Souhrn událostí:
Vážení čtenáři, online přenos z dění 17. listopadu nyní končí. Děkujeme za pozornost.
Cenu Paměti národa obdrželo večer v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Ceremoniálu se zúčastnil i prezident Petr Pavel s manželkou Evou.
Spuštěním české vlajky, písní Modlitba pro Martu a následným Vox populi vyvrcholili večer v Plzni celodenní program k 35. výročí pádu komunistického režimu. Vše se odehrálo na balkoně v nejvyšším patře Americké 42, budově bývalého krajského výboru KSČ, z jehož střechy se před pěti lety sundávala odříznutá třímetrová komunistická rudá hvězda. Na opuštěnou budovu si pak mohli lidé nechat z protějšího domu "napsat" laserovým světlem svůj názor nebo vzkaz.
Na 200 lidí vytvořilo v Kladně živý řetěz, připomněli si tak revoluční události. K připomínce roku 1989 přibyl u kladenského divadla nový památník nazvaný Společně, jehož součástí je osvětlená trikolora. Dnes zářila nepřetržitě, ale běžně se bude rozsvěcet jen na určitý dotyk. Vytvoření živého řetězu bylo pokusem o opakování počinu při revolučních událostech 26. listopadu 1989.
Na Koncert pro budoucnost, kterým tradičně vrcholí oslavy 17. listopadu, promluvili také zástupci slovenské kultury - bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá a bývalý ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička.
"Moc bych si přál, abych tady mohl říct, že Slovensko je země, která se v uplynulých pětatřiceti letech poučila ze svých chyb, že je to země, jejíž občané si váží odkazu sametové revoluce, ale bohužel by to nebyla úplně pravda," uvedl Drlička. "Slovenská kultura je od září tohoto roku ve stávce, více než 4000 lidí z více než čtyř set institucí každý den čelí neodborným zásahům do chodu svých institucí, urážkám a lžím ze strany politiků. To se bohužel neděje jen na Slovensku, Nárůst krajní pravice a populistického nacionalismu vidíme napříč celou Evropou," dodal.
Modlitbu pro Martu v podání herečky Markéty Matulové si v Brně poslechlo zaplněné náměstí Svobody. Následovala česká hymna, při které se ke zpěvačce Anetě Langerové přidalo i mnoho příchozích, a slovenská hymna v podání Mímy Krajčové. V řečnickém bloku lidé z pódia varovali před vývojem na Slovensku po nástupu vlády Roberta Fica.
Na Národní třídu přišlo oslavit 17. listopad přes 93 000 lidí, uvedl pořadatel s odkazem na data mobilního operátora T-Mobile.. Loni přišlo 80 000 návštěvníků. Podle organizátorů nejvíce lidí přišlo na promítání premiéry filmu Svoboda nás spojuje, po které v symbolickém čase 17:11 následovala píseň Modlitba pro Martu.
Před palácem Bellevue na Smetanově nábřeží v Praze, který vlastní společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), protestovalo zhruba 20 studentů. Vymezit se chtěli vůči obchodní a politické činnosti podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, kteří EPH spoluvlastní. Kritizovali, že EPH patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Evropě a prostřednictvím médií, které Křetínský s Tkáčem vlastní, ovlivňují veřejnou debatu ve prospěch svých obchodních zájmů.
Policie před Úřadem vlády zadržela muže, který hajloval. Protest odpůrců vlády a Ukrajiny svolal aktivista Ladislav Vrabel. Se snahou předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem neuspěli, Úřad vlády je ve státní svátek uzavřen.
Lidé na akci skandovali například "Fico do Ruska". Slovensko pod Ficovou vládou spolu s Maďarskem kritizuje protiruské sankce Evropské unie či západní vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
"Tato doba nepřeje demokracii a svobodě. Netýká se to jen Slovenska, ale i celého světa. Čas od času se zdá, jako by tyto hodnoty už vycházely z módy, jako by budoucnost patřila diktaturám, populistům a extremistům," řekl novinářům před začátkem shromáždění předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka, který sametovou revoluci označil za jednu z nejdůležitějších událostí ve slovenské historii.
