Aktuálně.cz: Důvěřujete paní Malé, že bude prosazovat priority KSČM? U jiných ministrů jste říkal, že je to pro vás klíčové.
Vojtěch Filip: Musím říct, že jsem navrhoval nejprve čtyři, pak jsem to změnil na tři ministerstva, o kterých si myslím, že by ohledně jejich obsazení měla existovat dohoda všech tří předsedů politických stran. Bylo to ministerstvo zemědělství, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo spravedlnosti. Od ministerstva vnitra jsem ustoupil vzhledem k tomu, že ho obsazoval předseda koaliční politické strany.
U ministerstva zemědělství je to otázka střetu zájmů, přestože Andrej Babiš neovládá své bývalé podniky v zemědělské oblasti, jsou ve svěřenských fondech, stejně tak působil ve zdravotnictví, a tam k tomu střetu zájmů může dojít. Chtěl jsem, aby se ten střet zájmů omezil. A třetí ministerstvo bylo ministerstvo spravedlnosti, kde probíhá to trestní řízení. Chtěl jsem, aby vláda, která má vzniknout a kterou má KSČM tolerovat, byla na začátku jasně zbavena podezření ze střetu zájmů.
A je zbavena tohoto podezření?
Ministra zemědělství nominovala sociální demokracie. Miroslav Toman není ten, který by byl spojen s Agrofertem. I jako prezident potravinářské komory působil v oblasti zemědělství velmi objektivně. Pokud jde o ministerstvo zdravotnictví, mé výhrady trvají. Čekám tedy, jakým způsobem bude předseda vlády schopen výhrady vyvrátit.
U ministerstva spravedlnosti říkám, že nijak nezpochybňuji erudici a schopnost poslankyně Malé, ale očekával jsem, že mi včera při jednání pan premiér její nominaci řekne. To, že mi ji řekne po novinách, to jsem opravdu nečekal. Je to nepříliš férové.
Vytknete panu premiérovi, že to s vámi neprojednal předem?
Stoprocentně. Řekl jsem, že pokud máme tolerovat nějakou vládu, tak přece není možné, aby si to partneři vzkazovali přes noviny. To se ve slušné společnosti nedělá.
Může to být překážka pro to, aby komunisté vládu nakonec tolerovali?
To se musím zeptat svých členů strany 30. června, protože to samozřejmě bude působit na mnohé členy našeho nejvyššího stranického orgánu.
Jaký je na to váš osobní názor?
Můj osobní názor je, že paní poslankyni Malou opravdu znám jenom z jejího působení jako místopředsedkyně ústavněprávního výboru. Tam si vede dobře, vůbec nezpochybňuji její odbornou erudici. Ale spíš způsob nominace neodpovídá situaci.
Paní poslankyně Malá v době, kdy se hlasovalo o vydání Andreje Babiše, zmiňovala možnost, že by se to trestní stíhání o čtyři roky oddálilo. Co jako právník říkáte takovému postoji?
V devadesátých letech - ale i teď jsem seznamován s řadou případů - jsem jako advokát zažil, kdy na objasnění případu nestačí ani deset let. To mi tedy připadá spíše pouze jako povzdech nad současným stavem justice.
Paní poslankyně tím odůvodňovala, proč sněmovně nemá pana Babiše vydat. Nejsem právník, ale měla jsem za to, že základní podmínkou českého práva je co nejrychlejší průběh trestního řízení.
Žijete mimo realitu, to se vám novinářům stává dost často.
Minimálně snaha by taková měla být.
No, snaha, tak dobře. Vy si myslíte, že mě baví čekat třeba na projednání našeho bodu o zločinech privatizace? Že jen tak jednoduše necháme něco promlčet? To tady probíhá od roku 2012. Promlčuje se jedna privatizace za druhou a v řadě těch privatizací došlo k opravdovým zločinům. A to že se nevyšetřují, je realita. To možná hovoří o tom, že se nic nestane, protože se to ještě nepromlčí. To opravdu u tohohle případu (Andreje Babiše, pozn. red.) nehrozí, protože pokud je mi známo, je to z roku 2008, takže tam by to bylo 2028.
Ta argumentace mi připadá sice nesprávná, nebo s podivem, spíš vycházející z reality, že to takto chodí v české justici. Ale já bych ji nepoužil, abych se vyjádřil úplně přesně. Dokonce před Evropským soudem pro lidská práva, když se dostanete za tři roky, už se pohybujete mimo rámec spravedlivého procesu.
Já vám jenom připomenu výrok paní Malé: "Pojďme se bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby soud rozhodoval teď? Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky, než budou nové volby?"
To je reakce na trošku směšné názory některých neprávníků, že je možné mít imunitu jenom po dobu mandátu. Víte, co by to znamenalo ústavně? Že každý, kdo by měl ten problém, bude ten mandát opakovat po dalších čtyřech letech? A pak bychom řešili, jestli ta doba promlčení běží, nebo neběží?
To jsou věci, které opravdu můžou říkat ti, kteří o právu nic nevědí. Měli by se samozřejmě měli zamyslet nad tím, že takovou úvahu vůbec pustí do novin nebo do nějakého serveru.
