Česko se nepřipojilo k významným evropským zemím, které přehodnocují dohodu o vydávání občanů ke stíhání do Hongkongu. Platnost smlouvy pozastavila třeba Velká Británie nebo Německo. Francie zase přerušila proces vedoucí k jejímu přijetí. Důvodem jsou obavy, že by Čína mohla dokument zneužít k perzekuci svých hongkongských politických oponentů, kteří se ukryli v Evropě.
Nejistota vyvěrá z nového zákona o státní bezpečnosti pro Hongkong, který Čína přijala. Platí od 1. července. Zákon zjednodušeně řečeno zpřísňuje bezpečnostní pravidla v zemi. Nově pojmenovává čtveřici trestných činů, které se v Hongkongu budou postihovat. Jde o zločiny mířící proti územní celistvosti Číny. Typicky je to demonstrace vyjadřující nesouhlas se způsobem čínské správy ostrovního státu.
Britové, Francouzi či Němci nyní zvažují, jak dál ke smlouvě s Hongkongem přistupovat. Obava je prostá: Čína by skrze ní mohla chtít dosáhnout na své oponenty, kteří pochází z Hongkongu a aktuálně pobývají v zahraničí. Česko se dohodu vypovědět nechystá, neuvažuje ani o pozastavení její platnosti. Z dokumentů, jež má Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že vzájemnou úmluvu o vydávání považuje za bezpečnou.
Podmínkou je oboustranná trestnost
"Podle článku 3 odstavce 1 Dohody je podmínkou vydání oboustranná trestnost, přičemž ale jednání postihovaná podle nového zákona o státní bezpečnosti by tuto podmínku v České republice zjevně nesplňovala," píše ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Zmíněný odstavec umožňuje předat člověka jen ve chvíli, pokud jeho jednání odpovídá deliktu podle trestního zákona obou stran dohody a hrozí za něj nejméně rok vězení.
Ostražitost před zneužitím smlouvy vyvěrá i z toho, že by Hongkong, podléhající čínské moci, mohl skutečný důvod žádosti o vydání zamlžit. Oficiálně by si řekl o pachatele kvůli zločinu, jenž je trestný i u nás, ale ve skutečnosti by na něj chtěl dosáhnout kvůli jeho občanským aktivitám. Podle ministryně Benešové i toto riziko dohoda vylučuje, poukazuje na její stěžejní pojistku.
Česko by takového člověka odmítlo vydat, pokud by po zvážení všech okolností případu dospělo k závěru, že "žádost o předání (ač údajně podávána na základě trestného činu, pro který předání může být povoleno) byla ve skutečnosti podána pro účely trestního stíhání nebo potrestání na základě rasové příslušnosti, náboženství, národnosti, pohlaví nebo politických názorů."
Ochranou před vydáním může být i azyl
Ministr zahraničí Tomáš Petříček zase poukazuje na klíčovou úlohu soudů v procesu vydávání. Právě ony by zvažovaly, zda Hongkongu ve skutečnosti nejde o perzekuci politických aktivistů. "Ministr spravedlnosti může vydání povolit pouze v případě, že existuje pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že vydání je přípustné, tj. že není dán žádný z důvodů pro odmítnutí vydání," píše šéf české diplomacie.
Pokud by soud dal na předání údajného pachatele hongkongským orgánům pravomocné razítko, ani to ještě nemusí znamenat konečnou. Takový člověk se může ještě bránit ústavní stížností. Stejně tak smí na podnět dotyčného vstoupit do hry Evropský soud pro lidská práva. Instituce může nařídit předběžné opatření, které by Česko zavázalo, že do konečného verdiktu evropského soudu podezřelého nikam poslat nesmí.
Klíčové body dohody
Česká dohoda s Hongkongem o vydávání má dvě klíčové pasáže, které mají bránit účelové perzekuci, pokud by na ni prosřednictvím ostrovního státu chtěla Čína tlačit.
"Článek 3
TRESTNÉ ČINY
1. Předání bude povoleno pro trestný čin:
a) za který lze podle právních řádů obou smluvních stran uložit trest odnětí svobody nebo jinou formu zbavení osobní svobody na více než jeden rok nebo přísnější trest; a
b) pro který právo obou smluvních stran předání připouští."
"Článek 7
ODMÍTNUTÍ ČI ODLOŽENÍ PŘEDÁNÍ
1. Osoba nebude předána, pokud dožádaná smluvní strana má závažné důvody domnívat se:
a) že trestný čin, z nějž je tato osoba obviněna nebo za který byla odsouzena, je trestným činem politické povahy;
b) že žádost o předání (ač údajně podávána na základě trestného činu, pro který předání může být povoleno) byla ve skutečnosti podána pro účely trestního stíhání nebo potrestání na základě rasové příslušnosti, náboženství, národnosti, pohlaví nebo politických názorů; nebo
c) že by tato osoba, pokud by byla navrácena, mohla být poškozena při soudním řízení proti této osobě nebo potrestána, zadržena nebo omezena na své osobní svobodě z důvodů rasové příslušnosti, náboženství, národnosti, pohlaví nebo politických názorů."
Benešová s Petříčkem poukazují i na další možnost obrany, kterou by údajný pachatel před účelovým vydáním do Hongkongu měl. Justice by zůstala mimo hru. "Dále může osoba, o jejíž vydání jde, v České republice požádat o mezinárodní ochranu, přičemž vydání osoby, která je v postavení žadatele (…), nelze povolit," uvádí Petříček. O azylu rozhoduje ministerstvo vnitra.
Ani jedna žádost o vydání do Hongkongu
Argumenty ministrů plynou z oficiální odpovědi na interpelaci České pirátské strany. Formuloval ji místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský. Podle něj je také podstatné vyjasnit si otázku, zda by v Česku hrozilo hongkongským aktivistům i pouhé zatčení. "Budu se tím proto dál zabývat v rámci interpelací na plénu Sněmovny. Ale souhlasím s tím, že by si Česko pohlídalo, aby politicky motivované žádosti nevyhovělo," řekl Aktuálně.cz.
Lipavského rovněž zajímalo, zda už v historii dohody, uzavřené roku 2013 a platné od roku 2015, došlo k předání pachatelů. Nicméně smlouva se dosud v praxi zatím nenaplnila. "Ministerstvo spravedlnosti neeviduje žádnou podanou extradiční žádost mezi Českou republikou a Hongkongem, tzn. ani žádný realizovaný případ vydání osoby pro účely trestního řízení mezi Českou republikou a Hongkongem," píše Benešová.
Šéf české diplomacie dohodu brání i kvůli tomu, že po jejím vypovězení by se Česko muselo držet vícestranných smluv, třeba pod patronací OSN, které tak precizní v ochraně před politickým pronásledováním nejsou. "Z těchto důvodů zatím pozastavení extradiční dohody není třeba. Jsme samozřejmě připraveni tento názor přehodnotit, protože Česko postupuje případ od případu," řekl Petříček Deníku N, jenž na postoj Česka k dohodě upozornil.