Nesouhlas s politikou slovenského premiéra Roberta Fica a jeho vlády dali najevo lidé a politici na shromáždění v centru Bratislavy, které svolaly tři opoziční strany. Demonstraci zorganizovaly na náměstí SNP, kde lidé před 35 lety opakovaně protestovali během sametové revoluce, která na Slovensku dostala přívlastek něžná.
"Slovensko je a navždy zůstane součástí západní civilizace. Nepřejeme si, aby nás někdo tahal k Moskvě," řekl z pódia poslanec Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a někdejší disident František Mikloško, který patřil po pádu komunistického režimu k ústředním postavám slovenské politiky. Mikloško podobně jako prezident Peter Pellegrini kritizoval slovenskou vládu za to, že se nezapojila do oslav Dne boje za svobodu a demokracii.
Tisíce lidí na pražské Národní třídě sledovaly premiéru filmu Svoboda nás spojuje k 35. výročí sametové revoluce, který hledá odpověď na otázku, co znamená svoboda. Po skončení projekce si lidé v symbolickém čase 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Letos ji zpívala na balkoně Paláce Metro herečka Anna Fialová.
Snímek promítaný na fasády domů na Národní třídě mohli lidé v 17:00 sledovat na několika projekčních místech, během dne bude ještě v pravidelných intervalech na jednotlivých místech promítán až do 20:00.
Aktivista Vrabel ukončil protestní pochod u Strakovy akademie. Odpůrcům vlády doporučil vyrazit na Národní třídu individuálně. Sám tam zamíří.
Stovky lidí si i přes chladné a deštivé počasí na Masarykově náměstí v centru Hradce Králové připomněly 35. výročí sametové revoluce. Účastníci vzpomínkové akce vytvořili ze svíček Hradecké srdce pro Václava Havla a poté i lidský řetěz ve tvaru srdce. Poté se účastníci přesunuli do areálu Církve československé husitské Sboru kněze Ambrože, kde začal v 16:30 na nádvoří další program.
Před Úřadem vlády skončil protest proti vládě a její pomoci Ukrajině, který jeho účastníci hodinu po poledni započali před Národním muzeem. Kritici vlády chtěli ve Strakově akademii předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Budova je v den státního svátku uzavřena.
Význam svobody na zlínském náměstí Míru připomněla herečka Městského divadla Zlín Helena Čermáková, která také zazpívala Modlitbu pro Martu. Na náměstí se dnes konal Koncert svobody. Čermáková byla také účastnicí listopadových událostí v tehdejším Gottwaldově, vzpomínkových akcí na sametovou revoluci se účastní pravidelně.
"Je to pro mě potěšení, že se doba udržela, že se nezvrtla, že se nepodařilo věci zvrátit, protože to by bylo naprosto zoufalé. Jsem tak šťastná, že už 35 let můžeme žít v tom systému, ve kterém žijeme. Samozřejmě, má to spoustu much, má to spoustu problémů, ale jsme svobodní," řekla Čermáková.
Důležité podle ní je, aby si lidé nenechali svobodu vzít, také vnitřní svobodu, i aby si připomínali pozitivní věci. "Všechno není jen špatné. Ano, třeba finančně nám není nejlépe, ale je spousta jiných věcí a my se z toho zase dostaneme, já tomu věřím. Buďme šťastní za to, že můžeme číst, co chceme, dívat se, na co chceme. Můžeme cestovat, stačí se i za pár korun podívat za hranice," uvedla herečka.
Na pražské Národní třídě začala projekce filmu Svoboda nás spojuje k 35. výročí sametové revoluce. Na film naváže v 17:11 píseň Modlitba pro Martu.
Letošním tématem "Zpátky k sobě" organizátoři Koncertu pro budoucnost vyzývají k tomu, aby spolu lidé i přes rozdílné názory diskutovali a s respektem a porozuměním si naslouchali a zabránili tak rozdělování společnosti.
Různé úhly pohledu na současné i minulé dění nabídne například environmentalistka a ekoložka Yvonna Gaillyová, herec Marek Adamczyk, novinářky Marie Bastlová a Kristina Ciroková, odvolaní šéfové slovenských kulturních institucí Alexandra Kusá a Matej Drlička, sportovní komentátor Robert Záruba nebo influencer Karel Kovy Kovář.
