reklama
 
 

Že puč nevyšel, nic neznamená. Turecko destabilizuje a oslabí, říká generál Šedivý

16. 7. 2016
Foto: ČTK
Pokus o převrat v Turecku tuto zemí na oslabí a destabilizuje. "Tedy i jižní křídlo Aliance," domnívá se bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Fakt, že puč jeho organizátorům nevyšel, podle generála ještě nic neznamená. "Turecko v každém případě čeká ostrý boj o držení moci. A ten je vždy spojen s nemalými riziky pro vývoj a směřování této pro nás důležité spojenecké země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Co to znamená, když se část druhé nejsilnější armády v NATO (po americké) pokusí o státní převrat?

Stále ještě v tuto chvíli nevíme, jaké jsou anebo byly skutečné záměry či motivy vojáků, kteří šli do převratu. Tohle je opravdu velmi důležité vědět. Proklamace o svobodě a návratu k právu mohou být jen proklamace. Nechci předjímat, ale nepokoje v Turecku by mohly na určitou dobu oslabit jižní křídlo NATO.

Na druhé straně je fakt, že Turecko už delší dobu směřuje k vyšší úrovni islamizace - to je evidentní. NATO, ale i Evropská unie měly kvůli tomu s Tureckem v poslední době dost rozepří a problémů.

Na co narážíte?

Třeba na skrytou a velmi specifickou spolupráci Turecka s Islámským státem. Tahle jeho pozice nebyla a není ani trochu jasná. Myslím tím i "překlápění" některých pravomocí a zvyklostí islámu do vedení Turecka - i to je nabíledni. Turecký prezident Erdogan to ostatně opakovaně naznačoval.

Jen připomínám, že armáda byla v moderní historii Turecka vždy strážcem demokratického odkazu prvního tureckého prezidenta Kemala Atatürka. Ten spoléhal na to, že vedení Turecka bude vždy ve sekulárních, a tudíž ne náboženských rukou. A zárukou toho měla být armáda. Byla to ostatně v minulosti několikrát právě ona, která stála za státním převratem v Turecku, aby zabránila odklonu od Atatürkova odkazu a nástupu islamismu.

Asi zatím jen těžko říct, zda tomu tak bylo i nyní. Prezident USA Barack Obama už každopádně vyjádřil svému tureckému protějšku Erdoganovi podporu.

Barack Obama se už několikrát ohledně vývoje na Blízkém a Středním východě šeredně spletl a podepsal se na řadě chyb. Mnohým procesům v této části světa a do jisté míry i Evropy nerozumí, takže to pro mě v tuto chvíli nic neznamená. Nic jiného nemohl koneckonců ani prohlásit.

Pokus o převrat v Turecku tuto zemi každopádně na určitou dobu silně destabilizuje, oslabí. A jak už jsem zmínil - tudíž i jižní křídlo Aliance. Fakt, že puč jeho organizátorům nevyšel, ještě nic neznamená. Turecko v každém případě čeká ostrý boj o udržení moci. A ten je vždy spojen s nemalými riziky pro vývoj a směřování této pro nás důležité spojenecké země.

V hodnocení převratu jste zjevně dost opatrný.

Protože neznám motivy pučistů a zároveň se obávám zjevného příklonu Turecka k islamismu. A to pomíjím mnohaleté spory a boje o práva kurdské menšiny v Turecku. Důležité je vědět i to, že nehledě na poměrné nedávné vojenské převraty v Turecku, jeho členství v NATO to nikdy neohrozilo. Mluvím ale o převratech, jejichž ústředním motivem bylo zachování Atatürkova demokratického odkazu země, jak už jsem zmínil. Deklarace pučistů o znovunastolení demokracie a práva nemusejí být pravdivé. Jak to ve skutečnosti s jejich motivy bylo, tak na to si musíme ještě počkat.

Opatrný jsem ohledně hodnocení převratu v Turecku konečně i proto, že před dvěma či třemi lety to byl právě prezident Erdogan, který stál za rozsáhlou čistkou ve vedení turecké armády, aby tím omezil její moc a eliminoval vliv vojáků na politické směrování země. Podle mne to byl jasný krok směrem k politicko-náboženskému (islámskému) řízení země... krok k odklonu od Atatürkova odkazu. Ani na to v této chvíli nezapomínejme.

Evropa se zjevně řítí do složitých a možná nebezpečných časů. Vlivný člen Unie Velká Británie ji opouští, byť zůstává v NATO. Turecko by zase do Unie rádo vstoupilo, ale zase jsme svědky vojenského převratu. Opravdu může být jižní křídlo Aliance výrazně oslabeno, jak říkáte?

Jestliže budou spory o vedení Turecka rychle vyřešeny, tak to jih Aliance nijak neoslabí, neohrozí. V tom případě by se nic nebezpečného pro starý kontinent nestalo. Pokud vývoj v Turecku nabere demokratický a z hlediska vedení země i sekulární vývoj, tak to pozice Turecka v NATO může naopak ještě posílit.

Ale opět - za vlády prezidenta Erdogana a ještě před tím jako premiéra byly mezi Tureckem na jedné straně a Unií s Aliancí na straně druhé stále zjevnější a opakované rozpory.

Například?

Turecko třeba jako náš spojenec velmi dlouho odmítalo poskytnout Alianci leteckou základnu v jejím boji proti Islámskému státu. A stejně tak nepovolilo pokračování námořní mise, která měla monitorovat a zároveň zastavit migrační vlnu z Turecka do Evropy. Prezident Erdogan se choval a stále chová ne zcela logicky a ne zrovna jako nejlepší spojenec. Erdogan pro mě není úplně čitelná osobnost. A mám-li to vzít z jedné vody, tak Turecko se za jeho vlády dostává do stále většího područí islámu. Pokud tedy zůstane prezidentem - a vše tomu nasvědčuje -, islám bude mít stále větší slovo na směřování Turecka. Tedy země, která je velmi důležitým členem NATO a naším spojencem.

Jak se vám osobně jako náčelníkovi českého generálního štábu spolupracovalo s tureckými vojáky?

To se ale bavíme o poněkud jiné době (1998 až 2002 - pozn. red.). Tamní generalita na mě dělala vždy ten nejlepší dojem. Jak ale říkám, to bylo ještě před Erdoganem a jeho klikou, která v poslední době tvrdě potlačuje jakoukoliv kritiku. Erdogan není v mých očích ani zdaleka ideální demokrat. Ale k věci - v době, kdy jsem velel české armádě, sehrávala ta turecká pozitivní roli ve vývoji země. Jakkoliv nám to může připadat paradoxní a zvláštní. Přesto všechno zůstávám ohledně vývoje Turecka mírným optimistou.

autor: Jan Gazdík | 16. 7. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama