Podle Františka Šopka z Českého hydrometeorologického ústavu je příčina naprosto rozdílného průběhu letošní a loňské zimy prostá.
"Z meteorologického pohledu je odlišnost letošní a loňské zimy způsobena zcela odlišným charakterem cirkulace. Zatímco loni k nám převážně proudil studený a často i vlhký vzduch, bez výraznější oblevy, letos se neustále opakuje teplé převážně jihozápadní proudění," odpověděl na jeden ze čtenářských dotazů Šopko.
Pokud jde o nevratné globální změny klimatu, které by učinily velké části světa neobyvatelnými pro lidi, je Šopko optimistou.
"Můžeme očekávat, že v budoucích desetiletích patrně budeme čelit určitým změnám, jak teplotním, tak i srážkovým s dopady na vegetaci, na zemědělství. Podle mého názoru není pozdě, bude však nutno dělat kroky k minimalizaci dopadů případných změn klimatu," reagoval na otázku, zda je možné ještě situaci zachránit.
Evropou se koncem ledna prohnal okrán Kyrill, jenom v Česku způsobil škodu téměř jednu a půl miliardy a připravil čtyři lidi o život.
V lesích způsobil orkán obrovské škody, nejvíce zasáhl smrkové lesy v Krkonoších a na Šumavě. Statisíce Čechů se muselo obejít bez proudu, energetická společnost ČEZ vyhlásila krizový stav.
Další varování meteorologů před silným větrem od té doby přicházejí často, to před vichřicí skončilo teprve dnes dopoledne.
Pojišťovny už uvažují o mapách větru, v místech, kde hrozí, by pak pojistné nemovistostí zdražilo.
Odpovězeno: 01. 02. | 14:32Autor: Petr
Otázka: Proč má západní a jihozápadní proudění letos takovou sílu. Proč jsme se letos ještě nedostali do pořádného proudění z kontinentu?
František Šopko: Zdravím čtenáře Aktuálně.cz
K silnému proudění obvykle dochází při velkých teplotních rozdílech, zejména v zimní polovině roku, kdy studeným oblastem v severních zeměpisných šířkách se studenými ledovci kontrastuje v této době ještě teplý oceán. Tyto teplotní rozdíly podporují za příznivých okolností vznik hlubokých tlakových níží, které v západním řídícím proudění postupují přes Atlantik nad Evropu a působí silné větry, kterých jsme se v minulých dnech dočkali. Naproti tomu sibiřská tlaková níže není letos tak vybudována jako v minulých letech, a tak jsme se vpádu studeného kontinentálního vzduchu letos nedočkali.
Odpovězeno: 01. 02. | 14:38Autor: Zdeněk
Otázka: Četl jsem, že Golfký proud zeslábl o 30%. Způsobuje letošní teplou zimu právě Golfský proud nebo pouze samotný oceán, ze kterého se do střední Evropy valí kvůli rozložení tlakových útvarů teplý vzduch. Proč jsou zrovna letos ty tlakové útvry rozloženy tak jak jsou?
František Šopko: Nelze dát na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Na proudění vzduchu má velký vliv jak oceán, tak i vpády studeného vzduchu ze severních zeměpisných šířek, které při styku s teplým vzduchem podstatným způsobem ovlivńují cirkulaci atmosféry jak nad oceánem, tak i nad Evropou. Vliv Golfského proudu bude v tomto případě pouze minimální.
Odpovězeno: 01. 02. | 14:44Autor: Pavel
Otázka: Jak je možné, že letošní a loňská zima je natolik odlišná?
František Šopko: Z meteorologického pohledu je odlišnost letošní a loňské zimy způsobena zcela odlišným charakterem cirkulace. Zatímco loni k nám převážně proudil studený a často i vlhký vzduch, bez výraznější oblevy, letos se neustále opakuje teplé převážně jihozápadní proudění.
Odpovězeno: 01. 02. | 14:52Autor: alesb
Otázka: je jeste vubec mozne situaci zachranit? Mam dojem, ze optimiste jsou v tomto smeru necim jako kdyz clovek zaspi do prace:-) neni uz nahodou pozde neco resit a nebude lepsi se pripravit na to, ze treba za 20 let budou ruzna mista proste neobyvatelna? treba udoli rek, vyvysena mista, narazove zony...
