvy dopad na důvěryhodnost Česka.
"Vláda, Parlament a prezident netáhnou za jeden provaz. To je zvláště nešťastné v době vyjednávání budoucího rozpočtu EU na roky 2014 až 2020," upozornil.
Senát nevylučuje zapojení Ústavního soudu
Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v pátek uvedl, že žádnou prezidentovu reakci neobdržel.
Pokud ji dostane, seznámí s ní členy horní komory a především senátní evropský výbor, který výzvu inicioval. Při čtvrtečním schvalování výzvy naznačil, že by se Senát mohl obrátit na Ústavní soud.
"Já myslím, že (Klaus) povinnost podepsat spíše má. Ale on si to možná nemyslí," řekl k tomu ústavní právník Jan Kysela.
Problém je podle něho v tom, že lisabonská smlouva není typickou mezinárodní smlouvu. Pokud by jí byla, pak by se na prezidenta vztahoval verdikt Ústavního soudu, podle kterého má prezident povinnost smlouvu bezodkladně ratifikovat po souhlasu obou komor Parlamentu.
"Mně zkrátka připadá z řady důvodů, že se máme tvářit, že to mezinárodní smlouva je," dodal právník.
ESM má pomoci zemím platícím eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Fond bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun).
