Několik let jste působil na velitelství NATO pro operace v belgickém Monsu. Nakolik může pokus o vojenský převrat v Turecku oslabit součinnost či kooperaci Turecka s bruselskou centrálou Aliance?
Určitá ostražitost velení NATO bude určitě na místě. Nemyslím ale, že pokus o převrat vážněji ochromí kooperaci Turecka s Aliancí anebo i ji samotnou. Tohle si bezpečnostní odbor NATO určitě pohlídá. Turci navíc nezastávají rozhodující pozice v NATO. K téhle události - jakkoliv velmi nepříjemné - bude Aliance přistupovat jako k vnitřní záležitosti Turecka. Třebaže mohou být mezi zatčenými i vojáci, kteří mají na starosti součinnost turecké armády se Severoatlantickou aliancí.
Kde berete tu jistotu?
Přípravy vojenského puče - jeho iniciátoři to tehdy nazvali jako akci Ergenekon - byly v Turecku odhaleny například v roce 2003. Mezi odsouzenými byl i náčelník generálního štábu, který působil ve funkci v letech 2006 až 2010 a na přípravách puče se podílel. A s NATO ani s členstvím Turecka v Alianci to ani nehnulo. Téměř tři stovky politiků, univerzitních profesorů, podnikatelů, vojáků či novinářů byly tehdy za přípravu puče odsouzeny k mnohaletým trestům vězení.
Jaké byly tehdy v roce 2003 motivy pučistů?
Obavy o osud Turecka. Obavy z odklonu od jeho sekulárního vývoje k islamismu.
A jaké jsou motivy pučistů tentokrát? O jaké lidi může jít?
Jejich motivy jsou stejné jako v roce 2003, alespoň předpokládám. Navíc se podle mě obávají o svůj osud. V letech, kdy jsem působil v Turecku jako generální konzul (2006 až 2010 - pozn. red.), tam totiž objevili velký sklad munice. Přímo v Istanbulu. Což mohla být reakce na nezdařený pokus v roce 2003, takže se zřejmě připravovala další akce. A souviselo to nejspíše i s nástupem nynější vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje AKP.
Nyní se hovoří, alespoň v tuto chvíli, o zatčení pěti generálů a třiceti plukovníků. A právě tito lidé mohli být zapleteni do zmařené akce Ergenekon, jenomže na ně v soudním procesu před osmi lety nedošlo a nyní se kolem nich mohla stahovat smyčka. Zejména proto jsem zmínil jejich obavy o svůj osud. Ty čistky v turecké armádě totiž za vlády prezidenta Erdogana od té doby v podstatě neustaly.
Mám tomu rozumět tak, že dnešní pučisté, kromě osobních obav, nesouhlasí s vývojem Turecka? S jeho příklonem k islamismu? Že ale, naší optikou, nezvolili optimální cestu - tedy vojenský puč, při němž tekla krev?
Přesně to si myslím. Od roku 1924 prošlo Turecko minimálně čtyřmi vojenskými převraty. A vždy to souviselo s příklonem Turecka k islamismu. Vojáci tomu ale převratem pokaždé zabránili, aby pak předali vládu civilistům, jimž důvěřovali. Tyto puče ale - na rozdíl od toho současného - podporovala vždy celá turecká armáda včetně jejích špiček. Jenomže ty se tentokrát do převratu podle všeho nezapojily. Puč proto neměl naději na úspěch.
Pučisté tedy neměli podle vás - pokud se obávali o svůj osud - co ztratit, a proto do toho šli? I když neměli na své straně celou armádu?
Jen spekulujeme. Ale tak to velmi pravděpodobně i bylo. Jen připomínám, že pučistům se podařilo dostat do Ankary i Istanbulu, takže nešlo a nějaké amatéry, či lidově řečeno zmatkaře a poplašňáky. Tu svou akci ale nenaplánovali dobře, až do konečných důsledků. Možná ale právě i pod tlakem času, jak už jsem naznačil.
Jaký osud ty vojáky teď čeká?
Všechny je odsoudí - alespoň hlavní organizátory. A opět k mnohaletým trestům vězení. Trest smrti byl totiž v Turecku zrušen. Vojákům v základní službě, kteří jen poslouchali rozkazy, se nic nestane. Ti, co stáli za nezdařenou akcí Ergenekon, vyfasovali dvacetileté a někteří i čtyřicetileté drakonické tresty vězení. A nynější pučisté dopadnou stejně, možná i hůř. Prezident Erdogan získal od té doby na síle, pohlídá si to. Dnes už kromě toho vojáci spadají pod civilní soudnictví, které může Erdogan a vedení vládnoucí strany AKP mnohem více a snadněji ovlivnit.
Co se tedy teď bude v turecké armádě dít?
Spustí se rozsáhlé vyšetřování, aby se zjistilo, kdo všechno puč plánoval, podporoval ho či s ním jen sympatizoval. Možná se tak AKP - jednou provždy - zbaví k ní neloajálních generálů a důstojníků a na jejich místa dosadí jen ty své a poslušné. A proběhne to bez pardonu.
Může pokus o vojenský převrat tureckou armádu paralyzovat?
Jen těžko. Pochybuji. Jde o milionový sbor, který to unese. Možná bude jen na čas omezena schopnost některých částí pozemních či vzdušných sil. Akceschopnost armády jako celku však pokus o převrat neohrozí.
Turecká armáda se tedy dostává pod stále větší vliv prezidenta Erdogana? Ten má ale do demokrata daleko.
Nazval bych ho demokratickým diktátorem. Přiznávám ale, že to zní hrozně. A armádu pod svůj ještě větší vliv nepochybně dostane. Bude ji mít doslova pod svým pantoflem - to je zřejmé jako facka. Velením armády už ostatně bleskově pověřil nového (dočasného) náčelníka generálního štábu, což je v Turecku za normálních okolností velmi složitý a zdlouhavý proces.
Máme mít tedy z vývoje Turecka obavy?
Těžko předjímat. Zajímavé však je, že v době vrcholícího pokusu o puč prezident Erdogan neletěl do svého sídla v Ankaře, nýbrž do osmnáctimilionového Istanbulu, kde byl kdysi léta primátorem, takže tam hledal podporu. A pokud se ptáte na směřování Turecka k islamismu, tak podle mě nezbývá, než abychom byli ostražití.