František Šopko: Názory na to, zda probíhá klimatická změna, nebo nikoliv, se i mezi odborníky liší. Všeobecně se však předpokládá, že klima na Zemi se otepluje, o čemž svědčí i tání ledovců. Lze tedy očekávat, že v budoucích desetiletích patrně budeme čelit určitým změnám, jak teplotním, tak i srážkovým s dopady na vegetaci, na zemědělství. Podle mého názoru není pozdě, bude však nutno dělat kroky k minimalizaci dopadů případných změn klimatu.
Odpovězeno: 01. 02. | 14:58Autor: Jeroným
Otázka: Proč meteorologové tak strašně plýtvají termínem smíšené srážky. Ty se vyskytují jen málo a zpravidla krátkodobě, zatímco předpovídány jsou každý druhý den. Není to náhodou tak, že si nevědí rady, zda bude pršet nebo sněžit, a tak raději předpovídají hybrida? Nebylo by lepší to přiznat?
František Šopko: Často je obtížné určit časově i prostorově, kde bude hranice mezi dešťovými a sněhovými srážkami. V tom případě často používáme pojem smíšené srážky, pod kterým máme na mysli, že se může vyskytovat jak déšť, tak sněžení nebo se déšť může během předpovědního období změnit ve sněžení a podobně. Zažil jsme situaci, kdy jsem jel z Vysočan nahoru na Prosek a během této jízdy déšť přecházel v déšť se sněhem a na Proseku už sněžilo. Takže i v Praze můžeme mít na některých místech déšť, na jiných místech může ve stejnou chvíli sněžit.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:04Autor: max
Otázka: Kdy byl v Česku největší orkán?
František Šopko: Nemám k dispozici přesné srovnání, ale téměř stejně silný vítr jako letošní "orkán" jsme zažili koncem ledna 1990. Možná dokonce silnější vítr než ten letošní značně zdevastoval šumavské lesy zhruba před 150 lety.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:08Autor: Milan
Otázka: Že fouká vítr, je normální. Že člověk téměř všude vysázel smrkové monokultury, normální není. Na přirozených smíšených lesních porostech téměř žádné škody nebyly. Člověk se musí poučit. Co myslíte Vy?
František Šopko: Souhlasím, pokud vím, tak i v Krkonoších je snaha vysazovat původní druh smrků, který má hlubší kořeny a větve směřují více dolů, takže sníh po nich snáze sklouzne a nepůsobí polomy, oproti druhu, který roste v nižších polohách.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:12Autor: hugo
Otázka: Jak se nejlépe následkům vichřic bránit?
František Šopko: Sledovat předpovědi počasí a před očekávanou vichřicí zabezpečit okna, skleníky a jiné lehké věci, dále jeřáby a podobně, před jejich poškozením. A samozřejmě dlohodobá opatření vedoucí k větší odolnosti krajiny, zařízení, stožárů, staveb a podobně před silnými větry.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:16Autor: ila
Otázka: Kde v Evropě jsou nejsilnější vichřice?
František Šopko: Zejména je to západní Evropa, při postupu k východu hluboké tlakové níže nad střední a východní Evropou mají tendenci spíše slábnout. Například takzvaná vánoční vichřice z konce roku 1999 devastovala zejména Britské ostrovy a Francii a při postupu přes Německo k východu slábla.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:19Autor: Boban
Otázka: Za pár týdnů několik vichřic. Je to běžné? Bude jich víc i v budoucnosti?
František Šopko: Několik vichřic po sobě se vyskytlo i během ledna a února 1990. Jestli jich bude více i v budoucnosti, je obtížné odpovědět. V některých obdobích mohou být četnější. V jiných méně četné. Především se však vyskytují v období od listopadu do února.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:22Autor: jk1143
Otázka: Souhlasíte s teorií globálního oteplování nebo tuto teorii odmítáte jako někteří představitelé ČR? Je možné, že letošní "netradiční zima" v ČR (a celkově ve střední Evropě) souvisí s jevem El Nino?
