Úmysl formálně uznat Palestinu oznámili ve středu podle agentury Reuters premiéři Norska, Irska a Španělska. "Nemůže být mír na Blízkém východě, pokud tu nebude uznání," uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe, jehož země je horlivým podporovatelem takzvaného dvoustátního řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.
Störe zároveň zdůraznil, že palestinské hnutí Hamás a další radikální skupiny nejsou podporovateli dvoustátního řešení. Premiér dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května.
Fiala řekl, že na otázku, zda směřovat k tomu, aby měla Palestina vlastní stát, by s určitým váháním odpověděl pozitivně. "Koncepce dvou států - izraelského a palestinského - je určitě dobrý cíl. Zda se k tomu dá dospět rychle a jakými prostředky, to už je jiná otázka," konstatoval Fiala.
V uznání palestinského státu nevidí Fiala smysl ve chvíli, kdy není jasné, co to je, kdo ho představuje a na jakém území se nachází. "To jsou nepochybně věci, které je potřeba vyjasnit. Nepochybně myšlenka dvou států je myšlenka, kterou je potřeba jít, nakonec se tomu nebrání ani část izraelské veřejnosti a politické reprezentace, USA a další spojenci Izraele," řekl.
Prezident Petr Pavel uvedl, že samotné uznání Palestiny bez nynějších předpokladů pro existenci státu moc smyslu nedává, je to spíše politické gesto. "Tím, že někdo palestinský stát uzná, tak ten stát nevznikne. Vidíme jako Česká republika jednoznačně řešení ve státním uspořádání pro Palestince ve dvoustátí, ale jeho technické provedení musí být součástí detailních jednání," řekl Pavel.
Uznání palestinského státu vyvolalo ostrou diplomatickou reakci Izraele, který povolal zpátky své velvyslance z Irska a Norska. "Irsko a Norsko se dnes chystají vyslat vzkaz Palestincům a celému světu: Terorismus se vyplácí," řekl šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac.
Bruselský server Politico poznamenal, že dosud jedinou zemí EU, která uznala palestinskou státnost jako členská země, bylo Švédsko. Některé další země tak učinily ještě před vstupem do EU. Česko podle dřívějšího prohlášení ministerstva zahraničí samostatný nezávislý palestinský stát neuznává.
Uznání učinilo Československo v roce 1988, podle české diplomacie to byl akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát ale podle ministerstva nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma.
"Česko v souladu s Koncepcí zahraniční politiky podporuje cíle blízkovýchodního mírového procesu směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států, tj. Státu Izrael a budoucího palestinského státu," dodalo ve středu ministerstvo zahraničí.
Nezávislý palestinský stát nyní uznává přes 140 zemí OSN
Výběr hlavních událostí kolem mezinárodního uznání a statusu palestinského státu (Norsko a Španělsko formálně uzná Palestinu jako stát od 28. května, uznání palestinského státu dnes oznámilo i Irsko):
- Palestinský stát uznává podle agentury AFP (s odvoláním na úřady palestinské samosprávy) 142 zemí OSN (z celkem 193 států; agentura Reuters uvádí 143 států) a dva nečlenské státy (Vatikán a Saharská arabská demokratická republika). V posledních týdnech se rozhodlo Palestinu uznat několik karibských států (Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka či Barbados), dnes Irsko a od 28. května Norsko a Španělsko.
- Z EU tak předtím učinilo 30. října 2014 jen Švédsko, kde žije početná palestinská komunita. Stalo se tehdy první zemí EU, která uznala "Palestinský stát" (před vstupem do EU tak učinilo několik východoevropských zemí či Kypr).
- Česko palestinský stát jako většina zemí západní Evropy nebo Severní Ameriky neuznává. A to přesto, že "nezávislý palestinský stát" uznalo v listopadu 1988 bývalé Československo. Podle českého ministerstva zahraničí "k uznání palestinského státu ze strany Česka nedošlo". Na stránkách MZV se píše: "Uznání vyhlášení palestinského státu (v roce 1988) byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma." A například mluvčí ministerstva zahraničí David Frous 30. října 2014 sdělil, že "Československo uznalo v roce 1988 akt vyhlášení státu, Česko ale Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy". Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake pak letos 10. dubna řekl: "Česko dlouhodobě podporuje naplnění palestinských státotvorných ambicí v rámci dvoustátního řešení. Tato pozice je i v souladu s naším postojem k dění v Izraeli a Gaze po krvavých teroristických útocích Hamásu ze 7. října loňského roku."
- Uznání Palestiny nyní zvažuje například Austrálie, Malta či Slovinsko.
- Valné shromáždění OSN přijalo 29. listopadu 1947 rezoluci číslo 181 o rozdělení Palestiny, která byla tehdy mandátním územím Společnosti národů pod správou Británie. Měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, a Jeruzalém měl být pod mezinárodní správou. Arabské země rezoluci odmítly, a tak v roce 1948 vznikl jen Izrael a Palestinci na svůj stát stále čekají. Následně se mezi Izraelem a arabskými státy rozhořelo pět velkých válek a řada menších konfliktů, které zásadním způsobem ovlivnily dění prakticky v celém světě.
- Několik měsíců po začátku první intifády (palestinského povstání proti izraelské okupaci) vyhlásil vůdce Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat v Alžíru 15. listopadu 1988 "založení palestinského státu" s hlavním městem Jeruzalémem. O několik minut později Alžírsko oficiálně uznalo "nezávislý palestinský stát". O týden později stejný krok učinilo na 40 zemí včetně Číny, Indie, Turecka, většiny arabských a afrických zemí a zemí sovětského bloku včetně Československa.
- OOP tímto aktem v roce 1988 také mimo jiné uznala existenci Izraele i zásady několika rezolucí OSN, což umožnilo svolat mezinárodní konferenci o Blízkém východu a následně uzavřít několik izraelsko-palestinských dohod.
- Po hlasování ve Valném shromáždění OSN 29. listopadu 2012 byl status Palestiny povýšen na nečlenský pozorovatelský stát (stejně jako Vatikán). Pro hlasovalo 138 zemí, proti bylo devět států včetně Česka (jediná členská země Evropské unie), USA či Kanady, 41 států se zdrželo hlasování. Palestincům to umožnilo účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC). Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás pak 3. ledna 2013 podepsal dekrety, kterými změnil název palestinské autonomie na izraelském území na "Palestinský stát".
- Palestina usiluje o plné členství v OSN v roce 2011, dosud ale nezískala podporu v Radě bezpečnosti OSN. Palestinská samospráva oficiálně letos 2. dubna požádala Radu bezpečnosti OSN, aby znovu projednala její žádost z roku 2011 o přijetí za řádného člena této světové organizace.
- Valné shromáždění OSN letos 10. května přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Na zasedání Valného shromáždění rezoluci podpořilo 143 zemí, 25 se zdrželo a devět včetně České republiky bylo proti.
- Aby se Palestina mohla stát 194. členem OSN, musela by návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. V dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu; Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly, Británie a Švýcarsko se zdržely. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Výsledek přivítal Izrael, zatímco palestinská samospráva se sídlem na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu jej odsoudila.
Zdroj: ČTK
Video: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět, říká Kalhousová (25. 4. 2024)
