Aktuálně.cz: Co je podstatou návrhu na oddlužení, který jste představila na podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení?
Taťána Malá: Největší změnou je to, že úplně vypadne sedmiletá lhůta na oddlužení, se kterou do sněmovny přišlo původně ministerstvo spravedlnosti. Ta se škrtá, v zákoně nebude.
Proč?
Protože sedm let oddlužování je pro dlužníka velmi náročných. Pro člověka v takové situaci je návrat do normálního stavu velmi obtížný. Sedm let oddlužování znamená žít sedm let ve skutečné chudobě, lidé jsou za ta léta mnohdy na okraji společnosti. Takový člověk s bídou přežije, když to řeknu hodně drsně.
Proto jste se domluvili na změně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem?
Přišla jsem za panem ministrem Pelikánem s návrhem na méně let, protože spousta poslanců měla problém se zmiňovanou sedmiletou variantou oddlužení.
Co tedy konkrétně navrhujete?
Přišla jsem s návrhem na dvě varianty. Jedna by byla tříletá. Tedy, v okamžiku, kdy by dlužník zaplatil věřitelům minimálně padesát procent, tak by oddlužení bylo splněno.
A druhá varianta?
Ta by byla pětiletá. To by měl dlužník splatit věřitelům alespoň třicet procent. Kdyby ale vynaložil veškeré úsilí, tak by soud rozhodl o tom, že oddlužení je splněno i v případě, že neuhradil třicet procent.
Kdo by posuzoval, co je "veškeré úsilí"? A co by to znamenalo v praxi?
Dlužník musí komunikovat s insolvenčním správcem. Když je dlužník předvolaný k soudu, tak se dostaví, samozřejmě se musí také snažit pracovat. Po pěti letech této své snahy může přijít k soudu, který bude rozhodovat o oddlužení.
Skutečně ho může oddlužit, i když nezaplatí ani třicet procent dluhu?
Ano, soud může říci: Milý dlužníku, vzhledem k tomu, že víme, že jsi v nelehké životní situaci, že jsi celých pět let opravdu pracoval, vydělával jsi a splácel dluhy, tak jsme rozhodli, že máš splněno a jsi oddlužený.
Co dalšího by mohlo být pro dlužníky výhodné, pokud by skutečně pracovali a měli maximální snahu dluhy splácet?
Dnes je to tak, že soud na začátku zkoumá, jaké budou příjmy dlužníka v následujících pěti letech a jestli bude mít na to, splatit minimálně zmiňovaných třicet procent dluhů. Pokud mu to nevychází, tak soud oddlužení neschválí. To je "špunt", který způsobuje dnešní situaci, kdy spousta lidí zůstává uvězněna v dluhové pasti. Přes veškerou snahu nemají šanci se oddlužit.
A jak by to bylo podle návrhu, který jste teď předložila?
Soudy by na začátku příjmy dlužníků neposuzovaly, ale na konci oddlužení by posoudily, jestli člověk skutečně dělal maximum, aby splatil co nejvíce ze svých dluhů. Ovšem platilo by i to, že dlužník by se musel snažit pracovat a platit dluhy celých pět let. Nebylo by možné, aby třeba během dvou let splatil třicet procent dluhů a pak by spoléhal na to, že toto stačí. V takovém případě by ho soud nemusel oddlužit. Chceme motivovat dlužníky, aby se opravdu snažili vydělávat a zaplatit věřitelům co nejvíce.
Kdo by posuzoval, zda dlužník vyvinul veškeré úsilí k zaplacení dluhů?
Soud na základě informaci od insolvenčního správce o dlužníkovi, jeho snaze pracovat, jeho přístupu k oddluženi, o zdravotním stavu a dalších informacích.
Tento návrh bude znamenat ale více práce i pro insolvenční správce a soudy.
Nepochybně ano. Chceme, aby insolvenční správce s dlužníkem skutečně komunikoval. Chceme proto i nastavit odměny insolvenčních správců tak, aby byly motivační. Nechci tím říct, ze je budeme zvyšovat, ale měl by v nich být motivační prvek. Několik nápadů a návrhů konstrukce odměn je již prý na ministerstvu spravedlnosti připraveno.
Hodně často se poukazuje na to, že dlužníci ve skutečnosti dělají načerno, protože se jim nevyplatí pracovat a dávat skoro celou mzdu na splátky.
O tom se mezi poslanci také bavíme. Skutečně dnes dlužníci ví, že ať si vydělají cokoliv, tak jim stejně zůstane jen velmi málo, nezabavitelná částka. Tuto částku chceme zvýšit, zejména pro dlužníky, kteří mají vyšší příjmy, právě proto, aby nedocházelo k tomu, že pracují za minimální mzdu a zbytek pobírají bokem načerno. Když budou vydělávat více, bude mít z toho více věřitel, ale také dlužníci budou mít větší nemocenskou nebo vyšší důchody. I na tom panovala v našem podvýboru shoda. S výjimkou názoru poslance TOP 09 Dominika Feriho.
Skutečně panovala shoda? Podle debat to někdy vypadá, že se poslanci různých stran na způsobu oddlužení obtížně shodnou.
Opravdu jsem byla velmi mile překvapena reakcí poslanců z různých stran.
A ministr Pelikán?
