Praha - Podle experta na ústavní právo Jana Kysely je velmi nepravděpodobné, že by došlo k vypsání předčasných voleb.
"Vypsat předčasné volby je možné teprve tehdy, dojde-li k rozpuštění sněmovny. Důvodů pro rozpuštění je několik. Vesměs jsou ale všechny velmi málo pravděpodobné," řekl Kysela.
Kysela dodal, že jediným možným scénářem, který by směřoval k vypsání předčasných voleb, je využití novely o rozpuštění Poslanecké sněmovny z roku 2009.
"Jediný důvod pro rozpuštění sněmovny v současné situaci je případ, kdy se třípětinová většina poslanců, všech poslanců, tj. 120 hlasů, shodne na tom, že navrhne prezidentovi republiky, aby sněmovnu rozpustil a prezident tak učiní," vysvětlil Kysela.
Pokud by skutečně k rozpuštění sněmovny došlo, musely by se podle ústavy předčasné volby konat do 60 dnů od jejího rozpuštění.
Demise nebo hlasování o nedůvěře
Politolog Kamil Švec s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že předčasné volby by uvítala především ČSSD.
"Předčasné volby by byly výhodné především pro sociální demokracii, která je momentálně silná. Ztížila by tak situaci jakýmkoliv konkurentům, například novým stranám, a navíc by měla spolu s komunisty možnost získat nadpoloviční většinu," řekl Švec.
Pro následný vývoj, tak připadají v úvahu dvě možnosti. Podle první méně pravděpodobné by premiér Petr Nečas (ODS) prezidentovi osobně předal svou demisi, čímž by podle Kysely skončila celá jeho vláda.
"Prezident by poté začal hledat nového premiéra a pověřil by současnou vládu, aby vykonávala svou funkci do jmenování vlády nové. K tomu by ale nemuselo dojít ve chvíli, kdy by prezident měl nového premiéra již k dispozici a k jmenování nové vlády by tak mohlo dojít obratem," přiblížil další postup Kysela.
Jelikož ale Nečas ve svém pátečním prohlášení před Poslaneckou sněmovnou svou případnou demisi razantně odmítl, v reakci na to podala ČSSD předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové žádost o hlasování o nedůvěře vládě.
K hlasování o nedůvěře sněmovna přistoupí pouze tehdy, je-li návrh podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je potom třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů sněmovny, tedy 101 hlasů.
"Vyjádření nedůvěry vládě ovšem nikterak nesouvisí s volbami. V případě, že je vyslovena nedůvěra vládě, dojde k pádu vlády a je třeba sestavit vládu novou politickou, nebo úřednickou," vysvětlil Kysela.
Prezidentův vliv
Prezident přitom může sestavením nové vlády pověřit kohokoliv, o němž se domnívá, že je schopen sestavit vládu, která získá důvěru sněmovny.
"Prezident by se také mohl s vládní koalicí a parlamentními stranami dohodnout na sestavení úřednické vlády. V obou případech by ale značně vzrostl prezidentův vliv na politiku," komentoval prezidentovy pravomoci Švec.
