Jako mluvčí iniciativy se představili bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček, výtvarník David Černý a dva členové Tomáš Čáslavka a Martin Kotas. Řekli, že americká radarová základna je vhodnou reakcí na to, co USA pro střední Evropu v minulosti udělaly.
"Jako obyvatelé střední Evropy, kteří museli po desetiletí snášet nacistickou a komunistickou krutovládu, přitom nemůžeme a nechceme zapomenout, že k porážce obou těchto totalitních režimů, které usilovaly o zotročení celého světa, přispěly rozhodující měrou právě Spojené státy americké," stojí v prohlášení iniciativy.
"Konečně máme i my možnost přispět ke kolektivní bezpečnosti. A vrátit tak Spojeným státům jejich nasazení v Evropě během minulého století. Není, proč se rozmýšlet," říká Ladislav Špaček.
Stoupenci a odpůrci
Proti raketové základně se podle posledních průzkumů veřejného mínění vyslovují zhruba dvě třetiny Čechů. Podle Česká televize to je 70 procent občanů.
Mezi odpůrci a stoupenci je patrný velký rozdíl v přístupu. Zatímco odpůrci reprezentovaní zejména iniciativou Ne základnám staví argumentaci na tom, že členství v NATO neznamená povinnost poskytnout místo pro radar a že by ho vláda měla odmítnout, stoupenci hovoří o svobodné volbě a možnosti odčinit pomoc Spojených států v minulosti.
Na rozdíl od doby, kdy byly na našem území svévolně rozmísťovány jaderné útočné rakety Varšavského paktu, máme nyní nezpochybnitelnou možnost rozhodnout se o své obraně zcela svobodně," stojí dále v prohlášení iniciativy PRO.
Zatímco odpůrci, ve svém prohlášení píší, že Česká republika nemá v současnosti nepřítele a základna nás vystaví většímu riziku útoku, stoupenci tvrdí, že je to mylná domněnka.
Mezinárodní terorismus je podle členů iniciativy natolik rozšířený, že nemůžeme žádné místo na světě považovat za bezpečné. Naše bezpečnost se zvýší, protože se zvýší i náš podíl odpovědnosti v NATO, myslí si Špaček.