Policie při protestu odpůrců vlády a Ukrajiny u Národního muzea zajistila pět lidí kvůli podezření z přestupku. Na místě vyřešila případ muže, který měl na sobě vojenský stejnokroj, ačkoliv není příslušníkem armády.
Někteří si na demonstraci přinesli například pyrotechniku či zbraň zvanou boxer. Lidé, které policisté zajistili, jsou podezřelí z porušení zákona o právu shromažďovacím, z přestupku proti občanskému soužití či z veřejného pohoršení, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček zaznamenal i názor tohoto příznivce hnutí ANO, který přišel uctít památku roku 1989 na Národní třídu s 35 růžemi.
Akce Milionu chvilek pro demokracii skončila. Tady vám @Aktualnecz přináší v rámci zpravodajství rozhovory s některými účastníky. Vyjadřovali vesměs radost ze svobody a situace v naši zemi. Celé zpravodajství našeho webu z dnešního dne najdete tady: https://t.co/niinzCYbU8 pic.twitter.com/6AH8IKzsqc
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
V zaplněné spodní části Václavského náměstí začal Koncert pro budoucnost, kterým vyvrcholí oslavy 17. listopadu. Na místo dorazilo několik tisíc lidí. Vedle více než desítky řečníků vystoupí mimo jiné Ivan Hlas Trio, Radůza nebo kapely Bert & Friends, The Valentines či slovenští Korben Dallas. Videopozdrav si připravila Marta Kubišová.
Demokracie nemá vyhráno a pracovat na jejím udržení je nutné stále, míní vedoucí festivalu Brněnský sedmnáctý Stano Čaban. Snahou akce, která dnes začíná na náměstí Svobody v Brně, je tak nejen připomínat události listopadů 1939 a 1989, ale i vyzývat lidi, aby se zajímali o dění kolem sebe a aktivně se zasazovali o svobodnou společnost. Program se letos více zaměří na dění na Slovensku.
Cestu průvodu z Václavského náměstí doprovázely drobné slovní potyčky, například s mladíky, kteří měli v rukou vlajku Severoatlantické aliance. Od Národního muzea šel protest nejprve po magistrále k Žitné ulici, kde se krátce zastavil u pamětní desky připomínající oběti listopadu 1939. Účastníci pochodu skandovali heslo Čechy Čechům.
Protestující proti vládě mířící od Národního muzea na Národní třídu odklonila policie ve Spálené ulici s odvoláním na zaplnění prostoru před pietním místem 17. listopadu. Pochod několika set protestujících se tak vydal na nábřeží k Mánesu a odtud k Národnímu divadlu. Cestou dav zastavil provoz několika tramvají.
Dál chtějí podle dřívějších prohlášení z Václavského náměstí pokračovat odpůrci vlády ke Strakově akademii, kde se chystají předat petici za stažení ukrajinských vlajek ze státních budov.
Ve Žďáru nad Sázavou prolomili účastníci dnešního sametového průvodu symbolickou Berlínskou zeď, již postavili v Nádražní ulici tamní gymnazisté. Průvod vedl po místech v centru spojených s prvními tamními protestními shromážděními z roku 1989. Program nazvaný Korzo Nádražní k 35. výročí sametové revoluce pak na náměstí pokračoval koncertem žďárské undergroundové kapely Atomová Mihule.
V centru Prahy protestují stovky odpůrců vlády a pomoci Ukrajině, z Václavského náměstí zamířili na Národní třídu. Zhruba 300 lidí se sešlo po 13. hodině u Národního muzea. Vadí jim ukrajinské vlajky vyvěšené na budovách ve vlastnictví státu a přístup vlády k podpoře Ukrajiny. Na místě jim oponovali sympatizanti Ukrajiny. Situaci na místě sledovala policie.
"Půjdeme na Národní třídu, abychom požádali o vládu lidu," uvedl aktivista Ladislav Vrabel za výkřiků proukrajinské skupiny "Ať žije svoboda". Z pódia pod schody Národního muzea promluvil za pískotu odpůrců akce také komunista Josef Skála. Na zpochybňování sametové revoluce reagovali podporovatelé Ukrajiny skandováním jména Václava Havla.
