V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, sněmovna by je mohla zrušit.
Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku novým vojákům v aktivní záloze 30 tisíc korun a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek. Nynější běžnou roční odměnu 18 tisíc korun předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou. V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení za rok.
Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc odměny podle výsledku služebního hodnocení, a to šest tisíc korun za velmi dobré a devět tisíc korun za výtečné hodnocení. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle vládní novely náležet odměna 15 tisíc korun.
Novela vznikla jako reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Sněmovna ale v novele podle doporučení branného výboru zachovala současné vymezení operačního nasazení ozbrojených sil. Vláda chtěla rozšíření definice zejména ve vztahu k zahraničním misím. Poslanci také upravili ustanovení o ochranných pásmech u vojenských objektů včetně případných náhrad škod vlastníkům pozemků.
Předloha dále zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi.
Vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let. Na úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.
Vyšší výdaje na obranu
Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Prezident podepsal i vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta hrubého domácího produktu se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok. Předpis zavazuje kabinet k tomu, aby v navrhovaném rozpočtu stanovila obranné výdaje ve výši nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
V roce 2004 by podle důvodové zprávy měly ministerstvu obranu vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu aliance ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent hrubého domácího produktu pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
