Praha - Nástupce Václava Klause na Pražském hradě by měl být volen dvoukolově. Tedy podobně, jako je tomu při výběru nových senátoru. Do druhého kola by postupovali dva nejúspěšnější kandidáti.  

Ve středu se na tom dohodli představitelé vládní koalice a opoziční ČSSD.

Kandidáta může navrhnout svými podpisy 50 tisíc lidí, nebo 10 senátorů či 20 poslanců. Jasné ovšem není, zda pauza mezi prvním a druhým kolem bude týdenní, jak je nyní zvykem v senátních volbách, či čtrnáctidenní. Pro druhou variantu hovoří skutečnost, že by voliči dostali hlasovací lístky do schránek a tím byli motivováni jít i k rozhodujícímu kolu.

"Pokud bychom se shodli na dvoutýdenní pauze, změnila by se i praxe senátních voleb," nastínil legislativní expert socialistů Stanislav Křeček. 

Strany se zatím neshodly, zda by se mělo funkční období hlavy státu prodloužit z pěti let na šest, jak navrhovala sociální demokracie, nebo na změnách odpovědnosti hlavy státu.

Posunutí pravomocí

Socialisté by například rádi prosadili, aby členy bankovní rady potvrzoval nově i Senát, naopak prezident by měl nově jmenovat nejen předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, ale i Nejvyššího správního soudu.

Nedořešená je i možnost volby nové hlavy státu společně s krajskými a senátními volbami v roce 2014. "Domníváme se, že to nelze zvládnout technicky, protože s novelou Ústavy souvisí i změna zákonů nižší úrovně," řekla novinářům místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake.

Právě z tohoto důvodu se příští schůzky má zůčastnit i ministr vnitra, který by měl říci, zda je termín 2014 ještě reálný.

Dvě kola zvítězila

Koalice a ČSSD už mají jedno kolo jednání o přímé volbě za sebou. Uvažovaly o dvou modelech přímé volby. Podle jedné z variant by prezident byl volen ve dvou kolech podobně jako při volbách do Senátu. A ta podle středečního jednání nakonec převážila.

Druhou možností bylo, že by lidé šli k volbám jen jednou. Hodnotili by kandidáty na prezidenta tak, že by kromě preferovaného politika seřadili podle oblíbenosti sestupně i další kandidáty. Při sčítání by se určilo pořadí kandidátů podle prvních hlasů na lístcích. Pokud by nikdo nezískal nadpoloviční počet hlasů, ten, který dostal nejméně, by vypadl, a hlasy pro něj by byly rozděleny zbývajícím uchazečům podle druhých hlasů na nich.

Tak by se hlasy přepočítávaly do okamžiku, než by některý z kandidátů získal více než 50 procent hlasů. Podobný model se používá v parlamentních volbách v Austrálii nebo při volbě prezidenta v Irsku.