Exvoják hrozil vystřílením vlády a parlamentu, potrestán nebude. Nemohl politiky ovlivnit, řekl soud

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
11. 4. 2018 12:18
Martin Holkup pronesl výhrůžky směrem k politikům v době, kdy o vyhlášení války nerozhodovali, tvrdí Nejvyšší soud.
Foto: ČTK

Praha - Hranice svobody projevu jsou v Česku volnější, než by se mohlo zdát z vytrvalé kritiky některých politiků a aktivistů, podle nichž v zemi žádná svoboda slova není.

Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí, kterým končí případ Martina Holkupa. Veterán armádní mise v Bosně v reportáži ČT o iniciativě "Československých vojáků v záloze proti válce plánované velením NATO" vysílané v říjnu 2015 prohlašoval, že "my samozřejmě pod vlajkou NATO do žádné války nepůjdeme a jsme připraveni se vůči státu takovýmto opatřením aktivně bránit".

Svá slova rozvíjel citátem spisovatele Ernesta Hemingwaye, že by lid "měl v první den války postřílet svoji vládu", k čemuž dodal: "Tohle politikům vzkazuji, že jestli nás do tohodletoho dovedou, první se bude střílet ve Strakově akademii a v parlamentu, ať si to uvědomějí."

"Českoslovenští vojáci v záloze" (jedná se o iniciativu, nikoliv o obecné označení vojáků v povinné záloze, pozn. red.) se tou dobou profilovali jako proruská milice, která po lesích s maketami zbraní a v maskáčích nacvičovala zadržování uprchlíků. Stát se od nich distancoval. Kvůli Holkupovu vyjádření se následně mezi sebou rozhádali.

Holkupův případ se dostal k soudu, který mu na okresní úrovni nejprve vyměřil osmiměsíční podmínku s odkladem na dva roky za "vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci". Krajský soud v Českých Budějovicích ale jeho odvolání vyhověl s tím, že Holkup vyjádřil "naléhavý protiválečný apel vyjádřený nadsázkou, která nebyla míněna vážně, nebyla způsobilá vyvolat obavu a nemohla mít vliv na zákonodárnou ani výkonnou moc".

Toto rozhodnutí napadl Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který Holkupova slova interpretoval jako výhrůžku s cílem přimět státní orgány, aby v určitých případech konaly jinak, než původně zamýšlely.

Nejvyšší soud ale Zemanovo dovolání odmítl. Pod vedením soudce Petra Hrachovce se přiklonil k výkladu, že Holkupova slova byla "krajně vyhraněným vyjádřením protiválečného postoje".

"Musí jít o výhrůžky, které jsou alespoň způsobilé obavu vyvolat. Z toho pak musí vyplývat způsobilost výhrůžek ovlivnit výkon pravomoci orgánu veřejné moci, v daném případě výkon pravomoci vlády a parlamentu," argumentuje Nejvyšší soud.

Holkupovy výhrůžné výroky podle soudu zazněly za okolností, "kdy žádné otázky týkající se vyhlášení válečného stavu či vstupu ČR a její armády do války ve spojitosti s členstvím v NATO vůbec nebyly aktuální, neřešily se, nebyly předmětem jednání či snad dokonce rozhodování vlády a parlamentu".

V roce 2015 čeští politici rozhodovali o průjezdech konvojů amerických obrněnců do východoevropských zemí v rámci demonstrace odhodlání NATO bránit své východní členy poté, co Rusko vojensky obsadilo a anektovalo Krym a po boku donbaských povstalců bojovali proti ukrajinské armádě i ruští vojáci.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy