Praha - Metelesku blesku, hlazení travin, rozzářené oči dětí na skluzavkách nebo školní rýmovačky, to jsou kousky z letošní nadílky předvolebních spotů jednotlivých politických stran, které od pondělí vysílá veřejnoprávní televize.
O tom, jaké sdělení se té či oné partaji povedlo vtěsnat do předepsaného třicetisekundového spotu a jak kreativní byli její tvůrci, si může díky naší grafice rozhodnout každý čtenář sám.
Níže vám přinášíme spoty dvanácti kandidujících uskupení (seřazených podle výsledků průzkumu agentury ppm factum ze 14. října), které si můžete prohlédnout v grafice, a následně můžete vybrat ten, který se vám líbí nejvíce.
Na jednu stranu se nelze stranám divit, že se v mnohdy napjatých rozpočtech některých z nich nenašlo dostatek prostředků na jejich výrobu, nebo že je jednoduše investovaly raději někde jinde - podle některých analytiků totiž tato forma propagace příliš velký vliv na voliče nemá.
Televizní spoty? Jen malý dopad
"Vzhledem k tomu, jak je televizní a rozhlasová politická reklama v České republice regulována, je její vliv ve srovnání například s USA poměrně malý. Samotné televizní nebo rozhlasové spoty vysílané ve vyhrazeném čase proto velký vliv nemají," konstatuje analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Daniel Kunštát.
"Nicméně pokud je spot zajímavý, může dojít k takzvanému intermediálnímu nastolení agendy, tedy tomu, že o něm začnou jiná média referovat a jeho důležitost relativně vzroste," dodává Kunštát.
Podle sociologa a analytika společnosti MEDIAN Daniela Prokopa však mohou mít televizní spoty vliv zejména na voliče, kteří se rozhodují na poslední chvíli.
Reklama pro (neznámé) lídry
"Pro některé strany je důležité, aby propagovaly své lídry či osobnosti, které nemusí být úplně známé. To je třeba případ KDU-ČSL, která má v klipu hodně svého předsedu Pavla Bělobrádka, kterého dnes zná - podle posledního průzkumu CVVM - jen zhruba 55 % lidí. A přitom právě lídři jsou velmi důležití pro lidi, kteří se rozhodují na poslední chvíli," míní Prokop.
"Je to často jedním z faktorů pro lidi, kteří se rozhodují na poslední chvíli, protože ti většinou nemají úplně do detailu přečtené programy, ale rozhodují se podle takových situačních faktorů, z nichž jedním je právě důvěra v lídry," dodává.
Jako protiklad k lidovcům Prokop uvádí Babišovo hnutí ANO. "To s tímhle moc problém nemá, a proto sází na kombinaci nějakého vedlejšího - sekundárního - lídra, jako je Martin Stropnický, s Andrejem Babišem," konstatuje.
Navíc přisuzuje televizním spotům určitý nepřímý vliv na rozhodování lidí. "Je tu taková hypotéza, že vliv kampaní je sekundární i v tom, že vzbuzuje dojem, že je daná strana silná, a proto i člověk, který třeba necítí ten vliv, má potom tendenci pro tuto stranu volit, protože se domnívá, že bude mít vliv i na ostatní lidi," myslí si Prokop.