Na úplném začátku je nutné upozornit, že pokud vám není nejméně 70 let, nemáte vážnější zdravotní problémy a nepatříte do skupin, které vláda vybrala jako prioritní (a které se tedy mohou nechat očkovat bez ohledu na věk), očkování se vás zatím netýká a nemáte na něj právo. I pokud patříte do zmiňované, zcela největší skupiny lidí, má smysl dění kolem očkování sledovat. 

Ministr zdravotnictví Jan Blatný na konci minulého týdne oznámil, že další skupina zájemců o očkování by se mohla registrovat přibližně od druhého týdne v dubnu. Neřekl však, o jakou skupinu půjde. Nyní se mohou registrovat lidé nad 70 let. "Postupně, předpokládáme v dubnu, budou dále snižovány věkové kategorie a lidé kolem 60, 65 let, budou určitě tou následnou věkovou skupinou. Předpokládáme, že to bude od začátku dubna," řekl ministr.

Také premiér Andrej Babiš v úterý před odletem do Rakouska sdělil, že o věkovém limitu další skupiny zatím rozhodnuto není. "Jsou úvahy o dalším snížení věkové kategorie. Jestli to bude 65, nebo 60 let, uvidíme. Důležité je, aby očkovací centra očkovala rychle a nenechávala si rezervy pro druhou dávku," uvedl premiér.

Je však nutné upozornit, že by to pro šedesátileté ještě neznamenalo, že se budou očkovat už od začátku dubna. Lidí, kteří mají právo být naočkováni dříve, je totiž ještě mnoho. Kdy se dostane s registracemi a vakcínou na další věkové skupiny, zatím není vůbec jasné. Podle současného tempa očkování by to mohlo být v červnu, záležet ale bude jak na rychlosti očkování, tak i dodávkách vakcín.

Připomeňme, že od 15. ledna byla spuštěna registrace pro lidi ve věku nad 80 let. Řada z nich už byla naočkována jednou nebo i oběma dávkami. Od 1. března vláda spustila registraci pro věkovou skupiny 70 až 79 let. Lidé v tomto věku se už sice také očkují, mnoho z nich je ale jen registrovaných a čekají ve frontě, až jim přijde zpráva, že mají termín na očkování v očkovacím centru, u praktického lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení.

K 15. březnu bylo vykázáno očkování alespoň jednou dávkou u 252 613 lidí ve věku nad 80 let, což představuje 57 procent všech osob této prioritní kategorie (v zemi žije podle statistik 441 100 lidí starších 80 let). U 123 245 lidí nad 80 let (28 procent této věkové kategorie v populaci) bylo očkování ukončeno oběma dávkami.

K 15. březnu bylo vykázáno očkování alespoň jednou dávkou u 207 095 lidí ve věku 70-79 let, což představuje 20 procent všech v této věkové kategorii. U 19 121 lidí v tomto věku (2 procenta této věkové kategorie v populaci) bylo očkování ukončeno oběma dávkami.

K očkování se zaregistrovalo celkem 822 056 lidí, k očkování první či druhou dávkou je rezervováno 504 162 lidí, 317 894 lidí čeká na termín očkování.

Pokud nepatříte do některé prioritní skupiny, které jsou očkované bez ohledu na věk, musíte čekat, než budou naočkováni starší lidé než jste vy. Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, že denně mu chodí stížnosti lidí, kteří se ptají, proč ještě nebyli očkováni, když už jim bylo 70 let a registrovali se. "Ptám se jich, kolik jim je let? A oni často odpovídají, že 71. A já jim vysvětluji - když máte tento věk, tak jste ve skupině 70 až 79 let a musíte čekat, protože první přijdou na řadu lidé ve věku 79, 78 let a tak dále," řekl Kuba.

Velkým tématem jsou lidé, kteří mají přednostní právo na očkování bez ohledu na věk. O zařazení do prioritních skupin žádá mnoho lidí. Mluví o tom i ministr Blatný, který přiznává, že mu často chodí návrhy na to, kdo všechno by měl ještě dostat vakcínu co nejdříve.

"Já tomu úplně rozumím, je to lidsky naprosto pochopitelné. Musím ale trvat na tom, že v současné době vakcína musí ochránit především ty, kteří mohou zemřít. Jednoznačně se jedná teď o seniory, případně o složitě nemocné občany," vysvětluje Blatný. I tak už dnes mají přednostní právo desítky tisíc lidí různého věku.

