Praha - Vláda hodně slíbila a tvrdošíjně se snažila své sliby uskutečnit. Přesto splnila málo vinou vlastní slabosti ve sněmovně a nárazu globální krize.
Tak se zapíše do dějin Topolánkův kabinet, jehož bilanci na poslední chvíli těžko zachrání řízení Evropské unie.
Batoh, který nestačil
Text pokračuje pod grafikou; kliknutím na jednotlivá políčka v infografice se dostanete k dalším informacím (pozn. red.).
Výčet splněných bodů programového prohlášení se už nebude významně měnit bez ohledu na to, jak dlouho dokáže Mirek Topolánek vládnout v demisi.
Vrcholným výkonem byla reforma veřejných financí. Její hlavní část, tzv. Topolánkův batoh, i doplněk platný od letošního ledna sepsali především ministr financí Miroslav Kalousek a jeho kolega ze sociálního resortu Petr Nečas. Příslušné zákony obsahují zhruba polovinu všech významných změn, které vláda prosadila. Úpravy daňových sazeb, stropy pojistného, škrty v sociálním systému a zdravotnické poplatky snížily daňové zatížení občanů i povinné (mandatorní) výdaje státu.
Přesto nedosáhly avizovaného cíle, podle kterého měly povinné výdaje včetně sociálních dávek a splátek státního dluhu poklesnout pod polovinu rozpočtových výdajů.
Dostatečně razantní nebyl boj s byrokracií. I když se měl počet úředníků ročně snižovat o tři procenta, zůstalo jich stejně jako za minulých vlád a výdaje na provoz ministerstev se zvyšovaly.
Naději na dosažení dalších cílů reformy veřejných financí rozmetala krize. Deficit státního rozpočtu letos překročí podle premiéra Mirka Topolánka tři procenta HDP, i když vláda slíbila, že nedosáhne 2,6 procenta.
Zásluhy o elektronizaci
Druhým pilířem vládního programu měl být zásah do fungování státního aparátu. Lídrem této agendy se stal ministr vnitra Ivan Langer, kterému se podařilo zrušit ministerstvo informatiky a prosadit zákony o elektronizaci státní správy. Vzhledem k tomu, že zahájil policejní reformu a digitalizaci televize, patří k nejvýkonnějším ministrům.
Zůstaly rezervy v boji s korupcí, především zbyly díry v systému veřejných zakázek a nevznikl ani nový zákon o státní službě. Příslušné normy vláda ani nesepsala.
Langerovým souputníkem byl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který dokázal domluvit ve sněmovně podporu pro zákoník práce. Vysloužil si však kritiku, že nezabránil sporům mezi funkcionáři soudů a státního zastupitelství.
Koaliční politici zkrachovali na třetím pilíři vinou vnitřních sporů. Ambiciózní Julínkova zdravotnická reforma je po odchodu svého autora ve stavu klinické smrti a vzkříšení byť méně významných částí zabrání lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Popírači krize
Nepřehlédněte:
Vládní reformy zpochybnila krize, naopak vláda málo využila možností, které jí ekonomická recese nabídla. Ministři nejdříve zpochybňovali, že Česku vůbec něco hrozí, pak připravili jen nejnutnější kroky na pomoc firmám. Většinu z nich je možné i dnes prosadit bez podpory v parlamentu, včetně dosud nejdůležitějších kroků, kterými je možnost neplatit zálohy daní v malých firmách a odložit platby pojistného až o tři roky.
Vláda nebude mít potíže získat podporu opozice, pokud se pokusí prosadit zákony o zrušení DPH pro podnikatelská auta, ani se zrychlením odpisů.
S pádem vlády ovšem definitivně spadl ze stolu také návrh na odpuštění pojistného za méně placené zaměstnance. Sociální demokraté jsou proti, a šance najít ve sněmovně podporu pro příslušný zákon jsou proto mizivé.
Tři evropská zpoždění
Pád vlády mohou přežít některé další plány, které se už začaly uskutečňovat. Sjednotit výběr daní a pojistného do jedné podatelny doporučuje také opozice, která nic nemá ani proti podpoře zateplování budov.
Nulovou šanci ve sněmovně má naopak novela zákoníku práce, která měla usnadnit propouštění zaměstnanců. Nepochybně se odkládá ambiciózní reforma vysokých škol, která obsahuje záměr zavést školné. Ve hvězdách je vznik Technologické agentury pro podporu aplikovaného výzkumu.
Pokud bude mít pád vlády významné důsledky, pak na zahraniční politiku. Většina občanů oceňuje, jak Topolánek řídí Evropu, vládnutí v demisi však jeho pozici v Bruselu oslabí. Pád vlády odloží ratifikaci Lisabonské smlouvy přinejmenším o několik dalších měsíců, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl se obává, že politici letos opět nestanoví termín přijetí eura.
Po zdržení z minulých dvou let vláda chystá nový model pro čerpání evropských dotací v rozpočtovém období 2007-2013. Není jasné, jestli by tuzemské ekonomice skutečně pomohl, v každém případě se výměnou ve vládních funkcích čerpání opět zpozdí.
