Ozbrojené domobrany budou nezákonné. Nejde nás zakázat, tvrdí zakladatel jedné z nich

Radek Dragoun Radek Dragoun
20. 9. 2019 5:30
Mají své velitele, často chodí v uniformách a jsou ozbrojení. Před spolky, které mají často v názvu výrazy jako domobrana, varuje Bezpečnostní informační služba a pravidelně je zmiňuje i zpráva o extremismu. Přestože jejich aktivita v posledních letech klesá, rozhodlo se je ministerstvo vnitra postavit mimo zákon. Za členství v nich by v budoucnu mohla hrozit pokuta 200 tisíc korun.
Muži s nášivkami Národní domobrany učili v roce 2017 střílet děti v Orlové.
Muži s nášivkami Národní domobrany učili v roce 2017 střílet děti v Orlové. | Foto: Facebook

Na fotce stojí uprostřed louky několik mužů staršího věku, kteří jsou oblečení v maskáčích. Většina z nich v ruce drží dlouhé zbraně. Podobných snímků je na sociálních sítích mnoho. Jde o nestátní ozbrojené spolky, milice a domobrany. Za cíl si dávají "bránit Česko" a jeho občany v momentech, kdy selžou bezpečnostní složky státu.

"Je pojistkou občanů proti zradě a selhání politických elit a bezpečnostních složek, kterých jsme byli v naší novodobé historii mnohokráte svědky. Národní domobrana vede občany k vlastenectví, brannosti a upevňuje jejich pouto k rodnému místu," píše na svých stránkách například spolek Národní domobrana.

Jejich cíle však bývají i odvážnější. Reportér slovenského Denníku N se před časem infiltroval mezi Československé vojáky v záloze. Byl svědkem toho, jak náčelnice štábu Andrea Krulišová představuje svůj plán teroristických útoků v Česku, po kterých by v zemi klesl počet obyvatel na sedm milionů. Terčem mají být liberálové, ti, které nazývá "pátou kolonou", nebo Romové.

Bezpečnostní složky zatím příliš nevěří, že k něčemu podobnému dojde, přesto jejich aktivity bedlivě sledují. "Aktivity paramilitárních a domobraneckých uskupení nepředstavovaly reálnou bezprostřední hrozbu pro demokratické základy či bezpečnost České republiky. Nedošlo k jejich radikalizaci či intenzivnějšímu užívání násilí, naopak poklesla aktivita i jejich bezpečnostní potenciál vlivem řady faktorů," uvádí se například v poslední výroční zprávě české kontrarozvědky.

Ministerstvo vnitra se přesto rozhodlo, že tyto skupiny postaví mimo zákon. Koneckonců ve zprávě o extremismu za druhé čtvrtletí letošního roku je označuje za bezpečnostní riziko.

"Navrhovaný zákon by měl jednoznačně stanovit, že v Česku jsou nelegální různé paramilitární struktury, které by si mimo právní rámec činily nárok na nahrazování, zastupování či doplňování jejího bezpečnostního systému," sdělil Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

"Nikdo nám nebude nic zakazovat"

Za účast v takové skupině bude od roku 2022 hrozit až dvousettisícová pokuta. Českoslovenští vojáci v záloze, na které by mohl zákon dopadnout, pochopitelně snahu ministerstva vnitra odsuzují.

"Nejsme registrovaným spolkem, nejde nás zakázat. Jsme svobodným hnutím a sdružujeme občany České a Slovenské republiky, kteří sloužili v Československé lidové armádě většinou jako vojáci základní služby. Dva roky života jsme věnovali své vlasti a to jediné, co nám stát za to dal, je vojenský výcvik a vojenské knížky. Nikdo nám nebude nic zakazovat," řekl Aktuálně.cz Ondřej Hrčiak, který se představil jako zakladatel Československých vojáků v záloze.

Třiapadesátiletý otec pěti dětí o sobě tvrdí, že zbraně nikdy neměl rád. "Ze všech sil se snažím doufat, že je v Čechách a na Slovensku nebudeme brzy potřebovat," dodal Hrčiak, který je v soukromém životě grafikem na volné noze. 

