Analýza - Součástí penzijní reformy bude největší daňový převrat od vzniku České republiky.

Vyplývá to z dokumentů vládní rady NERV, které vedle rekordního zvýšení DPH žádají také zásadní pokles odvodů sociálního pojištění.

Stejnou cestou se v posledních deseti letech vydalo sedm východoevropských zemí a nejdál zatím došlo Bulharsko. Nižší sociální pojistné podle expertů zlevní práci a tím zvýší zaměstnanost.

Vládní experti v návrhu daňové reformy připouštějí, že ještě lepší model má Dánsko, ten však není možné v tuzemských poměrech prosadit.

"Je otázkou, zda v případě České republiky nebudeme vždy usilovat pouze o 'second best', druhé nejlepší řešení," prohlásil Miroslav Zámečník z vládní rady NERV.

Nejsme spolkovou zemí

Lepším vyhlídkám ekonomického růstu a vyšší zaměstnanosti podle expertů nejvíc brání sociální pojistné. V Česku tvoří největší část příjmů státního rozpočtu a přímo zvyšuje náklady na práci. "Vedlejší náklady práce nejvíc škodí naší konkurenceschopnosti," upozornil Zámečník.

Podle Eurostatu získala Česká republika v roce 2009 pojistným 38 procent svého rozpočtu, obdobně na tom byli ještě Němci, Rakušané, Francouzi a Španělé.

Čechy nutí ke snížení pojistného na rozdíl od Němců fakt, že jejich ekonomika stojí na zpracovatelském průmyslu. Může přitom ztratit přízeň zahraničních investorů, pokud budou pracovní náklady vyšší, než v okolních zemích východní Evropy.

Musíme se poměřovat například se státy jako je Polsko nebo Portugalsko, a ne s Německem, tvrdí experti.

Třikrát méně a dost

Náklady na českého pracovníka loni dosáhly 1400 eur měsíčně. To je sice třikrát nižší částka než průměr západní Evropy, zároveň ale o poznání víc, než průměr v postkomunistických zemích. Například polský pracovník loni stál podle Eurostatu o dvě stě eur méně, Estonec a Slovák byli lacinější o tři sta eur.

Na východě platí víc za zaměstnance pouze ve Slovinsku, kde jsou mzdové náklady proti Česku o polovinu vyšší.

Češi dohánějí dokonce i Portugalce. Náklady na jejich práci už jsou jen o 400 eur měsíčně nižší.

Ztracená příležitost být Dány

Stát proto musí pojistné snížit a práci zlevnit. Výpadek příjmů půjde nahradit zvýšením daně přidané hodnoty.

Sám Zámečník nejvíc oceňuje daňový systém v Dánsku, kde pojistné úplně zrušili. Stát místo toho vydělává na DPH s jedinou sazbou 25 procent, které podléhá jen s několika výjimkami veškeré zboží a služby. Právě DPH je podle Zámečníka daní, která nejméně poškodí podnikatelské prostředí.

Zároveň Dánové udržují vysokou daň z příjmu fyzických osob. V tom se jim podobá také Švédsko, Velká Británie a další státy s tradicí anglosaských daní, konkrétně Irsko, Malta a Kypr. Daň z příjmu zvyšuje pracovní náklady mnohem méně než pojistné.

V Česku a dalších zemích střední Evropy jde tento model zavést pouze zčásti. Daňové příjmy zajišťují například v Německu, Rakousku nebo Holandsku rovným dílem daně z příjmu, pojistné a nepřímé daně včetně DPH.

Některé země, jako je vedle Česka například Francie, ale v posledních letech výrazně snížily daně z příjmu fyzických osob. Nemohou tedy snižovat pojistné na úroveň Švédska nebo Anglie, případně ho úplně rušit jako v Dánsku.

Značnou část pojistného však mohou nahradit zvýšením DPH.

Revoluce bohatých

Takovou cestou se už vydaly postkomunistické země od Estonska po Bulharsko. Nejdál došli právě Bulhaři, kterým DPH a spotřební daně předloni zajistily 42 procent rozpočtových příjmů. Pojistným pokryli jen 22 procent rozpočtu.

V Bulharsku a dalších východních zemích EU vlády vědomě omezily solidárnost daňového systému. Přerozdělení od bohatých k chudým obvykle zajišťují právě příjmové daně s progresivní sazbou.

Bulhaři však zavedli jedinou daňovou sazbu a z postkomunistických zemí se od nich už liší pouze Poláci a Slovinci. Sofie se zároveň spokojí s tím, že přímé daně od domácností a podniků pokryjí necelou pětinu rozpočtových příjmů.

Nižší solidaritu potvrzuje i omezování výčtu zboží, které se zdaňují sníženou sazbou DPH. Vedle Dánska se na pět výjimek z horní sazby omezují právě východoevropské země kromě Polska, Slovinska a zatím ještě Česka.

Nejdál jsou opět Bulhaři, kteří připouštějí sníženou sazbu pouze u hotelových služeb.

Shodou okolností ale právě Bulhaři vracejí svůj systém zpátky. Jejich premiér Bojko Borisov koncem minulého roku zvýšil o dvě procenta hrubé mzdy pojistné na důchody a zároveň slíbil, že do dvou let o dvě procenta sníží sazbu DPH.

Srovnání na východě

Česko si navrženou penzijní reformou osvojí daňový systém východoevropských zemí. Víc než třetinu příjmů rozpočtu zajistí spolu s dalšími nepřímými daněmi DPH, která má mít jedinou výjimku u sedmi druhů potravin.

Příjmy z pojistného poklesnou pod třetinu, přesto zůstanou relativně vysoko - na úrovni, která odpovídá Litvě a Rumunsku.

Zvýšením slev i bonusů u daní z příjmu poklesne jejich podíl na rozpočtu na sedmnáct procent, tedy na nejnižší úroveň v Evropě, jakou dnes mají vedle Bulharů Litevci.

Kromě vyšší DPH doporučují experti NERV zvýšit majetkové daně, které dnes pokryjí necelé procento rozpočtu. Anglosaský daňový model předpokládá daně z majetku na úrovni pěti- až desetinásobku, reforma ale i v tomto případě následuje vzor východní Evropy, kde se majetek daní minimálně.