Praha - Necelých 31 milionů korun musí zaplatit ministerstvo financí Ivanu G. z Mělníka za to, že stát před dvanácti lety neuhlídal akcie, které měl na účtu u Střediska cenných papírů. Rozhodl o tom ve středu Městský soud v Praze. "Po provedeném dokazování soud uzavřel, že nárok žalobce je po právu," uvedla soudkyně Ludmila Šimůnková.
Ivan G.měl na účtu u Střediska cenných papírů 140 tisíc akcií společnosti ČEZ. Jenže středisko všechny vydalo makléřské firmě Sati, aniž si ověřilo, zda k tomu dal muž svolení.
"Je to další vyhraná bitva, ale na případné oslavy bude čas, až budou definitivně ukončeny všechny," uvedl advokát poškozeného Petr Novotný. Středeční verdikt není totiž definitivní a stát si ponechal lhůtu pro případné odvolání.
Před soudem navíc leží další žaloba o mnohem větší sumu - a to 200 milionů. Ivan G. si totiž nárokuje nejen odškodné za ukradené akcie, ale také ušlý zisk. Kdyby o ně nepřišel, tak by mu vydělaly mnohonásobně víc. "Jen na dividendách by za své akcie získal od té doby víc než 52 milionů korun," argumentuje jeho advokát Petr Novotný.
Věřil jen ČEZ
Koncem devadesátých let se Ivan G. rozhodl veškeré rodinné úspory vložit do akcií. "Pokaždé když jsem vydělal já nebo rodina nějaké peníze, tak jsme je uložili do akcií ČEZ," říká dvaašedesátiletý muž, který prakticky celý život pracoval v zahraničním obchodu. Podle něj byly akcie energetické firmy dlouhodobě podceněné. A proto jich postupně nakoupil 140 tisíc.
Vývoj mu dal za pravdu: I když většinu z akcií nakoupil po 80 korunách za kus a celkově za ně dal zhruba 14 milionů korun, jejich hodnota vystoupala brzy až téměř na dvacetinásobek. Jenže dnes nemá nic. V lednu 2005 zjistil, že mu zmizely z účtu u Střediska cenných papírů. To je vydalo makléřské firmě Sati a ani si neověřilo, jestli jí k tomu dal Ivan G.svolení.
Od té doby se soudí o náhradu. Před půlrokem dosáhl dílčího vítězství: Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl, že za krádež akcií je odpovědné Středisko cenných papírů, respektive ministerstvo financí, které je jeho právním nástupcem.
Tento týden proto začalo druhé kolo: Soud musí určit, jak vysoké odškodné okradený majitel dostane. Jedno je jisté: Dohromady bude zřejmě výrazně vyšší než sto milionů korun. Zřejmě nezpochybnitelných je více než 52 milionů, které by dostal na dividendách, kdyby o akcie nepřišel.
A teď ten ušlý zisk
Ivan G. podal dvě žaloby. V první chce uhradit způsobenou škodu, v druhé ušlý zisk. Ten vyčíslil na 204 milionů.
S první žalobou ve středu uspěl a soud mu přiřkl již zmíněných 31 milionů korun. Výpočet byl jednoduchý: byla to cena akcií v době krádeže. V druhé žalobě to bude mít ale mnohem složitější: musí dokázat, že by opravdu uvedeného zisku dosáhl, kdyby mu akcie z účtu nezmizely.
Muž ve své žalobě staví na tom, že chtěl akcie prodat koncem roku 2007. V tu dobu dosáhly své nejvyšší hodnoty a překročily cenu 1400 korun za jednu. Pro srovnání: V době krádeže se jejich cena pohybovala okolo tří set korun, nyní se prodávají za zhruba 450 korun za jednu.
Tak geniální, že trefil nejvyšší cenu?
Celkovou škodu si spočetl na 204 milionů korun. To ale ministerstvo financí zpochybňuje. "To chce říct, že byl natolik geniální, že odhadl přesně den, kdy bude cena akcií nejvyšší, aby je prodal?" podivil se právní zástupce státu Michal Sladký.
A že to bude Ivan G. mít s prokázáním konkrétní škody složité, naznačuje i soudkyně Zuzana Čížková, která řeší druhou větev případu.
