Hádky v ODS? Na pozadí je znovu střet Topolánek-Klaus

Petr Holub
24. 9. 2008 9:30
Analýza: Premiér proti prezidentovi. Kdo s koho
Prezident a premiér. Ilustrační snímek
Prezident a premiér. Ilustrační snímek | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Analýza - Znovu najít společnou řeč, anebo boj o přežití na prosincovém kongresu. Jen tato dvě východiska má krize ve vztahu premiéra s prezidentem.

O šesti letech sporů s prvním místopředsedou ODS Pavlem Bémem a poslancem Vlastimilem Tlustým hovořil v televizi Prima premiér Mirek Topolánek. Oba jsou považováni za nejrozhodnější stoupence prezidenta Václava Klause.

Napětí potvrzuje i reakce pražské ODS, kam Bém patří. Podle HN přijala v pondělí tajné usnesení, v němž premiéra vyzvala, aby přestal s "nepodloženými útoky na jejich buňku".

Ze všech přímých a nepřímých osobních útoků, které si současný a bývalý předseda ODS v posledních dnech uštědřili, připomíná ten z Primy nejvíc, že vztahy obou lídrů pravice nebyly nikdy ideální.

S tímto hodnocením dnes nepochybně souhlasí i Klaus. Připomněl totiž s trpkostí, jak mu novináři Blesku přes rameno přečetli slavnou sms ze dne Topolánkovy volby za šéfa strany v prosinci 2006. Zněla: "Absolutně prázdný a falešný Topol."

Podle prezidenta je už čtení sms přes rameno krokem po šikmé ploše, po níž jsme došli k vydírání poslanců i používání skrytých kamer.

Šťastné dny

Přesto prostý pohled na časovou osu ukazuje, že vztah Klaus-Topolánek nebyl vždy špatný. Když dokázali spolupracovat, dosahovala ODS historických úspěchů.

Společná momentka z listopadu 2006
Společná momentka z listopadu 2006 | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zároveň se však ukazuje, že to nikdy mezi Klausem a Topolánkem nebylo tak zlé jako dnes.

Korektní, byť napjaté vztahy panovaly od Klausova zvolení prezidentem v březnu 2003. Topolánek nezapomínal občas souhlasit s prezidentovými politickými názory, i když se na oplátku obvykle dočkal jen poučování o správné politické strategii.

Nedůvěra byla prolomena před krajskými volbami v roce 2004, kdy prezident ostře odsoudil policejní odposlechy Topolánka.

Výsledkem bylo historické vítězství a dvanáct hejtmanských míst pro ODS.

Tandem uspěl i ve sněmovních volbách 2006. Klaus pomohl Topolánkovi ještě při překonání patu slavnou větou, že 100 poslanců pravice má větší sílu než 100 poslanců levice.

  • Prohlédněte si přehlednou infografiku o vývoji vztahu Klaus-Topolánek. Článek pokračuje níže.

Mráz po druhé volbě

Nové napětí nastalo, když Klaus kritizoval vznik druhé Topolánkovy vlády. Prezident tehdy řekl, že je podezřelá z korupce a že spíše než k reformám míří k předčasným volbám.

Konflikt odezněl a oba politici si byli ještě čas od času schopni vyměnit nezávaznou poklonu. Topolánek přistoupil na Klausovo zdržování eura, prezident na oplátku opatrně pochválil reformu veřejných financí.

Mrznout začalo záhy po druhém Klausově zvolení prezidentem. Zpočátku se konflikty omezily na oblast zahraniční politiky, zato jich byla celá řada. Spory začaly uznáním nezávislosti Kosova, pokračovaly rozdílným hodnocením irského veta k Lisabonské smlouvě a zatím skončily hádkou o ruské invazi do Gruzie.

Čtěte také: Klaus odmítl účast na jednání vlády. Kvůli Gruzii

Vrcholu konflikt dostoupil, když se nevraživost přenesla dovnitř ODS.

Topolánek napadá Béma s Tlustým, sám však musí počítat s ostrou kritikou, pokud strana ztratí v krajských volbách. Neúspěšní krajští politici se ve svých případných útocích na Topolánka budou moci opřít o Klause.

Prázdný, nebo pragmatický

Mezi Klausem a Topolánkem není zásadní ideologický rozpor, třecí plochy ukazují spíše na jiný přístup obou politiků.

Prezident prosazuje svou v zahraniční politice, přitom je méně proevropský a více proruský než premiér. Shodnou se však v obdivu ke Spojeným státům a Topolánek také oddaluje přijetí společné evropské měny přesně v Klausových intencích.

Ovšem, stejně jako Klausovy aktivity, strpí pragmatický Topolánek opatrnou reformu veřejných rozpočtů, jak ji prosazuje jeho ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Klaus je příznivcem radikální ideologické vize o rovné dani, kterou rebel Tlustý převzal právě od něho.

Současný premiér je dokonce ochoten naslouchat zeleným, kteří žádají přísnější ochranu ovzduší, aby se i Česko zapojilo do boje s globálním oteplením. Podle Klause nemá smysl omezovat podnikání kvůli nátlaku fanatických ekologů. 

Z pohledu Klausových příznivců je právě Topolánkův pragmatismus, který dokáže obsáhnout názory Klause, Kalouska i Bursíka "totálním ideovým vyprázdněním politiky".

Ještě je cesta zpátky

Topolánek a Klaus teď mají dvojí volbu.

První možností je kompromis, který vydrží déle, než do krajských voleb v polovině října.

Druhou cestou je příprava na "mocenský souboj", který začne po volbách a který rozhodne prosincový kongres.

Topolánkovým vítězstvím by bylo prosté potvrzení v čele strany. Bez ohledu na Klause by pak vedl vládu a ODS minimálně do sněmovních voleb na jaře 2010.

Porážkou pro premiéra by byl už sjezdový verdikt, že také příští kongres koncem roku 2009 bude volební. Na něm by musel straníkům a tím také Klausovi skládat s nejistým výsledkem účty ze svého premiérství.

 

Právě se děje

Další zprávy