Praha - Miloš Zeman dál rozviřuje debaty o svém proruském postoji. Naposledy výrokem o potřebě finlandizace Ukrajiny. Podle vysvětlení Hradu by Ukrajina měla mít neutrální status a působit jako "pomyslný most".
Podle odborníka na Rusko z Ústavu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Jana Šíra je však takové vysvětlení nepřesné a účelové. "Obávám se, že toto je další způsob ze strany pana prezidenta, jak prosadit názor, že Západ by se neměl více angažovat na Ukrajině," říká Šír.
Termín totiž souvisí se situací v poválečném Finsku, kde výměnou za odstoupení části území Sovětskému svazu, poměrně výrazné reparace a další omezení (nesmělo se například stát součástí NATO) mohl být zachován demokratický politický systém a Finsko mohlo být součástí "Západu". Nešlo tak o neutralitu, jako tomu bylo třeba v případě poválečného Rakouska.
"V podstatě ale bylo Finsko i ekonomicky velmi orientováno na Rusko. A proto i v devadesátých letech, kdy se ruský trh zhroutil, mělo obrovský problém. A zahraniční politika fakticky neutrální rovněž nebyla," podotýká profesorka politologie na pražské VŠE Vladimíra Dvořáková.
Podle Šíra by navíc, pokud by k takovému procesu hypoteticky došlo, finlandizace Ukrajiny mohla znamenat ještě větší destabilizaci poměrů v zemi. Ukrajina by totiž pravděpodobně musela rezignovat na příklon k NATO a dost možná i Evropské unii. "Což by znamenalo další odkládání a zpoždění transformace Ukrajiny, která by tak zůstávala nereformovaným státem, který by byl velmi zranitelný vůči tlaku zvenčí," upozorňuje odborník.
Podle něj by tím navíc padla poslední bariéra, která ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi brání v tom, aby si s Ukrajinou dělal, co chce. "Rusko by totiž vidělo, že Západ nemá vůli angažovat se,“ vysvětluje Šír.
Dvořákovou navíc překvapuje vůbec postoj českého prezidenta, který podle ní přistupuje na hru rozdělování sfér vlivu. "Samozřejmě že do značné míry bude záležet, jak se dohodnou velmoci, ale nabízet, že tuto zemi obětujeme, to mi přijde nešťastné," říká Dvořáková s tím, že Rusko se na druhou stranu cítí právem ohroženo, protože NATO na východ expandovat nemělo.
Požadovat finlandizaci Ukrajiny? Pozoruhodné
Zemanův výrok kritizuje i předseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09). "Za prvé je to po porážce, za druhé to není úplně dobrovolné a za třetí je to podřízení se sousedovi. Tohle vyžadovat po Ukrajině hlavou třetího státu je opravdu pozoruhodný výkon," shrnuje termín exministr zahraničí.
Zeman by podle něj měl dávat větší pozor na to, co říká. Schwarzenberg se nicméně domnívá, že hlava státu tento výrok pronesla zcela při vědomí skutečného významu pojmu finlandizace. "Pan prezident se v poslední době vyznačuje tím, že kde může, zaujímá ruské stanovisko," konstatuje.
Prezidenta za výroky na dálku pokáral i ministr financí Andrej Babiš. "Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne aby mu to někdo diktoval zvenčí," uvedl v Rádiu Impuls.
Zeman svůj výrok pronesl na státní návštěvě Kazachstánu, kdy komentoval vyjádření šéfa německé diplomacie Frank-Waltera Steinmeiera. Ten se v rozhovoru pro časopis Der Spiegel vymezil proti členství Kyjeva v Severoatlantické alianci.
"Já s tímto názorem naprosto souhlasím," prohlásil v kazašské metropoli Astaně Zeman. "Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci," dodal.
Zaorálek: Ukrajina o sobě musí rozhodnout sama
Česká republika by neměla říkat Ukrajině, jakou si má zvolit budoucnost. V reakci na dnešní prohlášení prezidenta Miloše Zeman, že by Ukrajina neměla vstoupit do NATO, měla by být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. S tím souhlasí i jeho litevský kolega Linas Linkevičius, podle něhož se Kyjevu nemá říkat, co má dělat.
"Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat," uvedl Zaorálek na tiskové konferenci s Linkevičiusem v reakci na Zemanova slova. "Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny," zdůraznil šéf české diplomacie.
Právě Ukrajina patřila k jednomu z hlavních témat dnešního jednání Zaorálka s Linkevičiusem. Český ministr zdůraznil nutnost ctít územní celistvost nejen Ukrajiny, ale všech zemí v Evropě, a odmítl zpochybňování teritoriální integrity států. "Nejde jenom o Ukrajinu a o to, co se děje v této zemi a v Evropě, ale i o nás, o náš postoj a reakci na tamní dění, které je zcela neakceptovatelné. Musí udělat vše, co je v naších silách, abychom vývoj situace ovlivnili," doplnil Linkevičius.
