Exvoják hrozil vystřílením vlády a parlamentu, potrestán nebude. Nemohl politiky ovlivnit, řekl soud

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
11. 4. 2018 12:18
Martin Holkup pronesl výhrůžky směrem k politikům v době, kdy o vyhlášení války nerozhodovali, tvrdí Nejvyšší soud.
Foto: ČTK

Praha - Hranice svobody projevu jsou v Česku volnější, než by se mohlo zdát z vytrvalé kritiky některých politiků a aktivistů, podle nichž v zemi žádná svoboda slova není.

Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí, kterým končí případ Martina Holkupa. Veterán armádní mise v Bosně v reportáži ČT o iniciativě "Československých vojáků v záloze proti válce plánované velením NATO" vysílané v říjnu 2015 prohlašoval, že "my samozřejmě pod vlajkou NATO do žádné války nepůjdeme a jsme připraveni se vůči státu takovýmto opatřením aktivně bránit".

Svá slova rozvíjel citátem spisovatele Ernesta Hemingwaye, že by lid "měl v první den války postřílet svoji vládu", k čemuž dodal: "Tohle politikům vzkazuji, že jestli nás do tohodletoho dovedou, první se bude střílet ve Strakově akademii a v parlamentu, ať si to uvědomějí."

"Českoslovenští vojáci v záloze" (jedná se o iniciativu, nikoliv o obecné označení vojáků v povinné záloze, pozn. red.) se tou dobou profilovali jako proruská milice, která po lesích s maketami zbraní a v maskáčích nacvičovala zadržování uprchlíků. Stát se od nich distancoval. Kvůli Holkupovu vyjádření se následně mezi sebou rozhádali.

Holkupův případ se dostal k soudu, který mu na okresní úrovni nejprve vyměřil osmiměsíční podmínku s odkladem na dva roky za "vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci". Krajský soud v Českých Budějovicích ale jeho odvolání vyhověl s tím, že Holkup vyjádřil "naléhavý protiválečný apel vyjádřený nadsázkou, která nebyla míněna vážně, nebyla způsobilá vyvolat obavu a nemohla mít vliv na zákonodárnou ani výkonnou moc".

Toto rozhodnutí napadl Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který Holkupova slova interpretoval jako výhrůžku s cílem přimět státní orgány, aby v určitých případech konaly jinak, než původně zamýšlely.

Nejvyšší soud ale Zemanovo dovolání odmítl. Pod vedením soudce Petra Hrachovce se přiklonil k výkladu, že Holkupova slova byla "krajně vyhraněným vyjádřením protiválečného postoje".

"Musí jít o výhrůžky, které jsou alespoň způsobilé obavu vyvolat. Z toho pak musí vyplývat způsobilost výhrůžek ovlivnit výkon pravomoci orgánu veřejné moci, v daném případě výkon pravomoci vlády a parlamentu," argumentuje Nejvyšší soud.

Holkupovy výhrůžné výroky podle soudu zazněly za okolností, "kdy žádné otázky týkající se vyhlášení válečného stavu či vstupu ČR a její armády do války ve spojitosti s členstvím v NATO vůbec nebyly aktuální, neřešily se, nebyly předmětem jednání či snad dokonce rozhodování vlády a parlamentu".

V roce 2015 čeští politici rozhodovali o průjezdech konvojů amerických obrněnců do východoevropských zemí v rámci demonstrace odhodlání NATO bránit své východní členy poté, co Rusko vojensky obsadilo a anektovalo Krym a po boku donbaských povstalců bojovali proti ukrajinské armádě i ruští vojáci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy