Podnikatel Ondřej Dvořák si loni 16. června u Vrchního soudu v Praze vyslechl pravomocný trest. Padl šestnáct let poté, co ho žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Boris Havel obžaloval. Úřad tehdy řídil Vlastimil Rampula. Odvolací senát soudce Luboše Vlasáka vyměřil Dvořákovi za podvod pět let vězení.
Podnikatel byl hlavou desetičlenné skupiny, jež se v letech 2003 až 2005 pokusila vyvést z ministerstva pro místní rozvoj 229 milionů korun. Šlo o nevyčerpané peníze z evropského fondu pro nečlenské země Phare, které byly určené na rozvoj malého a středního podnikání. Česko vstoupilo do Evropské unie v květnu 2004.
Dvořák proti pravomocnému verdiktu podal dovolání. Po Nejvyšším soudu žádal, aby mu trest vzhledem k extrémně dlouhému řízení odpustil. Proces se táhl jednak kvůli rozporným verdiktům nižších stupňů, soudy si kauzu opakovaně vracely. V případě Dvořáka za to také mohly jeho zdravotní potíže. Nejvyšší soud však jeho dovolání odmítl. Verdikt obdržel podnikatel minulý měsíc.
"Zneužívání zdravotních obtíží"
"Nejvyšší soud nechce bagatelizovat zdravotní problémy obviněného, jeho jednání podrobně analyzované vrchním soudem významně přispělo k celkové délce řízení a bylo důvodně vnímáno jako zneužívání zdravotních obtíží k blokování projednávané věci," zní jeden z hlavních argumentů odmítavého verdiktu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Senát soudce Radka Doležela připustil, že se na dlouhém vyřizování kauzy podepsala její složitost a neefektivní výkon nižších soudů. Obžalovaných bylo deset. Muselo se projednat velké množství důkazů. Doležal však také zdůraznil přístup Dvořáka, který nejpozději od roku 2013 zneužíval svůj zdravotní stav k vyhýbání se rozsudku.
Podnikatel trpěl neurologickým onemocněním i zažívacími chorobami. Nejvyšší soud ale zjistil, že obtíže nebyly pokaždé takového rázu, aby Dvořákovi znemožnily účastnit se hlavního líčení. Proto také nevyhověl jeho prosbě, aby mu kvůli průtahům odpustil pětiletý trest. Soudce Doležel upozornil, že Dvořákovi hrozilo deset let.
"Uložený trest odnětí svobody s ohledem na všechny skutečnosti, tedy i nepřiměřeně dlouhou dobu řízení, není v příkrém rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, tedy není neslučitelný s ústavním principem proporcionality (úměrnosti, pozn. red.) trestní represe," uzavřel soudce Doležel.
Trest dostal i ministerský náměstek
Podstata kauzy spočívala v převodu peněz z Nadace pro rozvoj regionů, kterou kontrolovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Resort tehdy řídil pozdější premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nadace se měla před vstupem Česka do Evropské unie zrušit a zbývajících 229 milionů korun mělo přejít do přímé správy resortu.
Peníze se však prostřednictvím nejméně dalších dvou firem napojených na nadaci začaly přes takzvané bílé koně vyvádět mimo kontrolu státu. Hlavou celé operace byl zmíněný Ondřej Dvořák, který se podílel na rušení nadace. Kriminalisté včasným zásahem nakonec zajistili většinu částky. Ztratilo se "jen" 28 milionů.
Hlavními aktéry spiknutí za samotné ministerstvo byli podle pravomocného verdiktu Paroubkův náměstek Petr Forman a poradce Radim Špaček. Špaček dostal čtyři roky vězení, z nichž si díky podmíněnému propuštění odseděl polovinu. Forman dostal tři roky podmíněně se zkušební dobou pěti let, tento verdikt s konečnou platností potvrdil Nejvyšší soud loni v červnu.
"Zneužil své funkce a umožnil Ondřeji Dvořákovi (…) v rozporu s ekonomickými zájmy státu, bez možnosti účinné obrany státu, ovládnout uvedená aktiva a s takto podvodně získanými finančními prostředky (…) nakládat a zastřít původ či jinak usilovat o to, aby bylo podstatně ztíženo zjištění majetkového prospěchu získaného trestnou činností," popsal Nejvyšší soud Formanovu úlohu.
Paroubek si už nic nepamatuje
Forman se Špačkem se před soudy bránili, že se příběh odehrál jinak. Údajně se snažili co nejvíc peněz, jež začaly z fondu mizet, pro ministerstvo zachránit. Odpovědnost z jejich pohledu nesl Jiří Paroubek. Coby ministr měsíce váhal, místo aby umožnil převod stamilionů do přímé správy resortu. Prodleva podle nich umožnila únik peněz. Výsledek kauzy připsali i špatné práci trestních orgánů a justice.
"Šlo jenom o to, aby Paroubek podepsal smlouvu, a díky tomu by ministerstvo získalo jednu hromadnou akcii. Jenže uběhl měsíc dva a Paroubek to stále nepodepisoval, vůbec jsme nechápali, co se děje. Převzetí akcie se pořád odkládalo, ale v transformaci bylo potřeba pokračovat," popsal Špaček v rozhovoru pro server Hlídací pes.
Paroubka policie neobvinila, v případu před soudem vystupoval jako svědek. Jádrem jeho výpovědi bylo, že si většinu událostí kvůli časovému odstupu po více než patnácti letech nepamatuje. "Určitě to tak dlouho nebylo, možná několik týdnů. Musel jsem si udělat analýzy, chtěl jsem být opatrný," řekl k tomu, že měsíce otálel s pokynem k převodu akcií.
