Letos 13. října nastal pro bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09) největší zlom v životě za posledních devět let a pět měsíců. Odvolací Městský soud v Praze pravomocně konstatoval, že se v souvislosti se zakázkou na dodání letadel CASA nedopustila ničeho nezákonného.
Bývalá ministryně 17. dubna 2009 předložila v druhé vládě Mirka Topolánka (ODS) kontrakt na dodání čtyř letounů, kabinet pro obchod za 3,5 miliardy korun jednomyslně zvedl ruku. Dodavateli, španělské firmě EADS, současně bezplatně postoupil pět vyřazených bitevních letadel L-159. Dodávka tehdy představovala jeden z největších armádních kontraktů svého druhu.
Jenže v červnu 2012 Parkanovou obvinil tehdejší Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle policie nezajistila řádné ocenění letadel, čímž podle ní připravila Česko o 818 milionů korun. Exministryni loni v říjnu očistil Obvodní soud pro Prahu 6, ale dozorový státní zástupce se odvolal. Neúspěšně.
Žádné pochybení obžalovaných
"Nebylo shledáno porušení povinností při realizaci zakázky na nákup transportního letounu CASA C-295M, tedy nemohlo být shledáno ani naplnění jakékoliv podstaty trestného činu. Nebylo shledáno žádné pochybení, které by mohlo založit trestní odpovědnost. Nebyl zjištěn ani vznik škody, což rovněž musí vést k závěru ohledně nenaplnění jakékoli skutkové podstaty trestného činu," zní jeden z hlavní argumentů pravomocného verdiktu.
Rozsudek odvolacího senátu soudkyně Petry Benešové zbavil obžaloby také někdejšího zastupujícího ředitele sekce vyzbrojování resortu obrany Jiřího Staňka. Zatímco Parkanová podle žalobce Jana Kořána z Vrchního státního zastupitelství v Praze neprověřila obvyklou cenu letadel, Staněk se z jeho pohledu provinil podepsáním kontraktu po jeho schválení Topolánkovým kabinetem.
Kořán obžalobu z velké míry vystavěl na znaleckém posudku firmy American Appraisal, podle jehož závěru byla letadla předražená o zmíněných 818 milionů. Znalci měli za to, že údajně nadhodnocená cena zakázky byla důsledkem rezignace na snahu určit cenu běžnou podle nákladů obdobných transakcí v zahraničí. Proti tomu stály čtyři expertizy obhajoby, jimž odvolací senát soudkyně Benešové přisvědčil.
"Letouny, které získala Česká republika, byly v nejlepší výbavě, která byla do té doby vyrobena, a jednalo se o výbavu specifickou a nadstandardní. Zjišťovat proto, zda stanovená či nabídnutá kupní cena odpovídá nákupům dřívějším, v úplně jiné specifikaci, jiném počtu letounů, do jiné destinace a o rok dříve, je jednak nereálné, ale zejména případné výsledky neaplikovatelné pro současný obchod," píše soud.
Důsledná prověrka ceny
Soudkyně připomněla, že navzdory tvrzení žalobce se Parkanové resort hodnotou zakázky před jejím předložením vládě zabýval. Kontrola proběhla ze strany komise tvořené lidmi z ministerstva, příslušníky armády i generálního štábu. Následně se v resortu obrany uskutečnilo připomínkové řízení. Parkanová obstarala i vyjádření z ministerstva financí, finále se pak odehrálo v kolegiu ministryně obrany.
"Je nesporné, že Česká republika za cenu 3,5 miliardy získala čtyři špičkové letouny a zároveň se jí díky této transakci podařilo rozhýbat obchod s jinými letouny, které naopak byly pro Českou republiku nepotřebné a v množství, které měla v té době k dispozici, nevyužitelné," zdůrazňuje odvolací instance, jejíž verdikt obdržely všechny strany sporu 30. listopadu.
Senát soudkyně Benešové se musel vypořádat s 255 stranami argumentů, které státní zástupce Kořán do svého odvolání vtělil. Soudu prvního stupně například vyčetl nepřiměřenou délku řízení. Dále podle něj zcela nedostatečně vyhodnotil důkazy, sepsal povrchní odůvodnění osvobozujícího rozsudku a přijal nepravdy či polopravdy vyslovené Parkanovou, Staňkem a několika svědky.
Nezvykle na svou pozici se Kořán obou obžalovaných i zastal. Odmítnutím výslechu zástupce dodavatele EADS na Staňkův návrh podle něj obvodní soud zkrátil právo Parkanové a Staňka na spravedlivý proces. V odvolání také vysvětlil, proč u Parkanové změnil kvalifikaci ze zneužití pravomoci veřejného činitele na maření úkolu veřejného činitele. Důvodem byla příznivější sazba pro bývalou ministryni obrany.
Neudržitelná konstrukce
"Výtkám a námitkám státního zástupce odvolací soud nepřisvědčil, neztotožňuje se s nimi a považuje je nedůvodné a neakceptovatelné," shrnula soudkyně Benešová. Kromě již předestřených argumentů se soud zabýval tím, jakou motivaci k údajném zločinu Kořán Parkanové a Staňkovi přičetl. Staněk se údajně chtěl úspěšným obchodem vyšvihnout do pozice stálého ředitele.
Soudkyně Benešová však poukázala na to, že Staněk do té doby coby zastupující ředitel sekce vyzbrojování vedl i odbor strategických zakázek. Za dvě zastávané funkce mu náležel odpovídající příjem. Více než tři čtvrtě roku po uzavření kontraktu na dodání letadel se sice skutečně stal řádným šéfem pro vyzbrojování, ale přišel o místo ředitele zakázek. Klesl mu tedy příjem, navíc podepisoval méně smluv.
"Odvolací soud, pokud pomine již shora uvedené a prokázané, tedy že obžalovaní neporušili své povinnosti a jejich jednáním ani nedošlo ke vzniku škody, musí konstatovat, že konstrukce vytvořená obžalobou zahrnující takovou pohnutku je neudržitelná, až absurdní," píše soudkyně.
Sám Kořán už v průběhu hlavního líčení upustil od své verze, že Parkanová se zase chtěla úspěšným obchodem blýsknout před premiérem Topolánkem, který prý uvažoval o jejím odvolání. U soudu však nikdo z tehdejších členů kabinetu včetně Topolánka nic takového nepotvrdil. Nadto byla Topolánkova vláda při projednávání kontraktu po předchozím vyslovení nedůvěry v demisi.
Pocit trvalého zhanobení
Navzdory pravomocnému rozsudku má žalobce Kořán ještě jednu, byť mimořádnou možnost, jak výsledek případu zvrátit. Může podat podnět nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovu, aby zvážil dovolání. Zabýval by se jím Nejvyšší soud. Zda o něčem takovém Kořán uvažuje, není jasné. Aktuálně.cz se ho přes opakovanou snahu nepodařilo zastihnout.
Vlastu Parkanovou trestní řízení výrazně poznamenalo. Představovalo pro ni extrémní psychickou zátěž, kvůli níž se neúčastnila hlavního líčení. Nedostavila se ani 13. října na jednání odvolacího soudu, jenž ji pravomocně očistil. "Útoky a výhrůžky přicházely na ulici i po telefonu. Následoval pocit trvalého zhanobení a potřeba samoty," popsala ve výjimečně poskytnutém vyjádření v říjnu 2016.
Jiří Staněk se ke kauze postavil opačně. K soudu pravidelně chodil, aktivně se hájil a soustavně odmítal jakékoliv pochybení. Nakonec vyvrácený případ do soudní síně dotáhl státní zástupce Kořán na základě vyšetřování, které vedl dnešní ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Ten si za vedením kauzy nadále stojí.
