Praha - Podle zdejší protikorupční "celebrity", matematika Karla Janečka, se Česko zřejmě nachází v obdobném rozkladu jako USA za občanské války v 19. století.
Tehdy si Američané kvůli rozkrádání zavedli zákon, jenž těm, kteří oznámí korupci ve státní správě, přiznává odměnu až třicet procent z výše úplatků, které šplhají k milionovým částkám.
Janeček, zámožný finančník a zakladatel Nadačního fondu proti korupci, se tento rázný nápad snaží vštípit vládě Petra Nečase, která sama sebe nazývá kabinetem boje proti úplatkářství. Premiér Petr Nečas nicméně v úterý na Fóru Zlaté koruny, kde přednášel o protikorupčním tažení své vlády, nápad přijal spíš chladně.
"To je skutečně věc na diskusi, protože ne všechno, co funguje v USA, automaticky funguje v evropském a českém prostředí," řekl. Podle něj je potřeba udělat analýzu, jak by takový zákon ladil s evropskou legislativou.
Plníme protikorupční plán
Nečas na byznysové akci naopak řekl, že jeho vláda prozatím dokázala splnit třetinu bodů ze své protikorupční strategie. Před byznysmeny premiér také prohlásil, že se v rámci zákona o právnických osobách chystá řešit problematické listinné akcie na majitele, tedy systém nahrávající korupci.
"Chceme minimálně zavést takové právní prostředí, abychom byli srovnatelní v této oblasti se sousedním Německem a Rakouskem," uvedl premiér. Při své přednášce zdůrazňoval ekonomické dopady korupce. Uvedl například, že kdyby novela o vládních zakázkách stlačila cenu veřejných zakázek o pět procent, stát by ušetřil 25 miliard korun.
Janeček, jehož fond už stihl ocenit Libora Michálka, který zdokumentoval korupční praktiky na ministerstvu životního prostředí v době, kdy úřad vedl místopředseda ODS Pavel Drobil, ale za klíčové považuje právě výše zmíněné americké opatření.
"Zákon v USA funguje od roku 1863 a je už natolik vyvinutý, že není potřeba hledat, jak by měl fungovat. Navíc byl mnohokrát zesílen, naposledy v roce 2009," tvrdí.
Trojnásobná pokuta
Zákon tzv. whistleblowerům, tedy lidem, kteří ohlásí korupci, poskytuje vedle výše zmíněné odměny také právní ochranu. Tato odměna pro oznamovatele by nešla z peněz státu, ale z pokuty, kterou by usvědčený korupčník musel zaplatit.
"Provinilý je nucen zaplatit pokutu a ne malé procento úplatku, jako má zaplatit například bývalý starosta Chomutova za to, že ukradl 40 milionů, ale je povinen zaplatit trojnásobek ukradených peněz," vysvětlil Janeček.
Muž, který studoval na prestižních zahraničních univerzitách, je majitelem firmy zabývající se složitými derivátovými obchody a pyšní se miliardovým obratem, odmítá argument českého premiéra, že by zákon v USA nemusel fungovat tady v Česku.
Podle finančníka totiž v zemích, jako je například Německo či Velká Británie, takové rázné opatření nepotřebují: mají vlastní tradiční zákony a hlavně jejich byznysové prostředí není v takovém úpadku jako to české, míní Janeček.
Mafiáni v politice
"Velkým politickým stranám se do prosazení tohoto zákonu nechce, protože za sebou mají ekonomické mafie, kterým by to nabouralo kšefty," myslí si matematik.
Nadační fond proti korupci, jehož tvářemi jsou Janeček, pivovarník Stanislav Bernard či moderátor Jan Kraus, se teď nově také postaví za firmy, které při přidělování veřejných zakázek nedají žádaný úplatek a přitom poskytnou důkazy, že byly k předání úplatku vybízeny.
Během Fóra Zlatá koruna, které bylo věnováno korupci, byl také zveřejněn průzkum společnosti Ipsos Tambor, podle nějž si 84 procent dotázaných myslí, že je míra korupce v ČR vysoká a vláda nemá skutečný zájem tuto kriminální činnost postihovat. Češi chtějí být v boji proti korupci radikální - podporují odposlechy, agenty provokatéry či zabavení majetku při prokázaném korupčním jednání.
