Obrazem: Šumavská operace Neptun. Nalezení nacistického "pokladu" v režii StB

Obrazem: Šumavská operace Neptun. Nalezení nacistického "pokladu" v režii StB
V létě roku 1964 se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera byly "podstrčeny" bedny s údajnými nacistickými dokumenty. Jejich objev byl naplánován tak, aby pošpinil západní Německo. Aktuálně.cz přináší fotografie, kdy byly bedny vyzvednuty, a v živém přenosu tak vznikala falešná senzace. Její hlavní aktér se narodil před 90 lety. (Agent StB Ladislav Bittman v roce 1957)
11. července bylo zahájeno "nebezpečné" vytahování beden. Senzační nálezy byly ihned odvezeny ke střežení na prapor PS v Železné Rudě. Bedny byly vytaženy mezi 11. a 13. červencem. Nikdo netušil, že cílem tajné akce Neptun bylo zdiskreditovat demokratickou západoněmeckou vládu a udělat z ní pokračovatele nacistického Německa.
Veškerá munice a střelivo, které byly nalezeny v Čertově jezeře, byly zneškodněny pyrotechniky.
Otvírání beden.
Foto: ČTK
Dan Poláček Jan Gazdík tep ČTK Dan Poláček, Jan Gazdík, tep, ČTK
16. 1. 2021 13:53
V létě roku 1964 se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera byly "podstrčeny" bedny s údajnými nacistickými dokumenty. Jejich objev byl naplánován tak, aby pošpinil západní Německo. Aktuálně.cz přináší fotografie, kdy byly bedny vyzvednuty, a v živém přenosu tak vznikala falešná senzace. Její hlavní aktér se narodil před 90 lety.

Ladislav Bittman, který se narodil 12. ledna 1931, sloužil od 50. let u Státní bezpečnosti (StB) a jako její příslušník stál v roce 1964 u zrodu nápadu, jak pomocí "náhodně objevených" válečných dokumentů ovlivnit veřejné mínění i politiku v západním Německu. Při akci byly do Černého jezera na Šumavě potopeny čtyři bedny s údajnými tajnými nacistickými písemnostmi. Bedny poté "objevil" televizní tým pořadu Zvědavá kamera. Zapojení StB vyšlo najevo až po letech.

Bittman vstoupil krátce po druhé světové válce do komunistické strany a jako nadějný kádr a student mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově už v roce 1953 působil v čs. delegaci u repatriační komise neutrálních států v Koreji. V roce 1954 nastoupil na ministerstvo vnitra k rozvědce, zaměřil se na Německo a Rakousko. Působil jako analytik. Začátkem 60. let pod krytím jako kulturní atašé v Berlíně řídil činnost několika agentů působících v západním Berlíně.

Po návratu do Československa v roce 1963 nastoupil do odboru, který se zabýval dezinformacemi. I díky kontaktům v médiích stál u zrodu akce Neptun, která vyvrcholila nálezem dřevěných schránek s údajnými dokumenty nacistické provenience v Černém jezeře. Bedny tam ovšem nebyly od konce války, ale teprve od června 1964, kdy je tam Státní bezpečnost tajně umístila. Nic netušící novináři z televize je pak začátkem července 1964 - za účasti nadšeného potápěče Bittmana - objevili.

"Šokující obsah beden", dodaný až se zpožděním z Moskvy - představil 15. září 1964 ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, na níž nechyběli zahraniční novináři. Ani u nich objev nevzbudil žádné podezření, o necelý rok dříve totiž v Toplitzkém jezeře na jihu Rakouska objevili bedny plné falešných bankovek, ukrytých tam nacisty. Skutečný příběh, který nebyl tajemstvím ani v Československu, tak posloužil k vytvoření falešné legendy, o které téměř nikdo nepochyboval.

Několika členům štábu Zvědavé kamery sice přišla vstřícnost komunistické bezpečnosti podezřelá, nakonec ale i je přemohla touha po "sólokapru". Do světa tak v září 1964 vypustili informace z archivních dokumentů, 20 let ukrytých v sovětských archivech, které například vlivným lidem v západním Německu - mimo jiné spoluzakladateli Sudetoněmeckého krajanského sdružení Emilu Franzelovi nebo poslanci za FDP Siegfriedu Zogelmannovi - připomněly jejich válečné "hříchy".

Výsledky akce Neptun také pomohly rozpoutat kampaň proti promlčení válečných zločinů (mělo se tak stát 20 let po skončení války) a západoněmecká vláda musela po diplomatickém nátlaku prodloužit promlčecí lhůty o pět let. Dezinformační akce StB tak byla ve své době úspěšná, krátce po srpnu 1968 ale její hlavní aktér Ladislav Bittman emigroval do Spojených států, kde prozradil nejen řadu agentů komunistické tajné služby, ale také pravdu o bednách ze šumavského jezera.

Po útěku Bittmana, který v době invaze vojsk Varšavské smlouvy působil ve Vídni, vyslýchaly americké tajné služby. Mimo jiné prozradil řadu detailů o síti agentů v Německu či Rakousku. Za zradu byl v Československu v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Prostředí špionáže ale v emigraci rychle opustil, zkoušel podnikat a v roce 1972 nastoupil na Bostonskou univerzitu, kde do roku 1996 učil budoucí novináře, mimo jiné o dezinformacích. Po odchodu do penze žil u moře v Massachusetts, kde také v září 2018 ve věku 87 let zemřel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tottenham podruhé dal Wolfsbergu čtyři góly a je v osmifinále EL

Fotbalisté Tottenhamu suverénně postoupili do osmifinále Evropské ligy. Svěřenci trenéra Josého Mourinha v odvetě druhého kola doma deklasovali rakouský Wolfsberg 4:0 a navázali na úvodní vítězství 4:1 z Budapešti. Záložník Dele Alli se blýskl výstavním gólem "nůžkami" a dvěma asistencemi.

Alli v desáté minutě převzal míč od Matta Dohertyho, na značce penalty si ho předkopl a akrobatickou ranou přes hlavu zamířil k tyči. Kritizovaný čtyřiadvacetiletý hráč vstřelil třetí soutěžní branku v sezoně a premiérovou v letošním roce.

Krátce po změně stran zvýšil Carlos Vinícius hlavičkou po centru Alliho, který v 73. minutě připravil gól i pro střídajícího Garetha Balea. Debakl Wolfsbergu ještě v závěru zvýraznil Brazilec Carlos Vinícius svou druhou trefou. Asistenci si připsal teprve šestnáctiletý náhradník londýnského týmu Dane Scarlett.

Tottenham si tak částečně spravil chuť po špatných výsledcích v anglické lize, kde prohrál pět z posledních šesti zápasů a klesl až na deváté místo tabulky

Další zprávy