


Nejzajímavějším a nejdůležitějším okamžikem úterního jednání sněmovny nebylo hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) - to přijde nejdříve ve středu -, ale něco jiného. Bylo to hlasování o osudu předsedy sněmovny a hnutí SPD Tomia Okamury, které napovědělo, jak silnou pozici vlastně Okamura má. Výsledek nepotěšil předsedy opozičních stran, včetně expremiéra Petra Fialy (ODS).

Bývalý předseda vlády Petr Fiala, který byl v uplynulých čtyřech letech nejmocnějším politikem v zemi, se tentokrát objevil v roli, které se možná nezbaví do příštích sněmovních voleb. Mezi novináře přišel v úterý jako jeden z opozičních lídrů, kteří se marně pokusili odvolat předsedu SPD Tomio Okamuru z postu předsedy Poslanecké sněmovny.
„Ukazuje se, že jsem měl pravdu, když jsem v minulosti velmi obsáhle varoval před volbou Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny,“ posteskl si Fiala podobně jako šéfové dalších opozičních stran. Všichni tvrdili, že Okamura nejen svými výroky na Nový rok dělá Česku ostudu a napomáhá pootáčet směřování země na Východ.
Na začátku úterního jednání proto opozice navrhla, aby se do programu schůze sněmovny dodatečně doplnil bod odvolání Okamury. A pokud by neprošel, tak alespoň bod, ve kterém by poslanci hlasovali o odsudku Okamurových výroků. Opozice přitom doufala, že přinejmenším v případě druhého návrhu by ji mohli podpořit někteří vládní poslanci. Výsledek však ukázal něco zcela jiného.
Vládní poslanci drželi při sobě tak pevně, že opozičním politikům neumožnili ani to, aby byly zmiňované body navržené do programu a mohlo se o nich debatovat - natož aby umožnili o Okamurovi vůbec hlasovat. Šéf sněmovny a SPD se tak spokojeně usmíval a byl si jistý, že může ve svém křesle sedět velmi pevně.
Následně už patřila jednací síň sněmovny z velké části členům vlády, počínaje premiérem Andrejem Babišem a dalšími členy jeho kabinetu. Každý z nich velmi podrobně mluvil o tom, co a jak by chtěl dělat ve své funkci, někteří z nich zároveň kritizovali minulou vládu. Jako obvykle byl nejvíce kritický samotný premiér a také ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Opoziční poslanci a poslankyně by se měli dostat ke slovu především ve středu. Až podle množství vystupujících a délky jejich proslovů se ukáže, kdy proběhne hlasování o důvěře. Babiš ale nepochybuje, že jeho vláda důvěru získá.



Sledujte online přenos ze semifinále tenisového turnaje v Miami mezi Jiřím Lehečkou a Arthurem Filsem z Francie.



Tenistka Kateřina Siniaková s americkou parťačkou Taylor Townsendovou postoupily do finále turnaje v Miami. Kanadsko-brazilský pár Gabriela Dabrowská, Luisa Stefaniová porazily 4:6, 6:4, 10:3 a o víkendu mohou získat i druhý titul z prestižní dvojice Sunshine Double.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.