"Nedá se to srovnat s tím, co tady bylo před čtrnácti, patnácti lety," říká Jiřina Lacinová, majitelka restaurace a penzionu v Hluboké nad Vltavou.
A přidává další turistické atrakce, které v nevelkém městečku na břehu Vltavy žily počátkem 90. let snad jen v hlavách těch největších vizionářů: Jízdy na koni, vyhlídkové lety, nové koupaliště...
Infobox
VÍTĚZOVÉ TRANSFORMACE
Nízká nezaměstnanost a trvalý růst prosperity lákají do těchto krajů přistěhovalce, to ale může vést i k příjemné ospalosti. Tím spíše, že kraje těží z přírodního zázemí a (kromě Královéhradecka) z dobré nabídky bytů a příznivých cen...VÍTĚZOVÉ TRANSFORMACE - čtěte ZDE
MAPA REGIONŮ
Co trápí obyvatele jednotlivých krajů? Které strany na jejich potíže nabízejí lék?
INTERAKTIVNÍ MAPU - najdete ZDE
Hluboká nad Vltavou už dávno není jen vyhlášený zámek. Každoročně sem zavítá na 450 tisíc turistů. A město jim nabízí stále víc.
"A pak tady turisté zůstávají i déle, jejich průměrný pobyt se prodlužuje," říká starosta Tomáš Jirsa (ODS).
I díky sportovním nabídkám a možnostem aktivního odpočinku se v Hluboké uživí více než čtyřicet hospod, restaurací, barů, a dvanáct set lůžek v hotelích a penzionech. A brzy přibudou další.
"Lidé chtějí program, jedou za určitým cílem," říká podnikatelka Lacinová. Je hrdá na to, že z osmdesáti procent tvoří její klientelu stálí hosté.
"Na druhou stranu je stále hůř. Daně jsou hrozně vysoké, je to příliš velká zátěž. Chybí peníze. Pro střední podnikatele je to těžké," stěžuje si Lacinová.
Čekání na průmyslovou zónu
Na kopečku nad restaurací paní Lacinové stojí před rodinným domem v postranní ulici tři jachty. František Starý tady má se svým synem dílnu na opravu lodí. Jachtám se věnuje celý život, vždyť byl dvanáctkrát mistrem republiky.
"No, na zbohatnutí to není," říká Starý před vraty do své díly. Pak se rychle pustí do kritiky sociální demokracie. "Za jejich vlády se v podnikatelských zákonech udělalo 85 změn, narostla administrativa, roste zadlužování... Nedávají šanci lidem, kteří chtějí něco dělat."
Ani nemusí říkat, koho bude volit. "Pravice prospěje podnikatelům," věří Starý ve volební úspěch ODS. "S Tomášem je to dobrý," familiérně oslovuje starostu Tomáše Jirsu, člena Občanské demokratické strany.
Ale Starý si stěžuje i na poměry v Hluboké: "Na průmyslovou zónu jsme čekali deset let."
Hluboká je pravicové město
Komunistický zastupitel František Joza je přesvědčen o tom, že Hluboká je pravicové město. I díky velkému počtu podnikatelů.
"Myslím, že město je spíše doprava," odhaduje Joza. Na budoucnost komustické strany v Hluboké se dívá spíše opatrně. "Skoro všichni členové strany už jsou v důchodu. Nikdo nechce kandidovat ani do obecních voleb," říká Joza.
Starosta Jirsa připomíná, že ODS má v Hluboké velmi pevnou pozici. "ODS tady vyhrává komunální volby od roku 1992," říká hrdě Jirsa. Nejspíš i díky svému charismatickému starostovi.
"Náš pan starosta tady udělal tolik, co dohromady nedokázali všichni před ním," říká důchodkyně Marie Piksová, která v Hluboké žije jednašedesát let.
I v posledních parlamentních volbách si vedla ODS dobře. Zatímco na celostátní úrovni získala 24,5 procenta hlasů, v Hluboké dostala ještě o téměř dvě procenta víc a s ČSSD v Hluboké prohrála jen o pět desetin.
Investice překročily miliardu
Když starosta Jirsa mluví o Hluboké, kde žije od roku 1990, neustále pobíhá po své kanceláři, vytahuje prospekty a letáky, aby dokázal, jak městečko prosperuje. Vyzařuje z něj energie, elán. Když se na chodbě srazí se starostou ze sousední vsi, pomůže mu s balíky s volebními lístky k autu.
"Od roku 1990 se v Hluboké investovala do infrastruktury více než miliarda korun, přičemž město dalo patnáct procent," ukazuje Jirsa na tabuli s přehlednou "investiční" tabulkou. Rychle vyjmenovává akce, které zaplatilo město: Domov důchodců, divadlo, kino, koupaliště, cyklostezka do Českých Budějovic, zimní stadion...
Jak pomáhá Hluboká podnikatelům? "Hlavně pomáháme tak, že nepřekážíme. Město je tak bohaté, jak bohatí jsou jeho občané," tvrdí Jirsa a dokládá to dalším "úspěšným" číslem: V Hluboké se nezaměstnanost pohybuje okolo tří procent.
Jirsa dodává, že při každé soukromé investici se radnice snaží myslet i na své lidi. Když tenista Martin Damm požádal město, aby mu zadarmo pronajalo pozemky na tenisový areál, radnice souhlasila s podmínkou, že dva kurty budou každý den na dvě hodiny zdarma k dispozici obyvatelům Hluboké.
"Místní lidé mě od počátku kontrolovali, jestli na ně nešiju boudu a nechci všechno dělat jenom pro turisty," vykládá Jirsa. Je pyšný na to, že většina restaurací a dalších podniků zůstala místním podnikatelům, že do hospod a restaurací chodí i místní lidé.