I s panem ministrem jsme v tomto kompromisním návrhu našli shodu. On sám na podvýboru řekl, že mu to přijde rozumné a že je tady motivační prvek, který by při sedmileté lhůtě oddlužení mohl chybět. Cílem oddlužení musí být lidem pomoci, a ne je dostat na okraj společnosti.
Myslíte, že kompromis, který jste dnes s poslancem Patrikem Nacherem předložila, má šanci projít Sněmovnou?
Myslím si, že je to návrh, který je férový jak pro věřitele, tak pro dlužníky. Dlužníci by měli mít motivaci a jasnou metu, které za dobu trvání oddlužení dosáhnout. Pokud se máme bavit o tom, jestli náš návrh projde poslaneckou sněmovnou: Přeji si, aby v této věci šla stranou politika a byly vyslyšeny názory lidí z praxe a brány ohledy na práva věřitelů i dlužníků a abychom opravdu dali lidem šanci na cestu z dluhové pasti při dodržení respektu nad právy věřitelů.
V čem jsou ještě sporné věci, na kterých by to mohlo ztroskotat?
K diskusi je samozřejmě v souvislosti s touto novelou ještě celá řada témat. Chtěli bychom prosadit, aby lidé s vyššími příjmy měli vyšší nezabavitelnou částku, tedy aby měli motivaci vydělávat více peněz. Zjednodušeně: čím víc vydělám, tím víc mi po srážce ze mzdy zůstane. Současná situace totiž nahrává tomu, že lidé pracují za minimální mzdu a pobírají peníze "bokem", což není výhodné ani pro ně samotné. Mají pak nízkou nemocenskou a později i nízký důchod, i když hodně pracovali. A to není v pořádku. K debatě jsou též odměny insolvenčních správců, měly by správce motivovat k práci s dlužníkem. Na ministerstvu spravedlnosti leží už několik možných variant konstrukcí odměn. Tímto se tedy budeme určitě zabývat na příštích jednáních. Chtěla bych také prosadit zjednodušení podání návrhu na povolení oddlužení. Dnes je potřeba dokládat mnoho příloh a podle mého názoru je zde prostor pro zjednodušení. Celkově je potřeba také zjednodušit administrativu insolvenčním správcům. Ne proto, aby neměli tolik práce, ale proto, aby se věnovali dlužníkům především v pomoci při plnění oddlužení, aby je motivovali pracovat, pomáhali řešit potíže, které je mohou v oddlužení potkat a poradit v situacích, které jsou pro správce běžné, ale pro dlužníka mohou být na první pohled komplikované, někdy snad až neřešitelné.
Ministr Pelikán mnohokrát řekl, že i toto oddlužení bude pro lidi velmi náročné, že rozhodně nejde o žádný pardon, jak mu někdy vyčítají kritici. Souhlasíte?
Naprosto souhlasím. Určitě se nejedná o dluhovou amnestii, jak říká TOP 09. Naopak. Každý dlužník bude povinen udělat maximum pro to, aby věřitelům vrátil maximum z toho, co jim dluží a máme nástroje na to, abychom na to dohlédli. Já určitě nepatřím mezi lidi, kteří považují každého věřitele za šmejda a lichváře. Insolvenční řízení je řízení kolektivní. Musíme hájit práva dlužníků i věřitelů a naše novela insolvenčního zákona bude vybalancována ve vztahu k věřitelům i dlužníkům.
Můžete stručně popsat, jak by postupoval člověk, který by šel do "programu oddlužení"?
Dlužník musí najít a kontaktovat svého zástupce, který pro něj zpracuje a soudu doručí návrh na povolení oddlužení. Po povolení oddlužení už je dlužník kontatován insolvenčním správcem, který je jmenován soudem. Správce s dlužníkem pracuje na zajištění podkladů pro přezkoumání přihlášek pohledávky, aby mohlo být oddlužení soudem schváleno. Po schválení pak dlužník žije relativně klidný život bez neustálých výzev a exekucí. Mnohdy dlužníci splácejí měsíčně méně, než platili před svým oddlužením, je jim totiž prováděna jen zákonná srážka ze mzdy. Samozřejmě má dlužník řadu povinností, musí vydělávat maximum podle svých možností, musí soudu podávat přehled o svých příjmech, nesmí dělat nové dluhy. Na plnění oddlužení dohlíží správce a soud. Po uplynutí zákonné doby (dnes 5 let) pak soud vydá rozhodnutí, kterým dlužníka fakticky oddluží a to je ta žádoucí tečka, pak je dlužník opět ekonomicky zdráv a finančně gramotný.
Mimochodem, budete to vy, kdo vystřídá ministra Pelikána v čele ministerstva? Dostala jste nabídku?
Pane redaktore, vím, že se o tom teď v médiích spekuluje, ale nezlobte se, nebudu se k tomu vyjadřovat. Důležité je, aby konečně vznikla vláda s důvěrou, teprve pak by se měly řešit personální otázky.
Na sociálních sítích jste často kritizovaná za "vehementní" obhajobu premiéra Andreje Babiše. Změnila byste něco na tomto svém vystupování?
Vůbec ne. Víte, kritiků pana Babiše je na sítích i ve veřejném prostoru dost. Překřikují se a soutěží, kdo řekne něco ostřejšího a stal se z toho rozšířený sport. A když se ho zastanu nebo ho podpořím, schytám to od nich taky. A to je právě ono. Jako já respektuji názory kritiků, měli by i oni respektovat ten můj. Navíc určitě není pravda, že já se s Andrejem Babišem vždy na všem shodnu.
