Praha - Sociální demokraté mají plán, jak bojovat s finanční krizí, která už několik měsíců sužuje takřka celý svět.
Dokument, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, radí vzít všechny dostupné peníze, investovat je, případně s jejich pomocí garantovat úvěry exportním a krachujícím firmám.
Zároveň doporučuje zvýšit daně lidem s vysokými příjmy a snížit daň z přidané hodnoty.
Sociální demokraté chtějí pro svůj plán získat poslance i ministry a některé kroky představí už ve středu při jednání sněmovny o rozpočtu.
"Ekonomické předpovědi nabízejí spoustu důvodů, aby se připravil záchranný plán. Zažijeme pokles, jaký tu nebyl osm nebo devět let. Podle našich informací ale vláda nic nechystá," vysvětlil smysl iniciativy ČSSD místopředseda Bohuslav Sobotka.
Návrhy pro něj připravili bývalí ministři Jiří Havel a Jan Mládek. Ve svých návrzích se odvolávají na amerického ekonoma Josepha Stiglitze a britského premiéra Gordona Browna.
Fond-zachránce
Rozhodujícím krokem má být podle ČSSD přijetí zákona o Státním garančním fondu. Ten by měl mít k dispozici dostatek prostředků, aby zachraňoval banky i firmy v potížích.
Levicoví experti připouštějí, že vláda slíbila stoprocentní záruku za bankovní vklady do 1,2 milionu korun, jde však o pouhou deklaraci.
V okamžiku krize by měl k dispozici pouze osm miliard z bankovního záručního fondu a o případné další prostředky by musel žádat sněmovnu. Než poslanci dotaci schválí, banky zkrachují.
Pokud však sněmovna vloží do garančního fondu další peníze, může je vláda užít okamžitě.
Garanční fond může být zároveň pojistkou proti morálnímu hazardu, který způsobila stoprocentní vládní garance za úvěr u jakékoli banky. "Vyšší garance by měly být omezeny na omezenou dobu cca 18 či 24 měsíců," navrhují odborníci. Po stejné době může být zrušen garanční fond.
Fond bude mít i další důležitou úlohu, bude totiž nabízet pomoc firmám, které se vinou krize dostanou do finančních potíží. Stát ovšem má pomáhat pouze těm, kdo se do nich nedostali vlastní vinou.
Dva týdny na nový rozpočet
Sociální demokraté tvrdí, že na pomoc před krizí je možné v současném rozpočtu najít 25 miliard korun.
Polovinu této částky bude mít ministr financí k dispozici, pokud stáhne novelu daňových zákonů, kterou právě projednává sněmovna. Další peníze se najdou, když vláda odloží plány na projekt státní pokladny a na elektronické dálniční známky. Zároveň může omezit výdaje na marketing.
Změny v rozpočtu chce ČSSD prosadit v nejbližších dvou týdnech. "Ministr financí Miroslav Kalousek sice tvrdí, že má jakýsi plán B na překonání krize, pokud se ale nezmění rozpočet, nebude na něj mít peníze," upozorňuje Sobotka.
Vyšší daně manažerům
Až v delším horizontu bude možné prosadit důkladnější daňové změny.
ČSSD chce podpořit spotřebu tím, že se dolní sazba daně z přidané hodnoty opět sníží z 9 na 5 procent. Naopak se zvýší daň zaměstnancům s příjmem přes sto tisíc korun měsíčně. Do toho se započítají i příjmy z akciových programů, které pro své manažery připravil například ČEZ.
Při těchto krocích se odvolávají na britského premiéra Gordona Browna, který snižuje o procento DPH a příjmy nad 150 tisíc liber ročně chce zdanit 45 procenty. U nás se z příjmů nad 100 tisíc měsíčně odvádí státu 15 procent.
Rychleji je možné podpořit export a vyšší investice. Znamená to vytvořit program, který by v příštích dvou letech odeslal co nejvíc bruselských dotací do dopravních a ekologických staveb. Měly by se rozjet energetické investice včetně stavby dalších jaderných bloků.
Užitečný deficit
Sociální demokraté tvrdí, že všechna zmíněná opatření zvýší rozpočtový deficit z plánovaných 1,6 procenta HDP nejvýš o procento. "To bych neviděl jako chybu," říká Sobotka.
Exministr financí patří mezi sociálními demokraty mezi optimisty, kteří tvrdí, že Česká republika je na hospodářský pokles dobře připravena: Banky se očistily od špatných úvěrů před sedmi lety, lidé se nezadlužili v cizích měnách a rozpočet měl loni minimální schodek.
Na druhé straně se čeká ekonomický pokles u všech obchodních partnerů Česka, které přitom staví svou prosperitu na exportu. Rozumný správce veřejných financí se musí na krizi připravit, i kdyby byla ještě méně pravděpodobná než dnes.
Materiál ČSSD argumentuje tím, že obdobné záchranné akce proti dopadům krize na konkrétní firmy a občany připravují všechny evropské vlády včetně těch pravicových.
"Přesvědčit voliče, že stačí trpělivě čekat, až lidé přijdou o práci či střechu nad hlavou, a poté se znovu ekonomická ozubená kola roztočí, to by byla silná káva i pro nejkonzervativnější pravicové politiky a jejich voliče. Musíme se tedy smířit s tím, že politikové všech odrůd konat budou. A oni už konají. Varianta nečinit nic je vyloučena, byla by politicky sebevražedná," shrnují znalci postoj ČSSD. Tvrdí, že dosavadní nečinnost Topolánkovy vlády je v Evropě unikátní.
