reklama
 
 

Senátoři: Pacient má znát, kolik zaplatí za berle a proč

4. 3. 2015 18:05
Skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou se proto obrátila se stížností na Ústavní soud.

Praha - Pacient má právo dopředu vědět, jaký glukometr ke své léčbě dostane a kolik korun za něj zaplatí. Dnes nic z toho ze zákona jasné není. Skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou se proto obrátila se stížností na Ústavní soud.

„Chceme, aby se konečně stanovila přesná pravidla na úrovni zákona. Není možné, aby lidé i pojišťovny nadále platili za stejné prostředky naprosto rozdílné částky,“ potvrdila Dernerová.

Každé balení zdravotnického prostředku, které si pacient vyzvedne v lékárně na poukaz, by mělo mít napříště jasně danou cenu. Předem známá by měla být také suma, jakou lidem z ceny výrobku proplatí pojišťovna.

Obě tyto položky by měl stanovit konkrétní úřad – například Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Postup, jakým k ceně a úhradě ústav dospěje, by měl přesně popsat zákon,“ doplnila Dernerová. Cena by se měla dát v případě jakékoliv připomínky výrobce či pacienta přezkoumat.

Pochybné vyjednávání s výrobci

Zatím nic z toho možné není. Zákon stanovuje jen to, že pojišťovna lidem proplatí poměrnou část z ceny pomůcky. Konkrétně jsou to tři čtvrtiny z vůbec nejlevnější varianty výrobku na trhu. Zbytek doplatí pacient.

Cenu se ale lidé předem nedozví. Nikdo navíc nezjistí, jak vznikla. Pojišťovna si ji totiž nejprve vyjedná přímo s výrobcem, potom ji jen průběžně upravuje podle průzkumu trhu. Částu pak zveřejní ve svém číselníku.

„Přitom zákon pojišťovnám žádnou pravomoc určovat, jestli prostředek lidem proplatí a v jaké výši, nesvěřuje. Pokud pojišťovna vydá číselník, tak jde pouze o orientační seznam bez právní závaznosti,“ souhlasí s aktivitou senárorů právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.

Novela problém nevyřešila

Ministerstvo zdravotnictví sice v loňském roce připravilo novelu zákona o zdravotnických prostředcích, která má začít platit v dubnu, ta ale žádný postup při stanovení ceny neobsahuje.

Norma jen počítá s tím, že vznikne jednotný registr bezpečných a účinných prostředků. O jejich úhradách by měl rozhodovat lékový ústav, který také bude mít dozor nad trhem. Změnit by se měla také pravidla pro klinická hodnocení prostředků. „Nad tím, jak stanovist transparentně ceny, si ale hlavu nikdo nelámal,“ zhodnotila Dernerová.

Podle šéfky odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Aleny Tomáškové se s lepší formulací počítá až při další novele. Kdy ji bude schopné vedení rezortu zpracovat, ale nevěděla. „Rozhodně ale nebudeme začínat na zelené louce. Pracovní skupiny, které při ministerstvu působily během minulých vlád, už nějaké výstupy zanechaly. Máme proto na čem stavět,“ řekla ale Tomášková.

Podle jedné z novel, kterou úřad zpracoval za exministra Leoše Hegera, se měly ceny pomůcek stanovit stejně jako ceny léků – ve správním řízení. Lékový ústav při nich měl hledat, kolik za konkrétní zdravotnický prostředek platí jiné státy. Sumu pro české pacienty pak měl stanovit na úrovni tří nejnižších evropských cen.

Byznys za 40 miliard ročně

Stanovení cen a úhrad léků transparentní cestou ve správních řízeních ale musel ministerstvu zdravotnictví v minulosti také nařídit Ústavní soud. Stalo se to poté, co se na něj v roce 2007 obrátilo 29 senátorů. Původně ceny léků určovala bez jasných pravidel skupina lidí na ministerstvu financí - takzvaná kategorizační komise. Úhradu si potom podobně neprůhledně stanovilo ministerstvo zdravotnictví.

Prezident České asociace zdravotnických prostředků Miroslav Palát zhodnotil, že Hegerova novela nebyla špatná. „Jen s jednou výtkou - zdravotnické prostředky nelze tak snadno rozdělit do skupin jako léky se stejnou účinnou látkou. Spousta z nich je uzpůsobena individuální potřebě pacienta,“ podotkl Palát.

Zdravotnických prostředků se sériově vyrábí zhruba šest tisíc. Jsou to krycí materiály, stříkačky, jehly, inkontinenční pomůcky nebo prostředky pro lidi s vývodem z vnitřního orgánu. Ke zdravotnickým prostředkům se řadí i glukometry, berle, invalidní vozíky, nitrooční čočky či sluchadla.

Ročně se v Česku vydá těchto prostředků za 40 miliard korun. Za pomůcky na poukaz vydají zdravotní pojišťovny více než dvě procenta peněz na léčení.

autor: Veronika Rodriguez | 4. 3. 2015 18:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama