Pro Jaroslava Chýlka byla funkce náměstka ministra vnitra pro informatiku jediným postem ve státní správě, který kdy zastával. Zhruba roční práce pro stát ho však spolu s kolegou z resortu, ředitelem sekce rozvoje řízení ICT ve veřejné správě Jindřichem Kolářem, přivedla k trestnímu soudu. Zodpovídali se z toho, že nechali o miliony korun přečerpat smlouvu na dodání právních služeb k přípravě veřejných zakázek na nové veřejné registry.
V prosinci 2014 je kvůli tomu senát Městského soudu v Praze v čele s Alexandrem Sotolářem potrestal za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Chýlkovi vyměřil šest měsíců se zkušební lhůtou jednoho roku a Kolář dostal jeden rok se zkušebním obdobím dvou let. Za poradenství advokátním firmám v čele s Weinhold Legal nechali vyplatit přes 16 milionů korun, ačkoliv smluvní limit byl 6,5 milionu.
Chýlek trval na své nevině. Obhajobu stavěl na tom, že o překročení objemu plateb nedostal informace. Jeho verzi u soudu pak potvrdili tři podřízení úředníci. Senát soudce Sotoláře na jejich výpovědích postavil valnou část odsuzujícího verdiktu. Jak později Chýlek porovnáním zvukových záznamů těchto svědectví s jejich přepisem zjistil, Sotolář je v rozsudku interpretoval v opačném vyznění nebo jejich podstatné části vynechal.
"Nejdřív jsme dostali rozsudek, ve kterém byly obrácené výpovědi svědků. Protokoly jsme dostali až za osm měsíců, ty byly také špatně. Týdny jsem přepisoval a porovnával to, co je v protokolech, s tím, co skutečně zaznělo. Absolutně to nesouhlasilo," řekl Aktuálně.cz Chýlek. Na dílčí okolnosti kauzy upozornil server Česká justice. Deník Aktuálně.cz nyní na základě získaných materiálů rekonstruuje celý příběh včetně podrobností.
Z výpovědí ve prospěch obžalovaných důkaz o vině
Z dokumentů plyne, že v protokolu chyběla důležitá část výpovědi tehdejší ředitelky projektu Registru práv a povinností Štěpánky Cvejnové. Ve vynechané pasáži odpovídala na otázku Sotoláře, zda se na ministerstvu probíralo možné přečerpání smlouvy. "Já už jsem tady říkala, že nevím, jestli, kdo a kdy nám řekl, že je přečerpáno. Že jsem viděla pouze tabulku, (…) ale že si nevybavuji, že z té tabulky vyplývalo, jestli je přečerpáno, anebo ne."
"Oficiálně, že by mi někdo sdělil písemně, že je překročeno, takový oficiální dokument jsem do ruky nedostal," vypověděl do protokolu tehdejší ředitel odboru správních činností na ministerstvu vnitra Zdeněk Němec. V rozsudku však Sotolář smysl jeho slov obrátil, když uvedl, že o přečerpání finančního limitu "nepřímo svědčí i shora citovaná svědectví Ing. Štěpánky Cejnové, JUDr. Zdeňka Němce (…)," stojí ve verdiktu.
Když se po rozsudku dostaly Chýlkovi do rukou zvukové záznamy a protokoly, stěžoval si Sotolářovi na chyby v nich obsažené. Předseda senátu však do přepisů nechal zpětně zanést jen citovanou pasáž ředitelky Cvejnové. Opominul však další části její výpovědi ve prospěch obžalovaných, nechal bez korekce i opačné vyznění slov ostatních svědků.
Rozsáhlé nezákonné protokolování
Proti verdiktu se Chýlek s Kolářem odvolali k Vrchnímu soudu v Praze, kde jejich kauzu vyřizoval soudce Pavel Zelenka. Uspěli. Soudce Zelenka Sotolářův rozsudek zrušil a nařídil případ znovu projednat. Vrchní soud výslovně uvedl, že Sotolář selhal v povinnosti korektním způsobem zachytit průběh procesu.
"Vrchní soud v Praze na základě zjištění rozsáhlého nezákonného způsobu protokolování především výpovědí pro meritorní rozhodnutí významných svědků Ing. Štěpánky Cvejnové, JUDr. Zdeňka Němce a Michala Hauzra, který zde příkře odporoval povinnosti soudu prvního stupně výstižně vylíčit průběh svědeckých výpovědí, dospěl k závěru, že se (…) jedná o podstatnou vadu řízení, která s vysokou mírou pravděpodobnosti mohla mít vliv na správnost výroku o vině napadeného rozsudku," napsal Zelenka.
Při druhém projednání případu ovšem Sotolářův senát navzdory zjištěním vrchního soudu rozhodl totožně, včetně uložených trestů. Po druhém odvolání obou obžalovaných už vzal vrchní soud odpovědnost na sebe. Soudce Zelenka v říjnu 2016 Chýlka s Kolářem pravomocně očistil. Současně zajistil kompletní opravu protokolů v celkem devíti pasážích, ve kterých nechal Sotolář zásadní chyby.
"Dostavil se osvobozující rozsudek, ale nedostavila se žádná euforie, spíš jen ulehčení," popsal Aktuálně.cz Chýlek pocity z kauzy, jež ho včetně vyšetřování zatěžovala téměř šest let. S povděkem kvitoval fungování dvoustupňové justice. "Měl jsem strach, abych se nesetkal s někým, kdo bude mít špatný den. Ale soudce Zelenka to měl načtené, před jeho přístupem smekám," dodal.
