Praha - Česko by se mohlo stát vůbec první zemí na světě, která lidem začne ze zdravotního pojištění platit léčbu kmenovými buňkami. Pojišťovny ji mají uhradit všem diabetikům s ucpanými cévami na nohou. Ve čtvrtek o tom rozhodla pracovní skupina ministerstva zdravotnictví.
Její doporučení ale musí ještě potvrdit šéf resortu Svatopluk Němeček. Ten měl přitom kvůli kmenovým buňkám nepříjemnou roztržku s koaličním partnerem a ministrem financí Andrejem Babišem.
Důvod? Části odborné veřejnosti, včetně lékařů z Babišovy strany, se totiž nelíbí, že se začne z veřejných peněz hradit experimentální metoda. Obávají se, že se nakonec vydají miliony "za nic".
Další kritici zase spekulují o tom, jestli se ministerstvo nesnaží výkony prosadit do číselníku jenom proto, aby mohla větší balík peněz inkasovat ostravská fakultní nemocnice a na ni navázané soukromé tkáňové centrum 4MEDi - Centrum buněčné terapie a diagnostiky, které v jejím areálu vzniklo. Tkáňové centrum v Ostravě otevřela společnost PrimeCell Therapeutics.
Šéf resortu Svatopluk Němeček byl totiž nejen dlouholetým ředitelem ostravské nemocnice, ale do října roku 2013 působil také v představenstvu jedné z dceřiných firem společnosti PrimeCell Therapeutics.
Nyní se navíc rýsuje další problém: pojišťovny by měly platit za jednu aplikaci kmenových buněk třikrát tolik peněz, než za kolik ji lékaři dělají v současnosti. Zatímco dnes zvládají vybraná pracoviště aplikovat lidem buňky za 30 tisíc korun, návrh vyhlášky počítá s cenou kolem stovky tisíc.
Citlivé politické téma
„Je to politicky velmi citlivé téma. Neodvažuju si proto odhadnout, jestli nakonec ministr rozhodnutí podepíše,“ řekl jeden z největších bojovníků za buněčnou terapii, náměstek ostravské fakultní nemocnice Václav Procházka.
Při hlasování bylo podle něj šest členů pracovní skupiny pro hrazení léčby pojišťovnou, proti nebyl nikdo. Zástupkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Cabrnochová se hlasování zdržela.
„Je to složitější,“ přiznal také náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp. Šéf resortu Němeček na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl. Kromě pochybností, které doprovázejí samotnou metodu, se totiž strhla ještě debata: kolem ceny výkonu.
Až na čtvrtečním jednání pracovní skupiny vyšlo najevo, že by měly pojišťovny platit za jednu aplikaci kmenových buněk třikrát tolik, než kolik stojí metoda nyní.
Drahé přístroje pro pět nemocnic
Cenu navyšují požadavky odborné společnosti, která chce kmenové buňky separovat jedině speciálním přístrojem – takzvanou centrifugou. Dnes odděluje část pracovišť kmenové buňky "ručně" v laboratoři. Podle odborníků je výsledek stejný, jen trvá déle - místo 60 minut zhruba 3,5 hodiny.
„Separace centrifugou je jediný možný způsob,“ stojí si na svém ostravský lékař Procházka. Množství pacientů, kteří se do nemocnic nahrnou, totiž podle něj lékaři bez pomoci přístroje nezvládnou. Návrh, který měla pracovní skupina ve čtvrtek na stole, předpokládá, že se bude v celém Česku provádět kolem 500 výkonů za rok.
Léčbu kmenovými buňkami má také nabídnout daleko víc nemocnic. Zatímco původní plán počítal s tím, že pojišťovny zaplatí experimentální léčbu jen dvěma vybraným pracovištím, nyní se počítá s pěti nemocnicemi – všechny si budou muset přístroje za stovky tisíc korun nakoupit.
Část odborné veřejnosti proto ministerstvo kritizuje. „Všechno je to špatně. Přístroje vůbec nejsou potřeba. Izolace kmenových buněk se dá provést manuálně za pár korun,“ říká třeba šéfka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorka za ČSSD Eva Syková. Přístroje, a zvláště tkáňové odběrové sety, jsou podle ní naprosto předražené.
Málo probádaná metoda?
Poslanci Babišovy strany zase ministerstvu zdravotnictví navrhovali, aby metodu raději sledovalo nejprve v pilotním programu. Lidem by se během této doby platilo léčení z grantu nebo z jinak vyčleněných peněz. Po roce by se výsledky zhodnotily.
„Bylo by to vhodnější. Protože ani v národní lékařské knihovně ve Spojených státech jsem o metodě nesehnal žádné kloudné informace,“ zhodnotil už dříve situaci šéf zdravotního výboru a další poslanec ANO Rostislav Vyzula.
Mezi odbornými články prý našel jen třináct publikací, které pokusy s kmenovými buňkami mapovaly. Buněčná terapie se většinou zkoumala jen na myších, králících a krysách. „Metoda se snad zkoušela jen na 29 pacientech. To nepovažuji za dostatečný důkaz, že je jednoznačně účinná,“ poukázal Vyzula.
Čeští odborníci, kteří metodu prosazují, však prý kmenové buňky s úspěchem vyzkoušeli. Například Procházka z ostravské nemocnice tvrdí, že jeho pracoviště použilo buněčnou terapii od roku 2008 do roku 2014 u 90 diabetiků s ischemickou nohou. Před amputací údajně léčba zachránila 70 procent z nich.
Podle zprávy, kterou zpracoval Procházka spolu s profesorkou diabetologie z pražského IKEM Alexandrou Jirkovskou, by se mohla buněčná terapie používat každý rok u 500 pacientů, kterým hrozí amputace nohy kvůli ucpaným cévám. Kmenové buňky by mělo aplikovat až pět plně funkčních center.
Nohu by se mohlo podle zastánců metody podařit zachránit až 340 lidem – ovšem za předpokladu, že by se vedle toho léčili také doposud používanými klasickými prostředky.
