Praha - Upálení Jana Palacha se brzy stalo pro vládnoucí režim událostí, kterou by nejradši vymazal z historie i paměti lidí. Státní bezpečnost už rok po činu dvacetiletého studenta založila zvláštní svazek "Akce Palach" a nechala i vykopat Palachovy pozůstatky na Olšanských hřbitovech.
Samotné vyšetřování tragického činu dvacetiletého studenta ovšem bylo vedeno slušně, profesionálně. Podílely se na něm stovky vyšetřovatelů z celé republiky včetně expertů například z Kriminalistického ústavu.
"Z dobového pohledu bylo vyšetřování skutečně poměrně korektní," potvrdil Aktuálně.cz historik Petr Blažek, který je spoluautorem nové obsáhlé publikace o Janu Palachovi. Její součástí je i vůbec první přesná rekonstrukce Palachova činu včetně dobových dokumentů z archívů bezpečnostních složek.
Co vypověděli očití svědci
Blažek shromáždil například výpovědi všech přímých svědků, kteří se odpoledne 16. ledna 1969 nacházeli v horní částí Václavského náměstí a hořící postavu viděli.
"Když začal hořet, předstoupil dva tři kroky před sloup, úplně klidně, otřel si ruce a asi dvakrát nebo třikrát si sáhl rukama na hrudník. Ruce mu při tom hořely. Pak udělal pár skoků a sportovním způsobem se přenesl přes zábradlí, oddělující chodník od vozovky a proběhl mezi dvěma zaparkujícími auty. Hořící mladík běžel přes vozovku směrem k Domu potravin. Plamen byl naprosto bez dýmu, takový jasně oranžový," vypověděl vyšetřovatelům dvaapadesátiletý technik Rudolf Hruška.
Šestatřicetiletá účetní Marta Indrová byla první, kdo si přečetl Palachův dopis, v němž student zdůvodnil svůj čin.
"Když byl požár uhašen, tak mladík říkal, že zde má tašku, a já se ho ptala, kde. Mladák uvedl, že u fontány. Uvedl, že v tašce má dopis, a aby byl přečten. Z tohoto důvodu jsem odešla k fontáně, kde ležel přes zábradlí přehozen zimní kabát a na zemi ležela aktovka," vypověděla později vyšetřovatelům žena.
Dodala, že v aktovce byl dopis bez adresy. "Byl zalepen jen napůl, a tak jsem jej otevřela a přečetla jsem si jen začátek dopisu, ze kterého jsem zjistila, že čin, který spáchal mladík, byl motivován politickou situací," konstatovala žena.
Pochodeň číslo 1. Kdo další?
Vyšetřování se soustředilo především na to, zda skutečně existuje skupina, kterou Palach zmiňoval ve svých dopisech a jejiž členové měli pokračovat v upalování, pokud nebudou splněny jejich požadavky - okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování sovětských okupačních listů Zprávy.
"Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21.1.1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (časově neomezenou stávkou) našich požadavků, vzplanou další pochodně," napsal v jednom z listů Palach, který se podepsal jako Pochodeň č.1.
Vyšetřovatelé vyslechli stovky svědků, existenci organizované skupiny ovšem neprokázali, a tak na konci června 1969 případ odložili.
"Trestní stíhání proti neznámému pachateli v souvislosti se sebeupálením Jana Palacha zastavili 26. června příslušníci Správy vyšetřování VB kpt. Jiří Ryant a mjr. Miroslav Novák s odůvodněním, že se nepodařilo získat žádné konkrétní důkazy o existenci údajné skupiny, kterou Jan Palach zmiňoval ve svých posledních dopisech," uvedl historik Blažek v nové publikaci o Palachovi.
StB nechala vykopat hrob
Po Palachově smrti 19. ledna 1969 ještě dostala jeho matka telegram s kondolencí od Ludvíka Svobody, Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského a Oldřicha Černíka.
"Při prvním výročí v lednu 1970 již nebylo jeho jméno veřejně připomínáno," připomněl historik Petr Blažek. "Postupně bylo zlikvidováno místo jeho posledního odpočinku na Olšanských hřbitovech."
Napřed nechala StB odstranit a roztavit náhrobní desku od sochaře Olbrama Zoubka. Pak přišly na řadu i Palachovy ostatky. StB dlouhodobě vydírala Palachovu matku Libuši i bratra Jiřího, aby souhlasili s exhumací a zpopelněním.
"Pod dohledem příslušníků tajné policie poté pracovníci hřbitovní správy 22. října 1973 nad ránem vykopali palachovy ostatky, které poté zpopelnili ve Strašnickém krematoriu," uvedl Blažek. Na hrobce se pak objevil nápis, že zde leží Marie Jedličková.
"Urnu s popelem převzala Libuše Palachová. Teprve na konci března 1974 ji mohla uložit na hřbitově ve Všetatech," dodal historik Blažek. Na Olšanské hřbitovy se urna s Palachovým popelem vrátila až v říjnu 1990.