František Šopko: Přikláním se k tomu, že klima na zeměkouli se otepluje, otázkou je, do jaké míry je to důsledek činnosti člověka a do jaké míry vliv přirozených cyklů změn klimatu. El Nino působí především na jižní polokouli, na počasí ve střední Evropě pravděpodobně nemá žádný vliv.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:24Autor: Renata
Otázka: Dobrý den pane Šopku! Dočkáme se letos ještě pořádné zimy a sněhu?
František Šopko: Na horách bude sněhu v příštích dnech a pravděpodobně i týdnech přibývat. V nižších polohách očekáváme srážky jak sněhové, tak i dešťové. Na silné mrazy to nevypadá.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:25Autor: Metoděj
Otázka: Jaké extrémy ještě můžeme čekat od této zimy. Máte v ČHMÚ nějaký výhled. A jde vůbec nějaký udělat?
František Šopko: Včera jsme vydali dlouhodobou předpověď na únor. Měl by být teplotně průměrný a srážkově nadprůměrný. Takže konečně návrat zimy do normálu.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:29Autor: Karel
Otázka: Já si myslím, že příroda si se změnou klimatu poradí bez problému. Když nějaké druhy vyhynou, za nějaký ten milón let vzniknou zase nové. Jediný, kdo bude mít problém je člověk. Myslím, že je to dobře, protože pokud se člověk pořádně "nespálí", tak nic nepochopí.
František Šopko: Příroda má tendenci vše vracet do rovnováhy. Pokud my budeme vytvářet nerovnováhu, příroda bude vytvářet tlak na nás.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:29Autor: František
Otázka: Chtěl bych se zeptat jestli se daji ocekavat takoveto silne vichrice vickrat nebo to byla nahoda
František Šopko: Už jsem odpověděl.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:32Autor: T.T.
Otázka: Myslíte si,že v budoucnu se v Evropě můžeme obávat horších přírodních živlů?Byl orkán Kyrill jen první z mnoha?
František Šopko: Případné klimatické změny mohou vést k větší nestabilitě klimatu, a tedy i k větším výkyvům počasí. I v minulosti však můžeme najít řadu extrémních meteorologických projevů, jak už jsem zmiňoval.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:35Autor: Jirka
Otázka: Normální cesta středu tlakových níží jde buď na sever, nebo se sytí relativně teplým Baltským mořem na východ, letos však míří jižnější drahou proč? Tím, že je teplý kontinent?
František Šopko: Otázka na vědeckou práci, bylo by zajímavé na výkonných počítačích modelovat různé vývoje meteorologické cirkulace.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:37Autor: Píďa
Otázka: Můžeme očekávat, že se orkány budou pravidelně opakovat stejně jako se od r. 2002 opakují povodně?
František Šopko: Na podobnou otázku jsem již odpovídal, mohou být období s četnějším i méně četným výskytem silných větrů.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:41Autor: Tonda
Otázka: Čemu přisuzujete fakt, že sibiřská tlaková níže není letos tak vybudována jako v minulých letech ?
František Šopko: Meteorologické předpovědi vycházejí z aktuálního rozložení meteorologických prvků na zeměkouli, tedy i z aktuálního rozložení tlakových níží a výší. Ten se bere za výchozí stav atmosféry, ze kterého se na výkonných počítačích simuluje budoucí vývoj nebo scénáře vývoje atmosféry, a tedy i počasí.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:53Autor: Pojišťovák
Otázka: Říká se, že kvůli stále extrémnějšímu počasí a stále větším škodám, které způsobuje, se vy meteorologové jistíte a vydáváte raději varování častěji a důrazněji než dřív. Co vy na to? Už jste se setkali v ČHMÚ s tím, že by někdo žádal náhradu škody kvůli špatné předpovědi počasí?
František Šopko: Nejen my, ale i média stále více informují o extrémních projevech počasí. Zatímco v minulosti se vyskytl silný vítr a málokdo o tom byl informován. Je pravda, že varování vydáváme poměrně často a je spíše tlak ho raději vydat, než nikoli. To, že je varování vydáno pro určitý kraj neznamená ještě, že nebezpečný jev postihne celé území kraje, ale zejména při bouřkové činnosti může postihnout například krupobitím jen pruh o šířce řádů stovek metrů.
V každém případě jde o předpovědi s větší či menší úspěšností a tak je nutno výstražné informace chápat.
S náhradou škody z důvodu špatné předpovědi počasí jsem se nesetkal, ale například filmaři jsou někdy pojištěni pro případ, že by počasí natáčení nepřálo.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:56Autor: Andres
Otázka: V jednom dokumentu bylo,že severní a jižní amerika byla v minulostí vzdálenější a až spojením obou kontinentů pomocí naplavenin došlo ke změně proudění golfského proudu a celkovému zlepšení podnebí na Zemi.Nepůsobí na podnebí i další rozšiřování Panamského průplavu?
František Šopko: Otázka spíše na geofyzika a příbuzné zaměření.
Odpovězeno: 01. 02. | 15:57Autor: Zdeněk
Otázka: Máme si na charakter letošní zimy zvyknout a připravit se na něj i v dalších letech, nebo je to jen "výkyv"??
František Šopko: Dvě zimy po sobě jsme měli se spoustou sněhu, tak jsme se letos dočkali změny :-)
Odpovězeno: 01. 02. | 16:01Autor: Učitel
Otázka: Víte, že jste do češtiny zavlekli svůj slang? Například výraz "zataženo nízkou oblačností"... To je to samé jako když sportovní redaktoři říkají, že Sparta dala gól Kuličem... Vnímáte to, nebo jste si už zvykl?
František Šopko: Možná, vyskytuje se při inverzních situacích, kdy v nížinách je zataženo mlhavo, na horách je teplo a slunečno.
Odpovězeno: 01. 02. | 16:05Autor: Franta
Otázka: Je možné, že se v brzké budoucnosti dočkáme v ČR častějšího výskytu bouřek typu supercell a případně častějšího výskytu tornád (třeba i vyššího stupně než F2)?
František Šopko: Naštěstí četnějšímu výskytu silných tornád v Evropě brání svým ochlazujícím vlivem Středozemní moře. Na rozdíl od velkých plání ve Spojených státech, které se výrazně prohřívají. Při vpádech studeného vzduchu do těchto prohřátých oblastí se vytváří mohutná bouřková oblačnost a jsou i příznivé podmínky pro vznik tornád s ničivými účinky.
Odpovězeno: 01. 02. | 16:06Autor: Zuzka
Otázka: Dobrý den, souvisí tedy silný vítr nějak s klimatickými změnami na Zemi?
František Šopko: Už jsem o tom mluvil dříve.
Odpovězeno: 01. 02. | 16:09Autor: mirek
Otázka: Četl sem že americká vláda ůmyslně zatajovala skutečnost vlivu oteplování které způsobuje lidský faktor. Nedělá to i naše a vy nám stále něco tajíte, nejistě odpovídáte i když už tušíte že možná to bude stále horší?
František Šopko: Nemám pocit, že bychom něco tajili. I názory odborníků nejsou jednotné.
Odpovězeno: 01. 02. | 16:20Autor: joes.restaurant
Otázka: V minulé zimě jsme se ocitli uvnitř zimního pásma. Letos jsme se ocitli vně studeného pásma.Toď geolog Václav Cílek. Jak vidíte letošní letní období.
František Šopko: Hydrometeorologický ústav vydává dlouhodobé předpovědi maximálně na měsíc dopředu. Ve světě se na výkonných počítačích zkouší počítat sezónní předpovědi počasí, jde však stále o expermimenty, procento úspěšnosti je nízké. Kdybychom žili v Africe, byla by taková předpověď mnohem přesnější, střední Evropa je někdy pod vlivem Atlantiku, jindy pod vlivem proudění z kontinentu. Významnou roli hrají i Alpy a jiná pohoří a také Středozemní moře. Tedy řada spolupůsobících vlivů, a tak výsledkem je nejen různorodost počasí, ale i obtížná předpověditelnost na delší časové období (měsíc, sezóna a pod.).