Když půjdeme do úplných detailů, tedy do seznamů ministerstva zdravotnictví, najdeme tam pod označením I. A a I. B přesný seznam všech, kdo mají právo se nyní registrovat a očkovat. V nejvyšší skupině I. A jsou kromě lidí nad 80 let, z nichž je naočkovaná zatím jen část, také klienti domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovací služby v pobytové formě. Většina těchto lidí v domovech už je naočkovaná, stejně jako zaměstnanci všech těchto domovů, kteří přicházejí do přímého kontaktu s uživateli sociálních služeb, a příslušníci armády, kteří zde pomáhají.

Ve skupině I. A jsou rovněž lidé přesně specifikovaných povolání. Zdravotničtí pracovníci a osoby podílející se na poskytování zdravotní péče, na péči o covid pozitivní osoby a osoby pracující na odběrových místech či s potenciálně infekčním materiálem. Jsou tady například také všichni další zdravotničtí pracovníci, studenti lékařských fakult, dobrovolníci, agenturní pracovníci a další lidé podílející se na poskytování zdravotní péče.

Mimo mnoho zdravotníků se nejdříve dočkali očkování také zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví provádějící epidemiologická šetření v ohnisku nákazy, zaměstnanci ministerstva vnitra pracující v uzavřených objektech ministerstva se zřízenou karanténou, stejně jako zaměstnanci a příslušníci vězeňské služby pracující ve věznicích s covid pozitivními vězni.

Pod skupinou I. B, které se v těchto týdnech také očkuje, jsou kromě zmiňovaných lidí ve věku 70 až 79 let ještě mnozí další lidé v různých profesích a s různými zdravotními problémy. Jejich seznam je značně dlouhý, ve stručnosti mají na očkovaní právo tisíce pedagogických a nepedagogických zaměstnanců škol mateřských, základních, speciálních a středních, konzervatoří a vysokých odborných škol, diagnostických ústavů, dětských domovů, výchovných ústavů a středisek výchovné péče.

Výjimku mají také hospitalizovaní lidé starší 65 let a hospitalizovaní, kteří jsou chronickými pacienty s klinicky rizikovými faktory. Pokud jde o osoby s chronickým onemocněním s vysokým rizikem těžkého průběhu nemoci covid-19, existuje seznam, o jaké nemoci se přesně jedná.

K očkování se ale v těchto týdnech dostávají a budou dostávat vzhledem k zařazení ve skupině I. B i zdraví lidé, pokud zastávají některé z vybraných zaměstnání: příslušník armády či ministerstva obrany, policista a strážník v přímém výkonu služby, hasič v přímém výkonu, zaměstnanec a příslušník Vězeňské služby, akademický pracovník vysokých škol, pracovník pohřební služby a krematoria, nebo nepostradatelný technicko-hospodářský pracovník pro chod nemocnic či zaměstnanec kritické infrastruktury.

U přednostního očkování vyvolává hodně emocí a dohadů hlavně očkování dospělých na školách různého druhu. Konkrétně mají na prioritní očkování právo učitelé a zaměstnanci základních škol (117 tisíc), středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol (62 tisíc), mateřských škol (57 tisíc), speciálních škol (18 tisíc) a 6,5 tisíc učitelů a neučitelů diagnostických ústavů, dětských domovů, dětských domovů se školou, výchovných ústavů a středisek výchovné péče.

Očkování všech těchto skupin už běží, alespoň jednu dávku dostalo 65 tisíc lidí této skupiny, což je momentálně 5,8 procent ze všech očkovaných. Někteří odborníci ale poukazují na to, že často se očkují mladší zaměstnanci škol, přestože pro zvládnutí epidemie by bylo mnohem důležitější naočkovat nejdříve lidi ve vyšším věku - z nichž mnozí čekají třeba zrovna kvůli očkování zaměstnanců škol. "Na zachránění jednoho života stačí naočkovat dvacet lidí v domech pro seniory, 160 lidí nad 80 let, ale desetitisíce učitelů. Očkování učitelů je naprostým nesmyslem a ohromnou chybou v současné epidemické situaci," varoval už dříve například matematik René Levínský a jeho kolegové z Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů, kteří na svém webu tuto praxi opakovaně kritizují.

Kódy potřebné pro registraci očkování dostávají od ředitelů škol i mladší zaměstnanci, přestože ministr školství Robert Plaga je v únoru vyzýval k solidaritě a odpovědnosti, aby se přednostně očkovali učitelé ve věku nad 55 leta následně ti učitelé, kterým by se v první vlně měli vrátit do škol žáci. "Věříme, že se nám společným úsilím a svědomitým přístupem podaří zajistit, aby se očkování dostalo prioritně k těm osobám, které s ohledem na svůj věk či pracovní zařazení tuto ochranu potřebují nejdříve," psal podle webu iRozhlas.cz Plaga.

Mezi lidmi, kteří zatím marně čekají na očkování, jsou i mnozí s vážnými zdravotními problémy. Desítky pacientských organizací to kritizují a vyzývají ministra zdravotnictví, aby to řešil. Hlavní problém je v tom, že chronicky nemocní se měli podle dřívějších plánů hlásit na očkování přes centrální registr, od kterého si slibovali rychlé naočkování. Ovšem nakonec je tomu jinak, musí se nahlásit praktickým lékařům, což jim očkování oddaluje.

"Původně jsme spoléhali na to, že v národní očkovací strategii byli lidé s postižením a s chronickými chorobami ve skupině I. B. Překvapilo nás, že tomu najednou tak není a ministerstvo začalo strategii měnit. Tím pádem budou ti lidé čekat na dávku dlouho a řada z nich se jí už nedočká," říká Tomáš Hečko, který zastupuje Alianci pro individualizovanou podporu.

Když se Aktuálně.cz zeptalo ministra Blatného v pondělí po tiskové konferenci vlády, zda těmto lidem nějak pomůže, odpověděl, že už se připravuje změna, která má urychlit jejich přednostní očkování. "Vytipovali jsme dvě technická řešení, která budou představena v úterý na Radě vlády pro zdravotní rizika, jedno z nich bude zvoleno. Jakým způsobem umožnit, aby se k vakcíně dostali lidé, byť by jim bylo výrazně méně než 70 let, jejichž ošetřující lékař je vyhodnotí jako vysoce rizikové," slíbil Blatný.

Premiér Babiš k tomu v úterý po jednání rady dodal, že řešení už je. "V této chvíli to vypadá tak, že ambulantní specialisti a specializovaná centra nemocnic by měli obdržet pro tyto pacienty speciální kódy, a předpokládá se, že příští týden by se mohl tento způsob spustit," sdělil Babiš. Jak vše bude přesně fungovat, se ukáže v příštích dnech.

Ozývají se ale i další, kteří upozorňují, že důležité skupiny lidí nejsou očkovány dostatečně včas. Minulý týden se například ve sněmovně přimlouvala poslankyně Věra Kovářová za pracovníky charit a terénních sociálních služeb. "Obrátili se na mě s prosbou, zda by nemohli být přednostně očkováni, protože spadli z nejvíce prioritní skupiny I. A do skupiny I. B a na očkování teprve čekají. Měli by přijít na řadu mezi únorem a červnem tohoto roku, přitom se denně setkávají s desítkami až stovkami klientů z ohrožených skupin, z nichž mnozí ještě nejsou sami naočkovaní," obrátila se Kovářová na ministra zdravotnictví.

Tento týden se přidala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která uvedla, že na ministra naléhá delší dobu. "Jsme v situaci, kdy stále nejsou naočkovány terénní sociální služby, ty pečovatelské. Jedná se o několik desítek tisíc lidí," uvedla Maláčová. Podle ní jediný rozdíl mezi pracovníky domovů pro seniory či postižené a mezi pečovatelkami z terénních služeb je ten, že terénní pracovnice docházejí za klienty domů. Maláčová vzpomněla i případ, kdy se podle ní jedna taková pracovnice nakazila u klientky a je ve vážném stavu.

Podle zjištění Aktuálně.cz se také chystají další výjimky pro několik desítek tisíc lidí různého věku z tzv. superkritické infrastruktury, což v pondělí odpoledne potvrdil redakci ministr vnitra Jan Hamáček. "Na toto vznikla pracovní skupina mezi vnitrem, ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zdravotnictví. Cílem je dát dohromady skupinu několika desítek tisíc lidí, kteří zastávají takové pozice, že jejich masivní výpadek by znamenal buď přímé ohrožení fungování České republiky, nebo velké hospodářské škody," uvedl Hamáček. Půjde například o pracovníky v jaderných elektrárnách, teplárnách, zásobárnách elektrickou energií a podobných profesích. Týká se to také dalších skupin hasičů či dispečinků a operační center hasičů a policistů.

Ze zmiňovaných skupin I. A a I. B bylo zatím v Česku plně naočkováno kolem 300 tisíc lidí. Mnozí další lidé mají v sobě první dávku a čekají na druhou, celkově bylo v Česku aplikováno 1 119 663 dávek (konkrétně k 15. březnu dostalo první dávku 811 322 a také druhou 308 341 lidí). Nejvíce se očkuje v očkovacích centrech, druhým nejčastějším místem jsou ordinace praktických lékařů. Pokud jde o očkovací látky, Pfizeru bylo zatím vyočkováno 900 961 dávek, AstraZenecy 134 809 dávek a Moderny 83 893 dávek.

Detailní pohled nabízí statistika na webu ministerstva zdravotnictví, kde lze sledovat například denní přehled vykázaných očkování, počet použitých jednotlivých vakcín, počet osob s dvěma očkováními, nebo přehled, jak si vedou v krajích a dokonce i v jednotlivých očkovacích centrech. Lze si najít například počet očkování na lidech ve věku 18 až 24 let - zatím bylo těchto očkování 7939. Jsou to většinou medici, studenti či dobrovolníci pracující na odběrných místech a jinde ve zdravotnictví při péči o pacienty s covidem, nebo v sociálních službách.

Zastavme se u samotné registrace na očkování. Kromě toho, že určitou část zájemců registrují jako své pacienty specializovaná zdravotnická pracoviště typu pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), naprostá většina zájemců má dvě možnosti: očkovací centrum, nebo praktického lékaře. Praxe ukazuje, že je lepší se registrovat v očkovacím centru.

"Především bych doporučil lidem přihlásit se do očkovacích center, protože látek Pfizer a Moderna chodí víc než AstraZeneca. To znamená, že máte větší pravděpodobnost, že vás naočkují v centrech," říká hejtman Kuba s odkazem na to, že AstraZeneca chodí hlavně praktickým lékařům, protože vzhledem ke způsobu skladování je pro ně výhodnější. Neznamená to ale v žádném případě odmítání praktických lékařů, mnozí mají zájem očkovat a očkují.

Kdy člověk přijde na řadu, je do určité míry i otázka štěstí, nebo spíše toho, kam kolik vakcín kraj pošle. Konkrétně to vysvětluje zmiňovaný hejtman Kuba na svém Jihočeském kraji. "Rozhodně není jedno, do kterého očkovacího centra se člověk přihlásí," upozorňuje nejdříve a doporučuje lidem, aby se podívali, v jakém centru kolik lidí na očkování čeká - což lze zjistit na internetu.

"Například v Českých Budějovicích žije mnohem více seniorů než v Prachaticích, to znamená, že když se někdo přihlásí do Prachatic, tak na něj patrně přijde řada dřív, byť tam samozřejmě posíláme méně dávek než do Českých Budějovic. Počet obyvatel je skutečně velmi důležitý parametr," říká Kuba. Například už minulý pátek, kdy věděl, kolik vakcíny přijde tento týden vakcíny, se rozhodoval s krajským koordinátorem očkování, do kterého místa jaké množství pošlou.

"Máme sedm okresů, podíváme se, jaká je kde fronta registrovaných zájemců, a podle této fronty vakcíny rozdělíme. Nejvíce dostanou České Budějovice a potom další a další, snažíme se, aby z každé fronty ubrali třeba 15 procent čekajících. Jakmile toto rozdělíme, hned vypisujeme termíny a posíláme registrovaným SMS zprávu s termíny na tento týden," upřesňuje.

Sledovat, kolik lidí je do kterého očkovacího centra registrováno a kolik lidí už centrum naočkovalo, lze na webu ministerstva zdravotnictví nebo na této stránce vytvořené studenty.