Bylo vyloučeno učinit závěr o vině
Soudce Zelenka jasně pojmenoval nezákonné zacházení s protokoly, současně vyhmátl další nedostatky v Sotolářově rozhodování. Obžalovaní podle původního rozsudku přesáhli smluvní limit na právní poradenství už v listopadu 2009.
Jenže Zelenka zjistil, že do konce roku 2009 se spotřebovalo jen něco přes třetinu 6,5milionové smlouvy. Sotolář vycházel z data vystavených faktur, nikoliv jejich skutečného proplacení.
"Při důsledném respektování zásady in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného, pozn. aut.) bylo vyloučeno učinit jednoznačný a nezpochybnitelný závěr, že by oba obžalovaní v rozhodných obdobích jednali s vědomím, že v důsledku jejich rozhodnutí a následných majetkových dispozic došlo k dosažení v zásadě nepřekročitelné smluvní nabídkové ceny," zní shrnutí výtek vůči Sotolářově rozhodnutí ve verdiktu vrchního soudu.
O důvodech Sotolářova selhání nechce Jaroslav Chýlek spekulovat. Jeho advokát Prokop Beneš spatřuje pochybení v práci policie i žalobců, podle něj kauza k soudu nepatřila.
Právní zástupce Jindřicha Koláře Josef Monsport pak míní, že Sotolář neměl důvod nikomu přitížit. "Domnívám se spíše, že si osvojil styl práce, že již po podání obžaloby si vytvořil pro sebe kriminální obraz kauzy a snažil se ho svým postupem naplnit," řekl Aktuálně.cz.
O kauze nevíme, nikdo nás neupozornil
Na dotazy Aktuálně.cz Sotolářovi nadřízení uvedli, že o popisovaném případu neví. Podle místopředsedy soudu Jana Kadlece nelze prověřovat všechna odvolací rozhodnutí. "Pokud předseda senátu nerozpozná vady protokolace - což mnohdy skutečně nejde a není reálné - a protokol podepíše, jistě nejde bez dalšího o kárné provinění," dodal Kadlec s tím, že případ je stejně promlčený.
Jaroslav Chýlek, který po odchodu z vnitra roku 2010 působí v privátní sféře, se sice dočkal zprošťujícího rozsudku, odškodnění však nikoliv. Jeho žalobu na půl milionu korun letos v červnu Obvodní soudu pro Prahu 2 zamítl. "Z výsledku odškodňovacího řízení jsem, hodně slušně řečeno, rozčarovaný. Stát tak nějak 'drží basu' s pochybeními, která se stala. Tím vlastně bagatelizuje to, jak zasáhl do životů nespravedlivě stíhaných," říká jeho advokát Beneš.
Na způsob zacházení s protokoly v případech soudce Sotoláře upozornila loni na podzim média. Popsala manipulace s přepisy výpovědí v kauze Opencard, v níž stáli před trestním soudem někdejší pražští politici v čele s bývalým primátorem Tomášem Hudečkem. Sotolář jejich svědectví interpretoval a zanášel do protokolů i rozsudku v obráceném smyslu. Obžalované nakonec pravomocně očistila nově určená soudkyně.
Předseda městského soudu Libor Vávra i ministryně spravedlnosti Marie Benešová podali kvůli tomu na Sotoláře kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud ho v červenci v souladu s Vávrovým návrhem potrestal zbavením funkce předsedy senátu. Soudce odmítl, že by chtěl někomu ublížit. "Proč bych to dělal? Neměl jsem žádný osobní zájem na výsledku řízení, případně snad na odsouzení obžalovaných," řekl při kárném řízení.
O nic se nejednalo, nebo to bylo promlčené
Předseda pražského městského soudu Libor Vávra Aktuálně.cz řekl, že po podání kárné žaloby na Sotoláře v kauze Opencard dostal upozornění na jeho další údajné manipulace s protokoly.
"Byly asi tři nebo čtyři. Všechny vyplývaly z informací obhájců, možné i nějaké fyzické osoby," uvedl. "U jednoho jsem zjistil, že se nejednalo o nic, co by mělo zakládat důvod pro kárný návrh. Další jsme odložili s tím, že i kdyby tam něco bylo, tak už je to promlčené," dodal Vávra. Kárná žaloba se musí podat do tří let od případného prohřešku.
Ačkoliv pro Sotoláře kvůli kauze Opencard žádala ministryně spravedlnosti Marie Benešová zákaz práce soudce, Vávra navrhl "jen" zbavení funkce předsedy senátu. Český rozhlas minulý týden upozornil, že předseda soudu byl Sotolářovi svědčit na svatbě.
Případy soudce Sotoláře naplno ukázaly, že v prvním stupni soudnictví neexistuje nástroj pro kontrolu správnosti protokolů. Na případné chyby si musí přijít obžalovaní sami.
"Odpovědnost za chod jednání a jeho výstupy je a vždy bude primárně na předsedech senátů a role (a kapacita) Ministerstva spravedlnosti jako dohledového orgánu je omezená," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Lucie Machálková. Samotný Městský soud v Praze žádné opatření kvůli Sotolářovi nepřijal.
