Alsu Kurmaševová žije v českém hlavním městě od roku 1998. Poznala tu svého muže, narodily se tu obě její dcery. Novinářka pracuje v Praze pro Rádio Svobodná Evropa, jež financuje americký Kongres. Od loňského října seděla ve vazbě v Rusku, do rodné země několik měsíců předtím vyrazila navštívit nemocnou matku.
Světové agentury 22. července upozornily, že Kurmaševová dostala ve vykonstruovaném procesu šest a půl roku vězení. Kremelský režim vedl hlavní líčení jako tajné, oficiální důvody rozsudku nebyly známé. Podle dostupných informací ji soud potrestal za údajné lži šířené o ruské armádě a nedodržení povinnosti při vstupu do Ruska.
Deset dní po rozsudku Kurmaševová přistála ve Washingtonu. Stalo se tak díky výměně vězňů, na které se dohodly Spojené státy a Rusko. Novinářka s ruským i americkým pasem se dostala na svobodu třeba s americkým žurnalistou Evanem Gershkovichem. A za své osvobození teď poděkovala české diplomacii.
Lipavského výzva v OSN
"Vážený pane ministře: děkuji vám a ministerstvu zahraničních věcí za veškeré úsilí, které jste vynaložili, abych se mohla vrátit na svobodu. Až teď se dozvídám, co všechno to obnášelo," sdělila Kurmaševová česky z videozáznamu, promítaného v Černínském paláci zhruba před stovkou českých velvyslanců, kteří se sjeli na každoroční poradu.
Projevu naslouchal i šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Byl to právě on, kdo coby první politik na mezinárodní půdě oficiálně vyzval k propuštění Kurmaševové. Učinil tak při vystoupení na Radě bezpečnosti OSN 13. března, kde v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině mluvil o potřebě zachování mezinárodní stability.
"Obzvláště zásadní je prosazovat bezpečnou a podpůrnou atmosféru pro ženy, které usilují o mír, zastánkyně lidských práv, aktivistky, novinářky a zastánce genderové rovnosti. K tomu bych rád dodal, že Česko vyzývá Ruskou federaci, aby okamžitě propustila novinářku Alsu Kurmaševovou z vězení," prohlásil tehdy ministr.
"Nesmírně si toho vážím"
Ozvěna Lipavského slov zazněla o dva dny později v americké zpravodajské televizi CNN. Hosty moderátora tam byli manžel Kurmaševové, rusko-americký novinář Pavel Butorin, a jejich starší dcera. Oba popisovali, jak na ně uvěznění jejich ženy, respektive matky doléhá a že jde o jednoznačnou zvůli putinovského režimu.
"Na Radě bezpečnosti OSN jsme slyšeli výzvu k propuštění Alsy, přišla od českého ministra zahraničí Jana Lipavského, kterému jsme velmi vděční. Chtěli bychom to samé slyšet od amerického ministerstva zahraničí," řekl ve vysílání Butorin. Už tehdy se o výměně vězňů vyjednávalo, v tu chvíli však Kurmaševová na vznikajícím seznamu nebyla.
Slova díků mířila k ministrovi i ze záznamu od Kurmaševové. Novinářka je po zastávce ve Washingtonu už zpět v Praze. "Děkuji vám, pane ministře, že jste se mě zastal i na půdě OSN, kde jste vyzval Rusko k mému okamžitému propuštění. Nesmírně si toho vážím," uvedla letos osmačtyřicetiletá redaktorka.
Přátelská tvář diplomatky
Gesto Lipavského na půdě OSN bylo viditelnou částí aktivity české diplomacie ve snaze o propuštění Kurmaševové. Mimo kamery a veřejná fóra pak Černínský palác zvedal nutnost jejího osvobození při dvoustranných jednáních se spojenci, téma nastoloval při projednávání agendy v Bruselu či vyzýval velvyslance partnerských zemí k účasti na soudním líčení s novinářkou.
Podpora ze strany ministerstva zahraničí byla také morální. Na jednom z jednání ruského soudu byla Kurmaševové vyjádřit účast tajemnice politicko-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Moskvě Michaela Karasová. Novinářka ji z prosklené cely v publiku zaznamenala.
"Když jsem v soudní síni v Kazani uviděla přátelskou tvář, tvář české diplomatky, pocítila jsem nesmírnou radost a tíživá samota se vytratila. Všechno vaše úsilí přispělo k tomu, že jsem se 1. srpna stala součástí největší výměny politických vězňů mezi Západem a Ruskem od dob studené války," popisovala ze záznamu.
Za matkou vyrazila loni v květnu, v červnu se chtěla vrátit. Na letišti v Kazani jí však ruské úřady sebraly doklady. Coby novinářka Svobodné Evropy se navzdory restriktivním ruským zákonům nezaregistrovala jako zahraniční agentka. Odsouzení následovalo za knihu "Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu", na níž se Kurmaševová podílela.