Názory účastníků akce Milionu chvilek pro demokracii zachytil reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Akce Milionu chvilek pro demokracii skončila. Tady vám @Aktualnecz přináší v rámci zpravodajství rozhovory s některými účastníky. Vyjadřovali vesměs radost ze svobody a situace v naši zemi. Celé zpravodajství našeho webu z dnešního dne najdete tady: https://t.co/niinzCYbU8 pic.twitter.com/6AH8IKzsqc
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
Na demonstraci na Staroměstském náměstí vystoupili zástupci spolku, hosté ze Slovenska či hudebníci David Koller a Barbora Poláková. Videopozdrav zaslala bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Všichni vystupující vesměs upozorňovali na možný nástup stran omezujících demokratické principy nebo například svobodu médií, podobně jako tomu v poslední době podle nich je například na Slovensku, vedené premiérem Robertem Ficem, či v Maďarsku v čele s Viktorem Orbánem.
Podle předsedkyně spolku Milion chvilek pro demokracii Mariany Novotné Nachtigallové by mohlo být pro demokratické principy v Česku hrozbou, že by volby příští podzim mohlo opět vyhrát hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Svůj přístup by ale podle ní měla změnit i současná vláda, která je odtržená od reality a potřeby běžných lidí. "Do voleb nám zbývá zhruba deset měsíců a budeme hrát o hodně. Pokud se k moci dostanou bezskrupulózní populisté, bude v ohrožení právní stát, občanské svobody i naše postavení v Evropské unii," dodala.
K pamětní desce směřují i pamětníci, jeden z nich uvedl, že si ze 17. listopadu nejvíce vybavuje strach a vzedmutí lidí, kteří nechtěli v minulém režimu dál žít. Při pohledu na tisíce lidí, kteří si události připomínají, cítí oslovení pamětníci vděk a naději. "Je moc dobře, že jsou tady i další generace, které to nezažily," uvedli.
Lidé se na pražské Národní třídě zastavují u stánků, poslouchají doprovodné koncerty a debaty. Někteří mají na bundách připnuté české vlajky nebo květy máku. Nechybí ani rodiny s dětmi, jedna z účastnic ČTK řekla, že svátek demokracie vnímá jako příležitost popovídat si s dětmi o tom, jaké to v Česku bylo před 35 lety a jak by chtěli, aby to v ČR vypadalo v budoucnu. "Vysvětlovali jsme dětem, že tady byli lidi, kteří ostatní omezovali a nechtěli, aby si lidé dělali, co chtěli," řekla.
Události 17. listopadu si na Národní třídě v Praze připomínají pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Většina zúčastněných se shodla, že 17. listopad vnímají jako nejdůležitější český svátek a připomínat si události před 35 lety, které vedly k pádu komunistického režimu a návratu svobody, chodí pravidelně.
Oslavit svátek demokracie mohou lidé v Praze zapálením svíček u pamětní desky nebo i diskusemi a přednáškami. Součástí programu je také řada kulturních akcí, v 17:11 lidé uslyší Modlitbu pro Martu, po které bude následovat krátká filmová projekce.
Premiér Petr Fiala ocenil medailí Karla Kramáře 17 osobností za jejich zásluhy za rozvíjení veřejné debaty, za rozvoj kultury, šíření dobrého jména Česka za hranicemi, dodržování lidských práv či statečné občanské postoje v době komunistické diktatury.
Mezi oceněnými je politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová, šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša, diplomat Martin Palouš, spisovatel Jiří Padevět nebo bývalý politik a velvyslanec Michael Žantovský.
Protestující proti vládě a pomoci Ukrajině ukončili protest u Národního muzea. Směřují na Národní třídu, kde lidé slaví výročí sametové revoluce.
Na Staroměstském náměstí v Praze se sešlo několik tisíc lidí na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii nazvané Chceme zůstat demokratickým srdcem střední Evropy. Organizátoři a účastníci shromáždění chtějí necelý rok před volbami do Poslanecké sněmovny a v den výročí 17. listopadu varovat před nástupem autoritářských politiků k moci a před vývojem, který se odehrál na Slovensku či v Maďarsku.