Myslivců se zákon nedotkne

Ministerstvo se však v důvodové zprávě s argumentem Hrčiaka vyrovnává. Počítá s tím, že některé domobrany nejsou oficiálně registrované. Zákon by se měl tedy dotknout i těch, které existují pouze neformálně. Pro posouzení bude důležité zejména to, jestli skupina bude mít nějaké politické či společenské cíle, které je schopná prosazovat i ozbrojenou formou. Nebude přitom podstatné, jestli členové milicí drží zbraně legálně.

Zákon tedy v žádném případě nedopadne například na myslivce či sportovní střelecký klub. "Ozbrojenou skupinou však není ani například branný spolek, který organizuje výuku a výcvik ve střelbě fakticky ve formě vojenského výcviku, pokud jeho cílem je toliko zvyšovat znalosti a dovednosti svých členů, a nikoliv ozbrojenými prostředky prosazovat svou společenskou agendu," uvedlo ministerstvo v návrhu.

Bez obav mohou zůstat také například airsoftové kluby či zájmové organizace sdružující držitele zbraní za účelem podpory práva na vlastnictví, držení a nošení zbraní, ujišťuje vnitro.

Domobrany chtěly bojovat s Ruskem proti NATO

Odborník na extremismus Miroslav Mareš tvrdí, že zákon přichází v době, kdy paradoxně dochází k poklesu rozvoje podobných spolků. Nejaktivnější byly v letech 2015 a 2016, kdy nejsilněji probíhala migrační krize a kvůli dění na východní Ukrajině byla vyhrocená mezinárodní situace. "Řada lidí měla pocit, že bude bojovat v případě války s Ruskem proti NATO, což v současné době asi není na pořadu dne," řekl Mareš.

Právě příklon k Rusku je alespoň pro ty nejpočetnější domobrany charakteristický. Nakonec některé Čechy, kteří na Donbasu bojují na straně separatistů, pojí s představiteli těchto domobran úzké vazby. To je i případ Pavla Botky, který před časem přišel v bojích o nohu, o čemž Aktuálně.cz informovalo.

Jedna z hlavních představitelek Národní domobrany Nela Lisková dokonce v Ostravě založila Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a jmenovala se honorární konzulkou. Soud však ambasádu samozvané republiky, kterou založili separatisté na části ukrajinského území, před dvěma lety zrušil.

Pokud se podaří ministerstvu vnitra zákon prosadit, protizákonná bude pravděpodobně i Národní domobrana, ve které Lisková působí. Politolog Mareš upozorňuje na to, že postavení těchto skupin mimo zákon může vést k tomu, že budou působit skrytě. "Mohou zajít více do podzemí, být skrytější a nebezpečnější," varuje Mareš.

Zároveň však dodává, že pro tato uskupení je leckdy důležitější jejich prezentace než reálná činnost, o čemž svědčí i množství fotek, které umísťují na internet. "Potřebují ukazovat, že existují. V tomto směru zákon zastaví propagandistický efekt, který je důležitý pro prokremelské působení. Ukazují, že tady existuje opoziční síla, která je ochotná se postavit proti státu v případě angažmá NATO proti Rusku," dodal Mareš.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Trump zrušil veškeré sankce, které USA uvalily na Turecko kvůli operaci v Sýrii

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Trump to oznámil na tiskové konferenci s tím, že Turecko informovalo americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý.

Trump také naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se "stalo něco, co by se mu nelíbilo".

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Pohledávky britské Citibank vůči OKD jsou platné, rozhodl soud

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 2016 britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Spor pravděpodobně bude pokračovat u vyšší instance, protože zástupce insolvenčního správce i státní zástupce se odvolají. Rozhodnutí soudu právníci obou stran odmítli komentovat.

Těžební firma OKD se do úpadku dostala v roce 2016. Insolvenční správce Lee Louda tehdy pohledávky Citibank zamítl, a banka se tak nemohla účastnit insolvenčního řízení, jinak by byla největším věřitelem firmy. Citibank zastupuje držitele dluhopisů, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež v té době byla majitelem OKD. Společnost OKD za tyto závazky ručila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy