Petřínská rozhledna svítí každý den, ale většinou pouze běžným nažloutlým světlem. Stačí však jeden e-mail nebo telefonát z kanceláře pražského primátora a technik z městské firmy Technologie hlavního města Praha se dá okamžitě do programování celkem čtyřiceti barevných LED svítidel, která jsou rozvěšena po obvodu petřínské věže.
Když je se svým výtvorem spokojen, musí ještě popadnout notebook, vydat se na petřínský vrch a prodrat se davy turistů na první střechu, která kryje zázemí rozhledny a kavárnu. Tam se nachází řídicí jednotka, podobná těm, které nasvěcují divadelní pódia, do níž je potřeba schéma nového osvětlení nahrát. A večer už může rozhledna zazářit téměř v jakýchkoliv barvách.
Letos se tak Petřín zbarvil na Mezinárodní den AIDS, Hodiny Země či ke Dni svatého Patrika. Do konce letošního roku už však Petřín bude zářit symbolickým nádechem roku 1989. Věž se postupně zbarví do národních barev devíti států střední a východní Evropy, které si letos připomínají 30 let od pádu komunistických režimů a získání svobody.
Vše začne 23. až 25. srpna, kdy se Petřín postupně rozzáří v barvách Litvy, Lotyšska a Estonska - připomene tak poklidnou demonstraci tří pobaltských zemí v srpnu 1989, přezdívanou Baltský řetěz. Na dva miliony lidí totiž tehdy vytvořily lidský řetěz dlouhý přibližně 600 kilometrů. Chtěli tak ukázat soudržnost těchto tří národů a podtrhnout jejich snahu o obnovení suverenity.
O měsíc později se Petřín zbarví do trikolory Maďarska a připomene násilně potlačené povstání, ke kterému došlo 23. října 1989. Pád Berlínské zdi 9. listopadu a konec komunistického režimu v Bulharsku 10. listopadu uctí barvy Německa a Bulharska.
Česká a slovenská trikolora zazáří z Petřína symbolicky 17. listopadu na výročí sametové revoluce. Jako poslední přijdou 16. prosince na řadu národní barvy Rumunska, které připomenou krvavé povstání, při němž byl popraven diktátor Ceaušesku.
Nechceme, aby Petřín připomínal Las Vegas
Dynamické a programovatelné osvětlení má petřínská věž teprve od
roku 2015. Od té doby ho však město využívá čím dál častěji. Největší pozornost k sobě rozhledna přilákala, když zářila ve francouzských, britských či belgických barvách k uctění obětí tamních teroristických útoků. Podobně česká trikolora uctila na petřínském vrchu také památku tří vojáků, které loni v Afghánistánu zabil sebevražedný atentátník.
Plánují se ale i mnohem veselejší využití nového osvětlovacího systému. "Máme připravené krásné náladové osvětlení na Vánoce a advent. Umíme nasvítit pražskou rozhlednu jako vánoční stromeček. Tam ale zatím vedeme velkou vnitřní debatu, jestli už to není příliš," říká Tomáš Jílek, předseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Praha.
Rozhledna podle něj v posledních letech slouží k vyjádření nálady a postojů hlavního města. Současně se ale vedou debaty, kde je hranice, za kterou by osvětlovači už neměli jít, přestože technologie jim téměř žádné překážky neklade. "Ten scénický počítač umožňuje celou řadu diskotékových efektů, ale je třeba respektovat, že Petřín je součástí nádherného panoramatu, do kterého patří i Pražský hrad. Neměla by to proto být příliš velká divočina. Abychom to nepřehnali a nedělali z toho Las Vegas," dodává Jílek.
Díky LED technologii není rozsvícení Petřína nijak nákladnou záležitostí. Čtyřicet světel má hodinovou spotřebu kolem 7,5 kilowattu. Když vezmeme v úvahu průměrné pražské ceny energie, stojí hodina rozsvícené rozhledny asi 34 korun.
Hitler chtěl petřínskou rozhlednu strhnout
Petřínská rozhledna má dlouhou historii, která začala výpravou Klubu českých turistů na Světovou výstavu v Paříži v roce 1889, kde je oslnila Eiffelova věž. Po návratu do země si klub přál podobnou stavbu postavit i v Praze a získal na to od města pozemek na Petříně. Do země se poprvé koplo 16. března 1891 a do čtyř měsíců rozhledna stála. Jen pro srovnání - stavba Eiffelovy věže zabrala dva roky, je ale o poznání vyšší.
Se svými 324 metry převyšuje petřínskou rozhlednu téměř pětkrát. Pražská věž je vysoká 65,5 metru. Spolu s rozhlednou byla na Petříně otevřena i lanová dráha na vodní pohon a o rok později také zrcadlové bludiště.
Praha během druhé světové války o svou dominantu málem přišla. Znelíbila se totiž Adolfu Hitlerovi, který do Prahy přijel 15. března 1939 na chvostu německých okupačních vojsk. Podle dochovaných dokumentů se nacistickému diktátorovi nelíbilo, že rozhledna kazí výhled z Pražského hradu. Jeho přání ale nebylo za okupace vyhověno.
Za komunistického režimu sloužila věž mimo jiné jako televizní a rozhlasový vysílač. Jim musel ustoupit na svou dobu velmi moderní výtah s plynovým pohonem, který vedl středem věžního tubusu. Na své místo se vrátil až v roce 1999, kdy věž prošla generální opravou.