Tady vám @Aktualnecz přináší pohled na Staroměstské náměstí, které se hodně naplnilo příznivci Milionu chvilek pro demokracii. pic.twitter.com/HJ4yv2Ir2V
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
Bývalý předseda vládní strany Hlas - sociální demokracie Pellegrini už v sobotu poznamenal, že kabinet premiéra Roberta Fica a opozice rezignovaly na připomenutí významu 17. listopadu. Podle něj by si v tento den politici neměli připomínat vlastní úspěchy a zároveň by se nemělo demonstrovat proti současné vládní moci.
Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii.
"Hlavním rysem listopadu 1989 nebylo nenávistné volání po pomstě, ale pozitivní emoce vzájemného porozumění, solidarity a respektu. Klíčem k našemu úspěchu jako národa je, abychom se k těmto hodnotám dokázali vrátit a nevzpomínali na ně jen jako na symbol listopadu 1989," uvedl Pellegrini v projevu u památníku Brána svobody na okraji Bratislavy u hranic s Rakouskem. Místní památník připomíná čtyři stovky lidí, kteří zemřeli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí přes přísně střeženou hranici.
Od hlavního nádraží vyrazila asi stovka odpůrců vlády na pochod k budově České televize. U Národního muzea se potkají s kritiky pomoci Ukrajině.
Radek Bartoníček zachytil na Národní třídě předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.
Tady vám @Aktualnecz přináší záběry z okamžiků, kdy předseda ANO Andrej Babiš opouštěl Národní třídu za pískotu a nadávek kritiků. Uslyšíte také rozhovor Andreje Babiše pro novináře a pokračující protesty lidí. Následně si zašel na kávu do podniku, který obklopili kritici. Odtud… pic.twitter.com/Tb2BUCZdXf
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na Národní třídě narazil na odpůrce, příznivce a novináře.
Tady vám @Aktualnecz přináší první část záznamu z okamžiků, kdy přišel na Národní třídu premiér Petr Fiala a vedení celé koalice Spolu. Uslyšíte nadávky směrem k premiérovi, ale také potlesk. A rozhovor s ním. Vše další z dnešního dne najdete na našem webu, vážím si toho, že ho… pic.twitter.com/1MlGIfL4Lm
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na Národní třídě diskutuje s oponentem.
Na Národní třídě jsem zachytil i tuto debatu mezi ministrem vnitra Vítem Rakušanem a jeho kritikem, který tvrdil něco, co prostě nedokázal věrohodně zdrojovat - týkalo se to zbraní a Ukrajiny. Je to zajimavá studie člověka, který věří nepravdě. Ministr mu vysvětluje, že nemá… pic.twitter.com/YcByBlFATf
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
Za komunistického režimu se nežilo lépe než dnes, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
17. listopad 1989 byl začátkem série událostí, které vedly k pádu komunistického režimu a otevřely cestu k svobodné a demokratické společnosti.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 17, 2024
Od tohoto historického momentu uplynulo už 35 let, a přesto nemůžeme s jistotou říct, že demokracie je vybojována jednou provždy. Občas… pic.twitter.com/KiiPmylxmk
Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, je potřeba je hájit. U pamětní desky na pražské Národní třídě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podobně jako na ostatní politiky čekali i na něj u pamětní desky také jeho odpůrci. Podle Vystrčila je nutné si 17. listopad stále připomínat, o čemž svědčí i množství lidí, kteří k pietnímu místu přišli.
Vystrčil míní, že udržet svobodu a demokracii není úplně jednoduché. "Demokracie dokáže obtížně reagovat na různé dezinformace nebo extremistické či populistické názory. Z toho důvodu je důležité si připomínat, že nebylo jednoduché ji získat," řekl. Je podle něj potřeba se slušně, korektně a v souladu s právem za svobodu postavit.
Ti, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989 - společnost jen straší, přitom jim jde jen o jejich koryta. Na síti X to dnes při příležitosti 17. listopadu napsal šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu. Dnes ocenil ty, kteří před 35 lety měli odvahu a sílu věci měnit a změnit.
"Komunisté se báli Západu, a vykreslovali ho proto lidem jako největší zlo a hrozbu, před kterou je třeba společnost ochránit. Všichni víme, že opak byl pravdou. Báli se jen o sebe. Dnes ti, kteří se označují za jediné demokraty a elitu, znovu chtějí společnost 'ochraňovat'. Používají tytéž metody jako komunisté. Taky mluví o zlu a hrozbě. Straší. Skutečný důvod ale je, že se taky bojí o svá koryta," uvedl bývalý premiér na adresu současné vládní reprezentace.
Výročí sametové revoluce si připomíná i Bezpečnostní informační služba.
Před 35 lety jsme se zbavili okovů totality. 17. listopad 1989 vedl k vítězné bitvě, ale boj za svobodu a demokracii nikdy nekončí. Svoboda není bezuzdná anarchie, ale každodenní individuální i společenská odpovědnost. Ani bezpečnost není samozřejmost. Právě dnes je důležité si… pic.twitter.com/WEZtIpRSOj
— BIS (@biscz) November 17, 2024
Sedmnáctý listopad 1989 není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že už 35 let máme příležitost budovat svou zemi i život podle svých představ. Prezident Petr Pavel to řekl na pražské Národní třídě, kam si stejně jako další politici i řadoví občané přišel připomenout návrat svobody a demokracie. Jeho odpůrci provázeli jeho příchod pískotem a výkřiky Hanba, jiní zase tleskali a volali Děkujem.
Listopadová revoluce přinesla hlavně příležitost a záleží na každém, jak s ní naloží, uvedla hlava státu. Ne vše se podle Pavla podařilo a daří, důležité je zkusit něco změnit a vzájemně si naslouchat. "Mnohem lepší než křičet na Národní třídě je přijít a navrhnout, co je lepší," dodal prezident.
Pavlovi, který před zvolením do prezidentské funkce zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO, někteří vyčítají jeho předlistopadové angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.
"Věřím, že porobení je horší než smrt," napsal k výročí 17. listopadu ministr zahraničí Jan Lipavský.
🇨🇿 Dnes slavíme 35 let svobody. Myslím na ty, kteří 17. listopadu riskovali své životy, aby bránili hodnoty a práva, které považovali za klíčové. Věřili, že podrobení je horší než smrt, a že o svobodu je třeba bojovat. Svoboda není samozřejmost. Važme si ji a chraňme ji. pic.twitter.com/3bL1B0mwwr
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 17, 2024
V terénu je 17. listopadu také reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Přeji vám krásný sváteční den z Národní třídy, odkud vám bude přinášet zpravodajství @Aktualnecz. Tady jsem zachytil prezidenta při odchodu z Národní třídy, kde se dočkal potlesku, ale také pískotu a odsudků. Dam i krátký rozhovor. pic.twitter.com/TfTgx5ruC4
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 17, 2024
V České republice jsou i 35 let po sametové revoluci lidé, kteří stále nemohou naplno uplatnit svůj potenciál. U pamětní desky na pražské Národní třídě to řekl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Problémem podle něj je třeba špatná dostupnost vzdělání nebo neférová ekonomika. Zdůraznil ale, že od listopadu 1989 je v Česku svoboda slova i svoboda politická.
"Události před 35 lety si musíme připomínat. Skončila doba, kdy lidé nemohli plně uplatnit svůj potenciál třeba kvůli tomu, že měli špatnou stranickou knížku nebo jejich rodiče někde něco řekli," uvedl Hřib.
Problémy ale podle něj přetrvávají a Česká republika má na víc. Míní, že země dlouhodobě stagnuje. "Problém je v tom, že tu historicky byly dvě partaje, které využívaly nálepky levice a pravice a nic reálného nedělaly. V důsledku této politické nepráce jsme tam, kde jsme. Poslední reformy se tu dělaly na konci 90. let," řekl.
