300 miliard pro církve prošlo. Ušetříme, říká ministr

Petr Holub
23. 1. 2008 15:40
Vyrovnání s církvemi dnes schválila vláda

Praha - 300 miliard za církevní restituce stát neutratí, ale ušetří.

Tak zněl hlavní argument, se kterým dnes ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) představil vládě návrh na odškodnění církví. Ministři návrh schválili bez úprav.

Stranou diskuse naopak zůstává stanovisko pražské právnické fakulty, podle níž církve nemají na vrácení majetku nárok.

Před volbou prezidenta

Úspěch návrhu byl téměř zaručený.

Jeho spoluautory jsou totiž vedle Jehličky i další ministři: za ODS Petr Gandalovič, za lidovce Miroslav Kalousek, za zelené Karel Schwarzenberg a Džamila Stehlíková. Za svou věc prohlásil církevní restituce dokonce premiér Mirek Topolánek.

Vláda odsouhlasila plán, podle kterého bude stát po šedesát let splácet částku 83 miliard korun úročenou sazbou 4,85 procenta. Ročně půjde o 4,3 miliardy korun.

Celkem přijde vyrovnání s církvemi na 270 miliard. Církevním řádům se navíc vrátí zabavená půda za 51 miliard.

Stát naproti tomu definitivně získá pozemky za 83 miliard korun, které církvím patřily před rokem 1948 a jejichž využití blokoval zákon. Část z nich předá bezúplatně obcím a dosud neuspokojeným restituentům, zbytek prodá.

V příštích dvaceti letech se má také postupně až k nule snižovat dosud vyplácený příspěvek na provoz církví, který letos překročil 1,3 miliardy.

Na jednání vlády nedošlo ani ke změnám v konkrétních číslech. Snížení náhrad pro církve by mohlo zpochybnit odhodlání některých lidovců zvolit v únoru prezidentem Václava Klause.

Cena za čistý stůl

K výsledku, že stát vyrovnáním s církvemi vlastně vydělá, dospěl ministr Jehlička speciální úvahou. Spočítal, kolik by církve stály v příštích šedesáti letech, kdyby restituce neproběhly.

Vyšel z toho, že od roku 1990 se zdvojnásobil počet duchovních ve všech registrovaných církvích. Stát je podle zákona z roku 1949 povinen hradit jejich mzdy. Tento nárok se jen za posledních deset let zečtyřnásobil.

Přečtěte si také: Ministr: V církevních restitucích nebudu ustupovat

Pokud by stát od restitucí odstoupil a počet duchovních rostl stejně rychle, náklady státu na platy duchovních se zvýší z letošních 1,3 miliardy na 28,7 miliardy v roce 2068.

Při součtu za celých šedesát let by stát za mzdy duchovních utratil 565 miliardy, tedy o 295 miliardy víc, než zaplatí za vyrovnání.


Z opatrnější úvahy, která počítá s tím, že duchovních bude přibývat jen polovičním tempem, vychází výdaje státu na jejich platy do roku 2068 na 433 miliard. Pokud se ještě vezme v úvahu půda vrácená řádům, stát ušetří pouze 112 miliard.

V obou případech by se však stát zbavil závazku církve platit a také by napravil křivdy, kterých se v komunistickém období na církvích dopustil.

ČSSD: můžeme jednat

Celková částka, kterou stát vyplatí, se navíc může snížit. Proti vysokým náhradám se už ozvali tři vlivní poslanci ODS (Miroslava Němcová, Jiří Papež, Vlastimil Tlustý). Restituční zákon tak může s jistotou sněmovnou projít, jen když ho schválí někteří sociální demokraté.

Ti zatím nevyloučili, že dodají potřebné hlasy, také oni však budou požadovat revizi některých čísel.

Někdejší náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová například doporučuje, aby se snížil úrok z navržených 4,85 procenta, případně zkrátilo dvacetileté období, kdy ještě bude stát církvím platit příspěvek na provoz.

Ministr Jehlička zatím vylučuje, že ustoupí v jediné položce, premiér Topolánek je však připraven jednat.

Karlova univerzita proti

Pokud nedojde k širší dohodě, může opozice ve sněmovně i uvnitř vládní ODS zpochybnit celé restituce. K dispozici mají expertizu, kterou před deseti lety vypracovali právníci Karlovy univerzity.

Státní dotace církvím - (v miliardách korun)

Časová                 
lhůta
Nepřerušený vývoj       
- varianta A
Nepřerušený vývoj         
- varianta B
 
Jehličkův            
plán
2009 1,4 1,4 5,6
do 2010 2,9 2,9 11,1
do 2015 11,9  11,7 37,6
do 2020 24,0 23,3 62,5
do 2025 39,9  38,2 85,8
do 2030  60,8  57,0  107,5
do 2035  87,9  80,5 128,9
do 2040  122,8  109,6 150,3
do 2045  167,5 145,3  171,7
do 2050  224,4 188,8  193,0
do 2055  296,6  241,5  214,4
do 2060  387,7 304,9  235,8
do 2065  502,3  380,7  257,2
do 2068  584,7 433,0 270,0

Zdroj: Církevní komise ČSSD

Poznámky: Varianta A nepřerušeného vývoje počítá s tím, že počet duchovních poroste stejně rychle, jako v letech 1990-2007. Varianta B nepřerušeného vývoje počítá s tím, že počet duchovních poroste polovičním tempem, než v letech 1990-2007.
Tabulka nepočítá s půdou v hodnotě 51 miliard korun, kterou chce vláda vrátit církevním řádům.

Z ní vyplývá, že přinejmenším od roku 1781 neměla církev žádný soukromý majetek. Podle rakouských zákonů jí pozemky a budovy pouze zapůjčil stát, aby ho využila pro veřejně prospěšné činnosti, především bohoslužby, vzdělávání a charitu.

Tyto zákony se podle pražských expertů nezměnily až do roku 1990, kdy byly církve uznány za soukromé společnosti.
Vracet jim v této situaci majetek už nedává z pohledu státu žádný smysl. Zároveň se totiž církvím nevrátí povinnosti, k jejichž plnění by mohly majetek využít.

"Toto stanovisko je plně aktuální a na jeho obsahu nelze nic měnit," říká jeden z právníků Karlovy univerzity Jan Kudrna.

Jak to chtěl císař

Expertizu odmítá ministr Jehlička a dosud i reprezentace ČSSD.

"Církve a náboženské společnosti byly oprávněny jako každý jiný vlastník svůj majetek držet, užívat a dále převádět. To platilo už od prvního občanského zákoníku na našem území, tedy od roku 1811," říká za církevní komisi ČSSD Kateřina Kalistová.

Podle tohoto právního názoru byl považován církevní majetek za veřejný pouze v tom smyslu, že požíval zvláštní ochrany státu. Komunisté ho také jako soukromý vyvlastňovali.

Kalistová upozorňuje, že vyrovnání s církvemi může zabránit hrozícím žalobám u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Náboženské společnosti se na soud mohou obrátit podobně jako majitelé domů.

Kudrna takové riziko vylučuje. Štrasburský tribunál se totiž zabývá pouze stížnostmi, které se týkají období, kdy v členské zemi fungovala Úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Česko k ní však přistoupilo až v roce 1991, tedy desítky let po zabavení církevního majetku.

Podle Kalistové ovšem stát v roce 1991 přislíbil, že majetek církvím předá. Jejich zástupci proto mohou před soudem vyžadovat plnění slibů.

"Otázku, jak by dopadly případné žaloby církví a náboženských společností ve Štrasburku, může zodpovědět pouze soud," míní Kalistová.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy