"Historik Jurij Dmitrijev odhalil zločiny stalinismu, nalezl masové hroby více než 6000 lidí, včetně několika Čechů, kteří byli popraveni po zinscenovaných procesech. Nyní byl i on nespravedlivě odsouzen. Chci jednat s kolegy v EU, jak bychom mu mohli pomoci," uvedl Petříček.
Historik Jurij #Dmitrijev odhalil zločiny stalinismu - hromadné hroby více než 6 tisíc lidí včetně několika Čechů popravených ve vykonstruovaných procesech. Sám se teď dočkal nespravedlivého odsouzení. Chci řešit s kolegy z #EU, jak bychom mu mohli pomoci. #YuryDmitriev https://t.co/gIAbxDf0Hp
— Tomáš Petříček (@TPetricek) July 22, 2020
Česká diplomacie Dmitrijevovo odsouzení kritizovala i v oficiálním stanovisku zveřejněném ve středu večer. "Odsouzení ruského historika a aktivisty Jurije Dmitrijeva k 3,5 letům odnětí svobody v pracovním táboře považujeme za cynické zneužití soudního systému k dalšímu pokusu ruských úřadů politizovat historii, monopolizovat si právo na výklad dějin a potírat pravdu o zločinech, jichž se sovětský systém dopouštěl na Rusech, Ukrajincích a dalších národech Sovětského svazu," uvedlo ministerstvo zahraničí.
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na kterých je jeho nahá adoptovaná dcera.
Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval dceřin stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná. Po více než ročním pobytu ve vazbě jej soud v dubnu 2018 zprostil obvinění, což je v ruské justici podle AFP "extrémně vzácný" úkaz.
O dva měsíce později byl ale badatel obviněn znovu - tentokrát z násilného chování sexuálního charakteru vůči své dceři - a ocitl se zpět ve vazbě.
Podle ochránců lidských práv je v pozadí Dmitrijevova pronásledování snaha úřadů zdiskreditovat historika a znehodnotit jeho vědeckou práci.
Známé osobnosti z různých zemí adresovaly letos v lednu prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře a bývalého generálního ředitele ČTK Petra Uhla.