Přes toto rozdělování vakcín se občas někde nakupí větší množství vakcíny a paradoxně chybí zájemci o očkování. Bylo to vidět například minulý víkend v severočeské Kadani. Před očkovacím centrem, kterým je tamní nemocnice, stály stovky lidí čekajících na očkování, přestože mnozí nesplňovali kritérium věku, nemoci či povolání - mělo jít až o 1400 lidí mladších 55 let.

Jak je to možné? Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) tvrdil, že prý šlo o ojedinělou chybu, kdy dorazila větší dodávka vakcín, kterou bylo potřeba rychle vyočkovat. Podobně sháněli tento víkend zájemce o očkování ve Slaném, byť tam uváděli, že hledají jen ty zájemce, kteří mají právo se nyní očkovat. "Na příští týden nemáme objednané lidi," sdělil TV Nova ředitel nemocnice Slaný Štěpán Votoček.

Na svém Facebooku zveřejnila nemocnice toto upozornění. "Očkovací centrum ve Slaném již naočkovalo prakticky všechny přihlášené osmdesátníky a sedmdesátníky, přestože v regionu žije občanů těchto věkových kategorií mnohem víc. Zdá se, že čekají na očkování​ v ordinacích praktických lékařů, které ale nebylo​ stále zahájeno."

Vzhledem k tomu, že očkování mladších ročníků nebylo umožněno, hrozí situace, kdy jejich velkokapacitní centrum nebude mít příští týden koho očkovat. "Prosíme dosud nenaočkované​ občany Slánska, kteří spadají do výše uvedených věkových skupin, aby neváhali a zaregistrovali se k nám - máme vakcíny, máme místa a jsme připraveni​ udělat maximum proto, aby se náš region do nejdříve​ vypořádal s covidem," oznámila nemocnice.

Přejděme od očkovacích center k praktickým lékařům. U nich je možné se registrovat v systému, který je zcela oddělený od toho pro očkovací centra. Kdokoliv se tedy může u praktického lékaře registrovat, což mimo jiné, hodně využívají lidé, kteří mají různé zdravotní problémy a mají přednost při očkování bez ohledu na věk. Pro tyto lidi ani jiný způsob registrace možný není, protože od praktiků dostávají potvrzení o své nemoci a tedy i možnost přednostního očkování.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka si ale velmi často stěžuje na systém očkování a je přesvědčený, že praktické lékaře diskriminuje. Hlavní problém spočívá v tom, že mnozí praktici by rádi dostávali vakcíny častěji a ve větším množství, než se zatím děje. Jsou přesvědčeni, že viníkem je často kraj, jehož zástupci podle praktiků upřednostňují očkovací centra. V některých případech je to skutečně možné, pravdou je ale také to, že AstraZeneca, kterou praktici očkují, přichází v menším množství. Kromě toho je důležité, aby praktický lékař měl vždy registrovaných alespoň 100 zájemců o očkování, protože vakcíny chodí v balíčku po sto kusech.

Za zmínku stojí ještě jeden problém. Šonka i jeho kolegové si často stěžují na to, že se obtížně domlouvají s distributorem AstraZenecy, který podle jejich tvrzení například reaguje na objednávky pomalu a nepružně. Dodávky této vakcíny navíc mají být opět sníženy oproti původnímu plánu, oznámil výrobce.

Základem je, kolik vakcín a od kterých výrobců se do Česka dostane. Podrobnosti před několika dny popsal ve sněmovně ministr zdravotnictví Blatný. "Vakcíny od společnosti Pfizer bude přicházet postupně 14,5 milionu dávek až do konce roku. Moderny má Česko objednané 3,9 milionu dávek, AstraZenecy 3 miliony dávek a vakcíny CureVac, která má být brzy schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, 1 milion dávek. Podobně Česko objednalo vakcínu Novavax, která také čeká na schválení, a to 2,3 milionu dávek," uvedl ministr.

Tato slova však říkal v okamžiku, kdy ještě nebylo známo, že výrobce krátí dodávky vakcíny AstraZeneca, takže jich méně přijde i do Česka, a to o celých 40 procent. "Příští týden přijde 9600 dávek místo 16 800. O týden později dostaneme jen 10 867 vakcín místo slíbených 88 tisíc. Na konci měsíce ale přijde 99 859 dávek," sdělili zástupci Chytré karantény.

Jak už Aktuálně.cz upozornilo minulý týden, v těchto dnech Česko dostalo dosud největší dodávku vakcín. Nyní by měly být dodávky menší, ale od dubna mají dodávky i očkování výrazně zrychlit - počítá se s tím, že by se Česku mohlo denně očkovat až 100 tisíc lidí.

V posledních dnech se řeší také to, jestli v Česku bude pokračovat očkování vakcínou AstraZeneca. Několik lidí v zahraničí po očkování touto látkou zemřelo či mělo vážné zdravotní problémy - zatím ale nebylo prokázáno, že by smrt či problémy způsobila právě vakcína. Přesto některé země očkování touto látkou pozastavily, například Německo, Dánsko, Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko.

Přerušit očkování vakcínou od britsko-švédské firmy doporučili také irští zdravotní experti. Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny. Vakcíny se naopak zastala Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Ministr zdravotnictví Jan Blatný i ministr vnitra Jan Hamáček shodně říkají, že v Česku bude očkování touto látkou pokračovat beze změny. Po úterním jednání Rady vlády pro zdravotní rizika to potvrdil i premiér Babiš. "Ptal jsem se na toto pana ministra, který mi odpověděl, že je hematolog, že tomuto rozumí, a že České republika bude pokračovat v očkování AstraZenecou," řekl předseda vlády.

Informace z očkování v Česku ale ukazují, že mnoho lidí se nechce AstraZenecou očkovat a také proto občas lékaři hledají narychlo někoho jiného, kdo by měl o tuto vakcínu zájem.

Často zaznívají i dotazy už registrovaných zájemců, zda a jak se mohou odhlásit a registrovat jinde. Něco takového je možné, ale není to úplně snadné. A nemusí to ani znamenat rychlejší očkování, spíše naopak. "Zaregistrovaní lidé, kteří se budou chtít přeregistrovat, se dostanou ke své vakcíně později, než ti, kteří jsou už registrovaní," tvrdí ministr Blatný s tím, že zrušení registrace v očkovacím centru ve snaze registrovat se u praktického lékaře (což je nejčastější varianta) by se v principu nemělo dít. "Jakkoliv víme, že se to děje," podotýká.

A jak to udělat? Především praktický lékař nemá možnost ani právo někoho registrovaného v očkovacím centru odhlásit. Ani by to nedokázal, protože k centrálnímu registračnímu systému nemá přístup. Stejně tak není možné zavolat na nějaké číslo a tam o zrušení požádat. "V případě, že je to z nějakého důvodu opravdu nutné a pacient se rozhodne zrušit svoji registraci, tak jedinou možností, spojenou s ověřením, je osobně navštívit očkovací místo, kde byl zaregistrován a zrušit svoji registraci," radí ministr. A ještě pro doplnění, změnit registraci lze i opačně - tedy zrušit ji u praktika a registrovat se v očkovacím centru.

Mezi těmi, kteří se pídí po zrušení registrace jsou i takoví, kteří se rozhodli nakonec neočkovat. Nejde celkově o malý počet, zástupci krajů počítají až se 30 i více procenty svých obyvatel. Například na jihu Moravy už teď mají naplánovanou vlastní propagační kampaň, aby naočkovali co nejvíce lidí. "Chci, abychom v každé věkové skupině naočkovali 70 procent," říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Podobně se snaží o propagaci i různí nadšenci mimo státní správu či samosprávu. Kampaň na podporu očkování připravili například studenti Univerzity Karlovy. S nápadem přišla vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věcí UK Denisa Hejlová a studentka Karolína Hájková. Výraznou kampaň #opetspolu​ rozjela také Nemocnice Slaný. Hlavní autorem kampaně je mladý​ lékař z interního oddělení Matěj Falc, který se stará o pacienty s covidem. Kampaň, která vzbudila velkou pozornost, lze vidět na webu nemocnice.

Hejtmani a mnozí další opakovaně kritizují vládu, že propagační kampaň na podporu očkování nerozjela nejen před začátkem očkování, ale ani čtvrtý měsíc, co už očkování běží. Ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Vladimír Vořechovský nyní slibuje, že jsou přípravy na kampaň v plném proudu. "22. března se bude natáčet klíčový televizní spot, který prý veřejnost uvidí do konce března," tvrdí.