Praha - Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie.
Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.
Sobotka připomněl, že Česko je vedle Velké Británie poslední členskou zemí EU, která pakt dosud nepodepsala.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že Česko v důsledku nepodepsání paktu ztratilo oprávnění zúčastnit se summitu eurozóny a tím také možnost ovlivňovat další vývoj zóny.
"Schválením se Česká republika vrací k jednacímu stolu," řekl ministr.
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky by se Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.
Vláda debatu o přistoupení země k paktu zahájila 19. února. Tehdy ovšem jednání přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl v únoru Sobotka.
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat tuto smlouvu a že souhlasí s větší integrací. Připojení ČR k paktu by přitom podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.
"Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal. Připojení České republiky k fiskálnímu kompaktu představuje posílení rozpočtové disciplíny vlády i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka.
Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.
Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).
Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.
