"V zahraničí je v hojné míře využíván pro odstraňování potenciálních střetů zájmů u osob, které vstupují do státního úřadu nebo zastávají jinou veřejnou funkci," vysvětluje Pavel Kolář ze společnosti Svěřenská správa.
Podstatou slepého svěřenské fondu je, že správce, který je v ideálním případě na jeho zakladateli naprosto nezávislý, má úplnou volnost v tom, jak bude s majetkem v něm nakládat, a zároveň zakladatele o svém počínání nijak neinformuje. Zakladatel tak nemá jakoukoliv možnost správce ani majetek ve fondu kontrolovat.
Kdyby Babiš přistoupil na toto řešení, nadále by měl pouze tu jistotu, že se mu společnosti Agrofert a SynBiol po skončení ve funkci vrátí do jeho vlastnictví. "V průběhu trvání fondu by již ale od správce neměl žádné další informace o vývoji majetku v něm obsaženém. Samozřejmě ale může sledovat veřejně dostupné informace o hospodářských výsledcích jednotlivých firem," říká investiční poradce Jiří Cimpel.
Babiš má nyní své firmy ve dvou svěřenských fondech, které spravují jeho blízcí spolupracovníci - šéf představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a Babišův právník Alexej Bílek. V radě protektorů, která vykonává dohled nad správou fondů, navíc sedí i premiérova manželka Monika.
"Ti, kdo řídí jeho podniky, se nezdají být na zakladateli (Babišovi) úplně nezávislými a reálně se dá předpokládat, že má zakladatel na učiněná rozhodnutí stále značný vliv," domnívá se Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty. Babiš a Agrofert však odmítají, že by se současný premiér jakkoliv podílel na chodu společnosti.
Není ani zřejmé, jak přesně vypadá nyní fungování a rozhodování ve fondech - tedy jestli mají jejich správci úplnou volnost, jako tomu je u blind trustů. Zakládající statuty Babišových fondů, které to detailně popisují, nejsou veřejné.
Správci Babišových fondů tvrdí, že premiér nemá právo do správy fondů jakkoli zasahovat už nyní. "Vzhledem k tomu, že pan Babiš nemá žádná práva ovlivňovat činnost správců, nemá též právo jakkoli ovlivňovat výkon akcionářských práv spojených s akciemi společnosti Agrofert. Pan Babiš nemá ani jiná práva jiným způsobem ovlivňovat obchodní vedení společnosti Agrofert," uvedli už dříve ve společném prohlášení správci fondů Průša a Bílek.
Slepý fond v Česku? V zákoně je překážka
Odborníci oslovení redakcí Aktuálně.cz se však neshodují na tom, zdali je vůbec možné slepý svěřenský fond v Česku založit. Hrušková se domnívá, že parametry fondu lze nastavit tak, aby jeho definici splňoval. Kolář je však opačného názoru, české zákony podle něj dávají zakladateli právo požadovat po správci předložení vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci, což založení slepého fondu vylučuje.
S tím souhlasí i Filip Soukup, jednatel společnosti Norfolk Asset Management. "Aby pan premiér plně vyhověl požadavku Evropské komise, musel by zřídit trust v zahraničí, kde je možné nastavit podmínky tak, aby zakladatel ani obmyšlený (Babiš je v obou těchto rolích, pozn. red.) neměli nad správcem žádný dohled," říká Soukup a jako příklad uvádí Velkou Británii.
Tam si blind trust zřídila před nástupem do funkce v roce 2016 i současná britská premiérka Theresa Mayová. I ona však čelila kritice. Veřejnost nebyla seznámena s tím, co do fondu vkládá. Otázky vyvolávalo i to, proč ho zakládá až v době, kdy se stává premiérkou, a ne už když zastávala funkci ministryně vnitra.
Právníci Evropské komise podezřívají Babiše ze střetu zájmů, který by mohl vést až k tomu, že by Česko muselo vrátit evropské dotace poskytnuté Agrofertu po 2. srpnu letošního roku, kdy se zpřísnila evropská pravidla střetu zájmů. Premiér je totiž jediným obmyšleným či beneficientem, tedy osobou, která má prospěch z fondů. Má tak zřejmý zájem na hospodářském úspěchu obou společností, jejichž akcie převedl do svěřenských fondů.