"Lidé tak navzájem podporují sami sebe," pochvaluje si Jirsa.
To v nedalekém Českém Krumlově, kde je Jirsa senátorem, se z centra města stal spíše turistický skanzen. Většinu podniků vlastní Pražáci, místní obyvatelé se ze středu města stěhují pryč a ztrácí k němu osobní vztah.
Je tady draho a chybí optika
Na samoobsluze Jednota v centru Hluboké visí velký nápis "Centrum levného nákupu". Místní ovšem tvrdí, že to rozhodně není pravda.
"Je tady moc draho," stěžuje si důchodkyně Marie Piksová. S taškou v ruce právě míří na nákup.
Radana Márová má tři děti a právě je na mateřské. "Člověk musí mít auto, aby tady mohl žít, všude je daleko," tvrdí a stěžuje si také na drahé potraviny. Na větší nákupy proto s manželem jezdí do supermarketů do nedalekých Budějovic.
"A chybí mi tady i prodejna s optikou," ukáže si na své brýle. Daň za to, že Hluboká nad Vltavou je především turistickým městem.
"Tím, že jsou zde drahé potraviny, trpí především staří lidé," říká komunistický zastupitel Joza.
Naopak domky je možné v Hluboké koupit už za relativně nízkou cenu. Stranou od centra Hluboké vyrostlo s podporou města nevelké satelitní městečko. Domky tu jsou k mání už od dvou milionů korun, další stavební etapa se právě chystá.
"Chtěli jsme rodinný dům pro střední třídu," vysvětluje starosta Jirsa, který si v satelitu také jeden domek pořídil. Bydlení je to sice pěkné, ovšem kritické architekty by nenadchlo. Domky jsou naplácané na sobě, hýří barvami, takže připomínají "šmoulov".
"No, je to tady dost nahňahnané," uznává Michaela Jírová, ale jinak je se životem v Hluboké spokojená. "Určitě se to tady hodně zlepšilo."
Movitější obyvatelé se stěhují na kopec naproti zámku. Dům tady má fotbalista Karel Poborský i trenéři František Cipro a Jiří Kotrba, další bydlení zde staví hokejista Václav Prospal.
Kam se podíváte, všude samá díra
Zastupitel Joza uvedl, že až dosud měla Hluboká peněz na svůj rozvoj dost, třeba díky prodeji pozemků či díky spolupráci s jadernou elektrárnou Temelín. Odhaduje, že pro městečko na Vltavě teď nastanou těžší časy.
"Teď už se bude žít jenom z daní a z cizineckého ruchu," soudí Joza. "A budou se muset víc shánět sponzoři."
Problémy s nedostatkem peněz se podle něho ukazují například na stavu místních silnic. "Kam se podíváte, všude samá díra," říká Joza.
"Vím, že se na zastupitelstvu například dohadujeme o dvacet tisíc pro jednu přilehlou vesnici a je to problém," dodává zastupitel z KSČM.
Jednota půjde k zemi, vyroste univerzita
Vedení města má však smělé plány, jak Hlubokou dále vyšperkovat. V první řadě by chtělo zbourat nevzhlednou betonovou budovu Jednoty v centru města, kolem které procházejí turisté mířící k zámku.
"Chceme být první v zemi, kdo takovou stavbu zbourá," přibližuje ambice města starosta Jirsa. V současnosti jedná radnice o ceně, za kterou by Jednota byla ochotna svůj obchod prodat. Město by chtělo, aby na okraji Hluboké místo Jednoty vyrostl supermarket.
Tím ovšem plány nekončí. "Nechali jsme si udělat analýzu, ze které nám vyšlo, že pro slabou zimní sezonu nám v Hluboké chybějí dva typy návštěvníků: lázeňský host a univerzitní student," říká Jirsa.
Cíl je tedy jasný: Vybudovat ve spolupráci s českobudějovickou nemocnicí a s výrazným přispěním Evropské unie relaxační centrum a následně postavit univerzitu. "Dům pro univerzitu už máme, teď hledáme investora," vysvětluje Jirsa.
Hluboká už se školstvím na vysoké úrovni má své zkušenosti. Na kopci nad městem totiž stojí mezinárodní gymnázium.
Nigérie, Mexiko, Libanon...
Před vchodem do školy si dva kluci kopají s míčem. Volají na sebe anglicky. Angličtina se ozývá také z hloučku dívek, které trénují baseball. V kuchyni právě kuchařky dokončují guláš po turecku a velká místnost v prvním patře je vyzdobena vlajkami států, jejichž žáci na gymnáziu studovali nebo studují.
Kromě vlajek Spojených států, Německa či Slovenska tu jsou zastoupeny i exotické země jako Zimbabwe, Nigérie, Mexiko či Libanon. Univerzita stála 160 milionů korun a vyrostla díky rakouským, německým a americkým penězům.
"Berou sem i chudé, chytré děti," vysvětluje starosta Jirsa. Většina dětí, mezi nimiž je i několik Čechů, si ale studium platí. Pro Čechy je to několik tisíc měsíčně.
"Není to tady takové šprtání jako v české škole," porovnáná tuzemskou a mezinárodní školu Lea Vlasáková, jejíž otec je europoslancem. Vlasáková si pochvaluje úroveň výuky angličtiny.
"To se nedá s českou školou porovnat," říká. Dodává, že už se těší, až gymnázium bude mít za sebou.
"Už jsem moc dlouho na jednom místě," vysvětluje. Chystá se na vysokou školu do Lince.
