Restituční zákon předloží ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) do vlády poprvé příští středu.
"Pokud nebude schválen v navržené podobě, tak celá věc padá pod stůl. Musel bych návrh stáhnout a začít připravovat úplně novou verzi," řekl Jehlička v rozhovoru pro Český rozhlas 6.
Výslovně potvrdil, že to platí pro všechna čísla, která uvedený návrh obsahuje.
Přečtěte si podrobnosti: Cena za smír s církvemi? Zaplatíme 300 miliard
Vztahy státu a církví
Držme se nad politikou
Stát má podle navrženého zákona vrátit katolickým řádům zemědělskou půdu a lesy za 51 miliard korun. Dalších 83 miliard rozdělí sedmnácti registrovaným církvím v průběhu 60 let. Při úročení 4,85 procent to znamená roční splátku přes 4 miliardy korun.
Během dvaceti let se bude postupně snižovat státní podpora církvím. Dnes činí 1,3 miliardy a každoročně poklesne o pět procent.
"Návrh není možné měnit, protože obsahuje dohodu představitelů vlády a církví. Změna jediného čísla znamená pro církve ztrátu miliard." upozornil ministr Jehlička. Jednání o změnách se proto předem odmítá účastnit.
Definitivní verzi zákona s paragrafy projedná vláda do dvou měsíců, do léta se o něm má hlasovat ve sněmovně. Tam hrozí restitucím největší nebezpečí. Dosud je totiž zpochybňovali vedle komunistů i někteří sociální demokraté a část ODS.
"Zákon patří do kategorie zákonů, která je nad politikou. Proto pevně věřím, že bude podpořen nejen koaličními poslanci," řekl Jehlička.
Topolánek: Bez diskuse neprojdeme
Změnu navržených čísel ovšem připustil v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Mirek Topolánek.
| Přečtěte si rozhovor s premiérem: Topolánek exkluzivně: Nezvolení Klause by byl můj konec |
"Na vyrovnání státu a církví pracuji se svým týmem v rámci ODS asi tak tři a půl roku, možná už čtyři," upozornil, že jde o premiérské téma.
"Nastavili jsme základní parametry, Václav Jehlička je odmoderoval v pracovní skupině, kterou jsem jmenoval," vysvětlil svůj přínos premiér.
Také Topolánek prohlásil, že hlavní principy vyrovnání není možné měnit. "Parametry jsou ale pružné, diskuse o nich být musí, aby zákon prošel parlamentem," popsal vlastní verzi vyjednávání ve sněmovně. Snížit se podle něho může dvacetiletá lhůta, kdy by měl stát ještě platit příspěvek na provoz, je možné jednat i o úroku 4,85 procenta.
Stát na vyrovnání podle premiéra neprodělá. Církevní půda je od počátku devadesátých let blokována, nesmí se na ní stavět, ani se nesmí prodávat. Stát sice třetinu církvím vrátí, zbytek ale budou moci využít současní vlastníci, kterými jsou především obce.
