Praha/Plzeň - Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová nesouhlasí s rozhodnutími českých soudů, které ji poslaly za justiční vraždu Milady Horákové na šest let za mříže. Podala proto dovolání k Nejvyššímu soudu, které má deník Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici.
V dokumentu exprokurátorka staví především na tom, že soudy v jejím případě rozhodovaly nezákonně.
Poukazuje přitom na případ vojenského prokurátora Karla Vaše, který byl souzen za vraždu generála Heliodora Píky. V jeho případě totiž v roce 2002 pražský vrchní soud rozhodl, že vražda je promlčená. To následně potvrdil i Nejvyšší soud.
V případě Brožové ale soud rozhodl jinak. Za vraždu nakonec dostala šest let.
"Obhajoba marně ve všech stupních soudního řízení proti mně poukazovala na obdobný případ - který skončil usnesením o promlčení trestního stíhání - jde o případ vojenského prokurátora Vaše, který byl stejně jako já obviněn z vraždy v rámci procesů v 50. letech. Navíc tento prokurátor byl - na rozdíl ode mne jediným prokurátorem v procesu - a to prokurátorem řádným dostudovaným," píše se mimo jiné v jejím dovolání.
Vojenský zákon
Jak je tedy možné, že soudy rozhodly jinak? Odpověď může být v tom, že případ Vaš byl souzen podle vojenského práva.
V případě Vaše justiční činitelé rozhodovali na základě vojenského trestního zákona z roku 1855, který platil v době procesu s generálem Píkou. Ten za vraždu trestal pěti až deseti lety vězení s promlčecí dobou pěti let.
I když se použil zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který z promlčecí doby vymazává období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, byl Vaš obviněn čtyři roky po promlčení činu.
V případě Brožové soud vynesl šestiletý verdikt na základě jiného zákona, který vznikl v roce 1852, ale platil ještě v době procesu s Horákovou v roce 1950.
Mluvčí Vrchního soudu se nechtěl k dovolání Brožové vůbec vyjadřovat. "Nebudu to komentovat. My už jsme jednou rozhodli, že je vražda promlčená, ale Nejvyšší soud to zrušil a my jsme museli rozhodovat znovu," řekl Aktuálně.cz mluvčí soudu Jan Fořt.
Soud už jednou rozhodl
Nejvyšší soud rozhodoval v případě Polednové už jednou a rozhodl v její neprospěch. Zrušil tak pravomocný rozsudek Vrchního soudu, který Polednovou zprostil právě na základě promlčení jejího činu.
Proti tomuto verdiktu se dovolala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Nejvyšší soud poté rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání.
Soudci Nejvyššího soudu přitom už tehdy poukazovali na to, že role Polednové v procesu s Miladou Horákovou a spol. byla zásadní a nedá se zlehčovat tím, že byla mladá či že byla jen jedním z prokurátorů.
A pražský vrchní soud Polednovou na začátku září odsoudil za justiční vraždu Milady Horákové k šesti letům vězení s dozorem. Do vězení by měla nastoupit do konce října.
Právníci: Anonymní dopis o popravě neměl zaznít
Právníci Ludmily Brožové Polednové opakují v dovolání i další výhrady proti postupu soudů - výtky padají hlavně na hlavu soudce Městského soudu v Praze Petra Brauna, který o případu rozhodoval jako první.
Braun například přečetl u soudu anonymní dopis, který popisoval, že se Polednová přímo zúčastnila popravy Horákové a údajně vyjádřila nad její smrtí radost. Ačkoli soudce zdůraznil, že k tomuto dopisu senát při rozhodování nijak nepřihlížel, právníkům vadí, že jeho obsah vůbec zazněl.
Namítají i to, že Polednová se nemohla k jednotlivým důkazům vyjádřit. Podle soudce Brauna má toto právo jen obžalovaný a v jeho nepřítomnosti nepřechází na obhájce.
