Praha - Řada menších stran si před volbami do Evropského parlamentu posteskla, že o nich média takřka neinformovala. Analýza společnosti Newton Media ovšem ukazuje, že větší medializace ne vždy vede ke kýženému úspěchu.

Pokud by se voliči rozhodovali podle toho, jak často se o politicích zmiňují média, do Evropského parlamentu by usedli například Olga Zubová (DSZ), Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel (oba Libertas.cz), tedy trojice poslanců, která pomohla koncem března svrhnout vládu Mirka Topolánka.

Naproti tomu Evžen Tošenovský (ODS), jenž nakonec získal nejvíce preferenčních hlasů vůbec, by se do Bruselu dostal s "odřenýma ušima".

"Zaměříme-li se na publicitu uchazečů o křeslo v Evropském parlamentu ve sledovaném období od 1. 1.2009 do 5. 6. 2009, dojdeme k závěru, že známost kandidáta, daná do značné míry jeho výskytem v médiích, není pro jeho úspěch určující," vysvětluje mediální analytik Tomáš Fošum.

Výběrový vzorek přitom tvořila celostátní i regionální tištěná a elektronická média.

Železný, Vandas a spol.

V žebříčku kandidátů do EP podle počtu příspěvků totiž prvních pět míst obsadili politici, kteří europoslanecký mandát nakonec nezískali. Bezkonkurenční je Olga Zubová, kterou média zmínila ve více než 6000 případech.

"Kdyby záleželo pouze na výši medializace, v Evropském parlamentu by zasedalo pouze osm nově zvolených europoslanců," vysvětluje Fošum.

Podle něj jsou mezi nejmedializovanějšími kandidáty lidé, jejichž "některé kroky na jevišti domácí politiky byly v médiích hodnoceny negativně či ambivalentně". Kromě tria Zubová, Tlustý a Schwippel vykazovala problematické rysy i medializace Vladimíra Železného.

Ten krátce před volbami stanul před soudem kvůli krácení daní a do povědomí veřejnosti vstoupil i registrací značky Libertas.cz bez původního souhlasu vůdce hnutí Libertas Declana Ganleyho.

"Nepříznivý mediální obraz měl šéf Dělnické strany Tomáš Vandas, jenž předsedá straně, k níž média téměř automaticky přiřazují přívlastky ´extrémistická´, ´radikální´ či ´ultrapravicová´," podotýká Fošum.

O komunistech se moc nepsalo

Zajímavé srovnání nabízí žebříček zástupců čtveřice stran, které nakonec překročily potřebnou pětiprocentní hranici a byly zvoleny do europarlamentu.

Tomu vévodí lídr kandidátky ODS Jan Zahradil, těsně následován lidovcem Janem Březinou. Třetí - už s větším odstupem - jednička ČSSD Jiří Havel.

Na dalších místech už je zřetelný propad. O čtvrtém v pořadí - komunistovi Miloslavu Ransdorfovi - referovala média ve srovnání s Havlem zhruba v polovině případů (1542 ku 782). Jak poznamenává analytik Fošum, kandidátům KSČM přitom výrazně pomohly Haló noviny.