Pád kmotrů? Fakta o aféře, která otřásá Nečasem

Simona Holecová
13. 6. 2013 18:10
Co se právě děje? Po kterých lidech policie jde? A jakých zakázek se razie týká?
Foto: Aktuálně.cz

Otázky a odpovědi - Česko prožívá historicky největší aféru, která zasáhla mocné této země. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozjel masivní akci, při níž - na základě stovek hodin odposlechů - zatýká osoby, které dosud zastávaly vysoké státní funkce.

Redakce Aktuálně.cz nabízí přehledné shrnutí toho, co v tuto chvíli víme.

1. Co zásah odstartovalo?

Podle zdrojů Aktuálně.cz stojí za celou akcí stovky hodin odposlechů, které v posledních měsících policie nasadila na známé pražské podnikatele Romana Janouška a Ivo Rittiga.

Připomínáme, že Janoušek je v současné době obžalován z pokusu o vraždu, když loni přejel opilý v Praze ženu.

2. Kde jsou Janoušek s Rittigem?

Překvapivě v zahraničí. Oba dva podnikatelé jsou údajně v Chorvatsku. Jestli cestují spolu, není známo.

3. Kdo by měl být v tuto chvíli zadržen?

- vrchní ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová

- vedoucí Úřadu vlády ČR Lubomír Poul

- bývalý šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř

- exministr zemědělství za ODS Ivan Fuksa

- šéf Správy státních hmotných rezerv Ondrej Páleník

- náměstek ministra zemědělství, nyní člen představenstva Českých drah Roman Boček

- ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda

4. Co se teď se zadrženými lidmi děje?

Probíhají výslechy a domovní prohlídky. V tuto chvíli (18:05) jim ještě podle dostupných informací nebylo sděleno žádné obvinění. Ale přesnější informace budeme vědět, až se vyjádří olomoučtí žalobci.

Zatím víme pouze od advokáta Petra Tluchoře, že jeho klient čelí podezření z pletichy při veřejné zakázce, legalizace výnosů z trestné činnosti, úplatkářství, přijetí úplatku a zneužívání pravomoci úřední osoby

Zadržené může ÚOOZ omezovat na svobodě nejdéle 48 hodin. Během této doby musí policisté zadrženého vyslechnout a rozhodnout o zahájení trestního stíhání.

5. Co nám tato jména říkají, o jaké zakázky jde?

Jednoznačně jde o celý balík zakázek z nejrůznějších resortů a propletenou skupinu podnikatelů a úředníků, na které se vyšetřovatelé dostali zřejmě přes odposlechy pánů Janouška a Rittiga.

Tak například: Policie si při zásahu na pražském magistrátu vyžádala smlouvy uzavřené mezi Prahou a Janouškem. Žádala také doklady k asi dvěma desítkám zakázek, mezi kterými je mimo jiné miliardový tendr na svoz komunálního odpadu.

Podle informací Aktuálně.cz si také ÚOOZ v minulých dnech vyžádal od Nadačního fondu proti korupci podklady, které souvisí s podnikáním Ivo Rittiga. Tedy s jeho zájmy ve společnosti Lesy ČR, v nemocnicích Na Homolce, Na Bulovce, v ČEZ, fotovoltaické Amun.Re a na ministerstvu obrany.

6. Kdo zásah nařídil?

Operaci řídí Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které do terénu vyslalo příslušníky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Vrchní státní zastupitelství si také vyhradilo veškeré informace a práva na jejich použití. Čili dokud nepromluví šéf zastupitelství Ivo Ištvan či jeho náměstek Pavel Komár, nebudou informace zcela přesné. Oba muži jsou v tuto chvíli v Praze a s médii nekomunikují.

7. Proč Olomouc?

Oficiální zdůvodnění zatím nepadlo.

Zdroj z Vrchního státního zastupitelství v Praze pro Aktuálně.cz uvedl, že kauzu nejdříve dozorovali místní žalobci. Ale poté, co se po rozhodnutí soudu stal reálným návrat Vlastimila Rampuly na úřad, byla celá věc předána do Olomouce.

Za přesunem zřejmě stojí i skutečnost, že jméno bývalého náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka je mezi lidmi, u nichž policie provedla domovní prohlídku.

8. Kde všude se zasahovalo či zasahuje?

Zatím jde opět o informace, které se budou upřesňovat, ale jde o dlouhý výčet.

Zásah měl proběhnout na ministerstvu obrany, u lobbistů Romana Janouška či Ivo Rittiga, ve Škodově paláci či v Lesích ČR.

Dále na pražském magistrátu, konkrétně na Odboru městského investora.

Šťára probíhala také v bytě bývalého náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka. A také v administrativní budově v Kladně, kde do minulého týdne sídlila společnost Kardio Port. Jde o firmu, která vysoutěžila zakázku kliniky IKEM za dvě miliardy.

Vyšetřování podle mluvčího ÚOOZ Pavla Hantáka probíhá v Praze, Středočeském kraji a částečně také východních Čechách (Lesy ČR), trvat by mělo až do soboty.

9. Co se dělo na Úřadu vlády?

Oproti původním informacím - na vládě začali vyšetřovatelé úřadovat až během čtvrtka, nikoli ve středu v noci po skončení jednání kabinetu.

"To, čemu říkáte zásah, byla návštěva ředitele ÚOOZ a dvou státních zástupců na Úřadu vlády za účelem úkonu v trestním řízení," řekl ministr vnitra Jan Kubice. Přeloženo: Za Petrem Nečasem v noci přišel Robert Šlachta + dva lidé a informovali ho, co se děje a dít bude.

10. Jaké může mít aféra dopady?

Zatím velmi těžko předjímat, nicméně situace je vážná.

Premiér odpoledne uvedl, že nehodlá rezignovat a vyzval policii k zveřejnění dalších informací k případu.

Dopoledne předstoupil před kamery jen ministr vnitra Jan Kubice, ale ten řekl, že o podstatě celé kauzy vlastně nic neví. V podvečer se přidalo vedení TOP 09 (Kalousek, Schwarzenberg). Prohlásili, že dokud nebudou mít více informací, nic nepodniknou.

Opoziční politici nicméně už otevřeně mluví o rozpuštění sněmovny a předčasných volbách. Za všechny citujme Víta Bártu, šéfa Věcí veřejných: "V současné situaci nemůže vláda ani establishment této země zajistit objektivní vyšetřování aféry. Budeme žádat předčasné volby."

 

Právě se děje

před 44 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy