Stejná výměna kloubu, trojnásobná cena. Jak nemocnice čarují

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
21. 2. 2015 11:15
Pražská Všeobecná fakultní nemocnice si za výměnu kyčle účtuje přes 81 tisíc korun, havlíčkobrodská nemocnice to zvládne za 27,5 tisíce.
Foto: Thinkstock

Praha - Pacienta sice odoperují stejně, ale zaplaceno za to dostanou od pojišťovny jinak. Rozdíly v odměnách nemocnic jsou až trojnásobné. Léta kritizovanou praxi nyní potvrdila i analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo financí.

Konkrétní příklad: výměna kyčelního kloubu. Zatímco pražská Všeobecná fakultní nemocnice si za ni naúčtuje víc než 81 tisíc korun, havlíčkobrodská zvládne totéž třikrát levněji - tedy za 27,5 tisíce. Přitom průměrná suma, jakou nemocnice za operaci kloubu požadovaly, se pohybovala kolem 43,5 tisíce korun.

Nejvíc peněz spolykají nákupy materiálu

Společnost SWLab, která data z pojišťoven pro Babišovo ministerstvo analyzovala, srovnávala 78 českých nemocnic.

Největší problém je podle analýzy v nákupu materiálu. Právě ten spolyká až devadesát procent všech nákladů, které špitály za výměnu umělého kloubu vykazují. Nemocnice totiž pořizují endoprotézy za různé částky.

Co zjistila analýza?

Analýza srovnala například náklady na totální endoprotézu kyčlen v 78 českých nemocnicích.

Největší sumy pojišťovnám účtovaly:

  • Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - 81 077 Kč
  • P-P Klinika Kladno - 76 841 Kč
  • Surgal Clinic Brno (dříve Delta chirurgická nemocnice) - 68 998 Kč
  • Nemocnice Na Františku v Praze - 64 380 Kč
  • Česko-německá horská nemocnice Krkonoše - 61 940 Kč

Nejméně fakturovaly:

  • Nemocnice Havlíčkův Brod - 27 558 Kč
  • Nemocnice ve Frýdku-Místku - 28 169 Kč
  • Fakultní nemocnice Brno - 28 425 Kč
  • Nemocnice Kadaň - 29 056 Kč
  • Slezská nemocnice v Opavě - 28 709 Kč

(Zdroj: Analýza SWLab pro ministerstvo financí)

A co víc: pokud už se vedení špitálu podaří vyjednat s dodavatelem slevu, ne vždy to přizná pojišťovně, která potom nemocnici platí zbytečně mnoho.

"Výsledky studie proto nyní použijeme ke zprůhlednění finančních toků mezi nemocnicemi a pojišťovnami," slíbilo ministerstvo financí po zveřejnění analýzy.

Nemocnice začaly okamžitě výsledky studie zpochybňovat. Třeba podle jednatelky a ředitelky brněnské SurGal Clinic Jitky Kellnerové jsou data naprosto mylná.

"Mohu garantovat, že naše ceny v žádném případě průměr nepřekročily," reagovala Kellnerová na analýzu, která zařadila brněnskou ortopedickou kliniku mezi tři vůbec nejdražší zařízení v Česku.

Zatímco podle ministerstva financí si účtuje SurGal Clinic za umělý kyčel téměř 69 tisíc korun, ředitelka připouští ceny mezi 32 a 45 tisíci korunami - podle druhu použitého materiálu.

Hospodaření nemocnic pohlídají expertní týmy

Ministerstvo financí trvá na správnosti dat, která pocházejí přímo od zdravotních pojišťoven a přesně mapují náklady nemocnic.

Výstupy navíc nezpochybňuje ani šéf ministerstva zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD. "Pro zdravotnickou veřejnost jsou to údaje všeobecně známé. Za stejný typ péče skutečně dostávají různá zařízení různou úhradu," řekl k výsledkům analýzy Němeček.

Je podle něj dobře, že se s tím seznámilo i ministerstvo financí.

Oba resorty se nyní podle něj budou snažit ceny špitálů sladit. Vzniknout by kvůli tomu měly dokonce expertní týmy, které by měly hospodaření nemocnic průběžně hodnotit. 

Přitom šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček se na těchto praktikách sám v minulosti podílel. Fintu, jak se lehce dostat k milionům od pojišťoven, využíval jako ředitel ostravské fakultní nemocnice.

Pojišťovny šidila i Němečkova nemocnice

Případ popsalo Aktuálně.cz minulý měsíc.

Ostravská nemocnice si v květnu 2011 pořídila jedenáct defibrilátorů značky Cognis. Firmě Martek Medical, která přístroje dodala, nemocnice za každý z nich zaplatila 462 tisíc korun. Pojišťovnám, které jí měly přístroje proplatit, ale poslala fakturu na téměř dvojnásobnou sumu – 850 tisíc za kus. Zbylé peníze si nemocnice nechala.

Kam ušetřené miliony proudily, si už někdejší ředitel špitálu a současný ministr zdravotnictví nepamatuje. Ujistil jen, že se nikam nevytrácely.

"Jakékoliv příjmy včetně bonusů vždy vstupují do řádného účetnictví a jsou použity na poskytování zdravotní péče," řekl ministr. Nemocnice se přitom podle něj vždy řídila platnými daňovými zákony a zákonem o účetnictví.

Že některé nemocnice šidí pojišťovny, odhalil už dříve také audit, jehož výsledky loni zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloři zjistili nesrovnalosti ve čtyřech fakultních nemocnicích - vinohradské, olomoucké, královéhradecké a Všeobecné fakultní nemocnici.

"Slevy", které si nemocnice nasmlouvaly s dodavateli a které nepřiznaly pojišťovnám, podle auditorů činily až polovinu ceny materiálů. Špitálům tak z bonusů přitékaly neprůhledně stamiliony.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

Šuráň po deseti letech končí jako prezident svazu minipivovarů, vystřídá ho Voldřich ze Zvíkova

Za nového prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů zvolila čtvrteční valná hromada Michala Voldřicha z Pivovarského dvoru Zvíkov. Po deseti letech vystřídá ve vedení Jana Šuráně, který byl v čele svazu od jeho vzniku. Na pozici už znovu nekandidoval, chce ale nadále organizovat hlavní svazové akce, jako je Festival minipivovarů na Pražském hradě a Jarní cenu sládků, která se koná právě na Zvíkově. Pro zvolení Voldřicha bylo všech 64 přítomných členů svazu.

Místopředsedy svazu se stali Radovan Koudelka ze Zámku Zábřeh - Ostrava a Miloš Hrabák z Pivovaru Welzl Zábřeh. "Bylo to hezkých deset let, podařilo se nám svaz založit a vybudovat to, že nás začali vnímat velcí (výrobci), malí i veřejnost," řekl končící prezident Šuráň.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Proud lávy ze sopky na ostrově La Palma výrazně zpomalil, možná do moře nedorazí

Proud lávy ze sopky na španělském ostrově La Palma od nedělní erupce výrazně zpomalil a možná tak ani nedorazí do moře, čehož se od počátku týdne mnozí odborníci obávají. Po střetu žhavé lávy s mořskou vodou by totiž podle vědců nastala chemická reakce, která by do vzduchu uvolnila obrovské množství páry s nebezpečnými látkami a kousky vulkanického skla. 

Láva, jejíž masa v místech dosahuje výšky až 12 metrů, se nyní pohybuje rychlostí asi čtyři metry za hodinu, v pondělí to přitom bylo asi 700 metrů za hodinu. Díky výraznému zpomalení možná láva na pobřeží ani nedorazí.

Láva na tomto Kanárském ostrově v Atlantiku zničila dosud na 166 hektarů a pohltila podle satelitních snímků asi 350 domů. Oběti ani zraněné si přírodní katastrofa nevyžádala, na šest tisíc lidí zůstává evakuováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy