Rokenrol je rychlý, hopsavý tanec s akrobatickými prvky, často doprovázený energickou hudbou. Přesně takové bylo podle Dagmar Honsové letošní počasí. "Nechyběly teplotní rekordy, velké skoky, přívalové srážky, silné bouřky, tornáda, srážkové rozdíly. Velké teplotní odchylky přinášely jak jednotlivé dny, tak měsíce v roce," vysvětluje své přirovnání.
Divoký rok předznamenal už jeho samotný začátek. Na Nový rok v Česku nikdy nebylo tepleji. V Kopistech nedaleko Mostu 1. ledna teploměr ukázal 15,7 stupně Celsia, nejvíce za dobu měření. Svůj rekord zaznamenala také Praha - v Klementinu naměřili 14,2 stupně, nejvíce od roku 1775, kdy se na této nejstarší české meteostanici začaly dělat záznamy. Podobné počasí bylo v tu dobu například na Krétě.
Jen o pár dní později však teploty opět klesly k nule. A kvůli častým frontálním změnám se tento jev za zimu ještě několikrát zopakoval. Střídání počasí způsobilo, že Česko zažilo neobvyklý počet zimních bouřek. Jedna taková se například prohnala Prahou dopoledne 20. ledna. Oproti těm letním nedoprovází zimní bouřky tolik blesků, ovšem tím, jak se světlo odráží od sněhových vloček, mohou působit intenzivněji. Celkově se uplynulá zima v Česku zařadila mezi pět nejteplejších za 60 let měření.
"Teplotně normální byl až březen, zároveň ovšem srážkově výrazně podprůměrný a velmi bohatý na délku slunečního svitu - jeho průměrná délka byla 221 hodin," poznamenává Honsová.
Teplý květen poté nastartoval bouřkovou sezonu, která vyvrcholila v červnu. Neobvykle často tento měsíc lidé pozorovali silné bouře, které komplikovaly dopravu a zanechávaly desetitisíce lidí bez elektřiny. Na některých místech padaly i čtyřcentimetrové kroupy. A znovu přišlo i tornádo - ač o poznání slabší než minulý rok na jižní Moravě. První poničilo 30 domů v jihomoravském Lanžhotu, další pak lidé pozorovali u obce Sviny v jižních Čechách.
Bouřkové počasí ale nabídlo také mnoho neobvyklých meteorologických jevů na obloze. "Například 20. června se nad Prahou vyskytl roll cloud (rotorový oblak, pozn. red.)," říká Honsová.
Oheň přišel v červenci, sucho začalo už v březnu
To vše ovšem zastínila jiná událost. "Rok 2022 si budeme zřejmě pamatovat zejména z důvodu požáru v Českém Švýcarsku," připomíná Honsová. Oheň na přelomu července a srpna poničil asi 1600 hektarů národního parku, k čemuž přispělo mimo jiné horké a suché počasí.
"Odstartovalo to už srážkově výrazně podnormálním březnem. Pak se zejména na západě území a na jižní Moravě během jara a letních měsíců prohlubovalo," vysvětluje meteoroložka.
Teplotně nadprůměrný byl zejména červen. Padl dokonce teplotní rekord pro tento měsíc - v Řeži u Prahy bylo 19. června 39 stupňů. Vlny veder Česko zasáhly také v červenci, ten byl ale jinak spíše průměrný. "Teplotně výrazně nadprůměrná období se střídala s chladnějšími," popisuje Honsová. Zatímco ještě uprostřed července se průměrné teploty pohybovaly kolem dvacítky, o pár dní později už na mnoha místech překonávaly 35 stupňů.
Během takových období trpěli zejména obyvatelé měst. Letošní léto v pražském Klementinu se stalo pátým nejteplejším od roku 1775. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna dosáhla 22,2 stupně. Letošní léto tak připomnělo období sucha mezi lety 2015 a 2019.
A spíše teplý byl i podzim. Ten se v Klementinu zařadil mezi osm procent nejteplejších za téměř čtvrtstoletí měření. "Říjen byl bohatý na sluneční paprsky, 30. října dokonce byla naměřena i letní teplota 25 stupňů Celsia. V horských oblastech vůbec nesněžilo," uvádí Honsová.