"O ušlém zisku lze spolehlivě uvažovat jen za předpokladu, že bude spolehlivě prokázáno, že by akcie prodal, kdy a za jakých podmínek," uvedla s tím, že to zatím předložené důkazy příliš nedokládají.
Ivan G. navíc před třemi týdny oslovil ministerstvo financí, kterému navrhl mimosoudní dohodu. Podle ní ministerstvo zaplatí uvedených 204 milionů korun a on nebude požadovat úroky a náklady řízení, které by se už blížily sporné sumě.
Ministerstvo má samo jednat
To ale Sladký označil za nereálné. "Zdá se mi nepravděpodobné, že by ministerstvo bez soudního rozhodnutí přistoupilo na ten návrh a vyplatilo řádově dvě stě milionů," řekl Sladký. A obvinil advokáta Ivana G. ze zdržování kauzy, protože návrh na smír předložil na poslední chvíli.
Advokáta se ale zastala soudkyně Zuzana Čížková. Podle ní se už naopak dávno mělo pokusit o smír ministerstvo.
"Překvapuje mě, že za půl roku, kdy je pravomocný mezitímní rozsudek, ministerstvo samo nevešlo v jednání, aby se snažilo předejít škodě. Je jasné, že ke škodnímu jednání došlo a že to odškodné náleží," reagovala Čížková. A nic prý nebrání ani tomu, aby se o výši narovnání pokusilo licitovat.
Ukradené akcie
leden 2005 - Ivan G. zjišťuje, že jeho účet u Střediska cenných papírů, kde má mít 140 000 akcií ČEZ, je prázdný. Středisko je bez jeho souhlasu vydalo obchodníkovi s cennými papíry Sati.
Prosinec 2006 - Ivan G. podává žalobu a požaduje náhradu škody, kterou posléze vypočítává na 200 milionů korun.
Říjen 2007 - policie obvinila trojici makléřů Sati ze zpronevěry, posléze případ překvalifikovala na krádež.
Červenec 2011 - Prvního z makléřů Jiřího Juklíčka posílá soud do vězení na sedm let, druhého Romana Pospíšila na tři roky. Třetí - Pavel Svoboda - se týden před zahájením procesu oběsil v lese.
Říjen 2014 - Městský soud v Praze rozhoduje, že Středisko cenných papírů (mezitím zaniklo a nástupcem je ministerstvo financí) pochybilo a může za krádež akcií. Ivanu G. proto přiznává nárok na odškodnění. Současně však rozhoduje, že o přesné výši rozhodne až později. Mezitímní verdikt v prosinci 2015 potvrzuje Vrchní soud v Praze.
Červenec 2016 - Soud začíná jednat o výši odškodnění.
MF: Prostor pro smír není
Samo ministerstvo ale potvrzuje, že prostor pro smír zatím nevidí. "Soud nerozhodl, jakou má mít vyrovnání mezi státem a panem G. formu, nebyla stanovena částka. Dokud nebudeme vědět, jaká škoda přesně panu G. vznikla, tak ho nemůžeme žádat o vyrovnání. Proto jsme ho zatím neoslovili," reagoval ministr financí Andrej Babiš.
Samo ministerstvo přitom nezpochybňuje, že ke škodě došlo. "Máme ale naprosto odlišné představy o její výši než žalobce," dodala mluvčí resortu Kateřina Vaidišová. Podle ní mezitímní rozsudek neznamená výzvu ke smírnému řešení sporu. "Při zásadně rozdílných pohledech na náhradu škody může být konečné plnění ze strany státu určené soudem nižší než plnění, k němuž by se došlo vzájemnou dohodou," uvedla s tím, že nabídka Ivana G. není pro úřad akceptovatelná.
Pokud nedojde k dohodě, bude muset soud sám rozhodnout o výši odškodného. A zřejmě si k tomu zadá znalecký posudek. Jak je výpočet škody obtížný, přitom dokládá to, že už jeden posudek sice nechal udělat, ale jím jmenovaný znalec nakonec sám nedokázal odůvodnit sumu, ke které došel.
Projednávání sporu o ušlý zisk nakonec bude pokračovat v polovině října. Do té doby se mají obě strany podle soudkyně pokusit o smír.