Senátoři a senátorky uctili památku obětí loňského útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Senátorky a senátoři v čele s předsedou u příležitosti Mezinárodního dne studentstva uctili památku obětí tragické prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy @FF_CUNI. 🕯️@Vystrcil_Milos @PavelFischer @ruzickavsenatu @adela_sipova @JVildumetzova pic.twitter.com/6pygtB4COy
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) November 17, 2024
Lidé nepotřebují slyšet, že se mají dobře, oni to potřebují cítit, řekla v neděli novinářům u pamětní desky na pražské Národní třídě šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. V české společnosti podle ní znovu panuje blbá nálada, o níž před lety hovořil tehdejší prezident Václav Havel, zatímco vláda lakuje věci narůžovo.
Od vládních představitelů zaznívá, co vše dokázali a dělají, co je třeba, lidé to ale vnímají úplně jinak, míní Schillerová. Podnikatelé se necítí dobře, roste počet lidí na sociálních dávkách a polovina národa se bojí říkat pravdu, aby nepřišli o zaměstnání nebo nečelili útokům na sociálních sítích, dodala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uctil v neděli ráno na náměstí Jana Palacha v Praze spolu s dalšími členy horní komory památku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Loni 21. prosince tam přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové, 25 lidí bylo zraněno.
Vystrčil položil květinu k pomníku. Doprovodili ho předseda zahraničního výboru Pavel Fischer, předseda školského výboru Jiří Růžička (oba za TOP 09), místopředsedkyně evropského výboru Adéla Šípová (Piráti) či Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Květinu přinesla i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Kvůli oslavám budou v neděli platit v centru Prahy omezení pro tramvajovou i automobilovou dopravu, týkat se budou hlavně oblasti kolem Národní třídy a Václavského náměstí. Národní třída se během státního svátku jako každý rok změní na pěší zónu. S ohledem na celodenní akci Korzo Národní bude uzavřena pro auta i tramvaje. Obousměrně bude přerušen tramvajový provoz mezi Újezdem a Lazarskou. Odpoledne se ve spodní části Václavského náměstí bude konat Koncert pro budoucnost, dopravní omezení tam budou platit od sobotního rána zhruba do pondělních 14:00.
Oslavy sametové revoluce vyvrcholí premiérou filmu Svoboda nás spojuje, který se bude promítat na Národní třídě od 17:00 na třech projekčních plochách. Na film tradičně v 17:11 naváže píseň Modlitba pro Martu, tentokrát v podání herečky Anny Fialové.
V Brně připomenou výročí pádu komunismu univerzity a jejich studenti, divadelníci i politici. Uskuteční se oslavy, shromáždění, vzpomínkové i kulturní akce. Největší je festival Brněnský sedmnáctý, který pořádá spolek studentů brněnských vysokých škol. Tématem letošního ročníku je Svoboda a odpovědnost. Na náměstí Svobody 17. listopadu vystoupí hudebníci Thom Artway nebo Aneta Langerová. Promluví třeba Roman Ráček, účastník demonstrace na pražské Národní třídě v roce 1989.
Hlavní vzpomínkové akce se tradičně odehrají před pamětní deskou na pražské Národní třídě, kde byl v roce 1989 komunistickou policií násilně potlačen studentský průvod. Položit květiny a zapálit svíčku přijdou politici i rodiny s dětmi. Už ráno začne před Hlávkovou kolejí v Praze připomínka obětí nacistické perzekuce československých vysokoškoláků z roku 1939. Popravené studenty připomene v poledne pietní akt v areálu ruzyňské věznice. Na Albertově pak zazní proslovy rektorů, zástupců Rady vysokých škol a studentů. Pět osobností, které vzdorovaly nacistům či komunistům, večer obdrží Ceny Paměti národa organizace Post Bellum. Slavnostní večer s předáním cen se uskuteční jako obvykle v Národním divadle.
Pietními akcemi, happeningy, průvody a koncerty si Česko v neděli připomene 35 let od počátku pádu komunistického režimu a 85 let od uzavření vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se uskuteční v Praze i v desítkách dalších měst. Z akcí sdružených do Festivalu svobody si lidé budou moct po celém Česku odnést k vypěstování sazeniček semena lípy. K dispozici bude v projektu nazvaném Lípa pro budoucnost 58 tisíc sáčků po 17 semínkách.